Knihy stárnou různou rychlostí, oblíbená klasika může dětem radost ze čtení pokazit

Na začátek trošku provokativní otázka: jsou vlastně i v dnešním elektronickém světě pro děti knihy ještě přínosem? Dříve nám knihy otevíraly dveře do jiných světů, geograficky i historicky. Dnes už ale nemusíme hledat například obrázek tygra v knížce, můžeme hned najít spoustu videí a dalších doplňujících informací – samozřejmě na internetu. „Důvodů, proč číst, je spousta. Například knížky pomáhají dětem vyznat se v emocích, pojmenovat si je a prožívat,“ vysvětluje učitelka a autorka několika dětských knih Ludmila Selingerová. „Díky knihám se také mohou naučit třídit si informace, pochopit sdělení, rozumět souvislému textu, což jsou do života užitečné dovednosti. A knihy děti navíc i morálně formují; pomáhají jim odlišovat dobro a zlo. Dodávají tak naději, že všechno dobře dopadne.“

Otravní dospělí nic nechápou

Aby dítě kniha zaujala, je důležité, aby odpovídala jeho vývojovým potřebám. Děti školkového věku například vstupují do světa, který je velký a neznámý, a potřebují ujistit, že v něm mohou najít bezpečné místo. Proto děti v tomto věku milují vyprávění třeba o ztraceném koťátku, které někdo laskavý najde a postará se o ně. 

Předškoláci už zjistili, že si v mnoha situacích poradí, jsou odvážnější – a mnohem intenzivněji řeší otázky spojené s morálkou; potřebují vidět, že zlo skončí potrestané a dobro zvítězí. Proto v tomto věku milují klasické pohádky, které jim právě triumf dobra nabízejí.

Školáci potom preferují dětské hrdiny, kteří navzdory otravným dospělým, kteří nic nechápou, zažijí něco neobvyklého a třeba zachrání i celý svět. Odtud pramení například obliba české série Prašina, kde navíc dobrodružství zažívají nejen kluci, ale i neohrožená a chytrá En, takže se v knížce najdou čtenáři obou pohlaví. Protože odborníci na dětskou knihu celkově pozorují, že ačkoliv dívkám nevadí číst o dobrodružstvích druhého pohlaví, kluci o holkách naopak číst nechtějí. U teenagerů a mladých dospělých jsou potom velmi oblíbené například knihy žánru fantasy, který představuje mimo jiné i únik z komplikované reality.

Zkuste si kousek přečíst

Rodiče často dětem podsouvají knihy, které v dětství bavily je, nebo ty, které patří ke zlatému kánonu české literatury. Jenže tím mohou dětem radost ze čtení naopak pokazit. Příběh O letadélku Káněti nebo série o malé Aničce už dnešní děti zajímat nemusejí. „Zatímco Krtečka nebo Pejska a kočičku mají děti rády dodnes, třeba Rumcajsovi už nerozumějí. Ne všechny knihy stárnou stejně dobře,“ říká Ludmila Selingerová. Často totiž děti nerozumí nejen starším slovům, ale nechápou ani zápletku, která pochází jakoby z pradávných časů.

Článek vznikl ve spolupráci s podzimním vydáním magazínu Leo Express.

Tento text původně vyšel na EDUzín - Magazín o vzdělávání.