Swapněte šaty, jídlo nebo kytky. Ušetříte peníze i planetu
Není potřeba vyhazovat peníze za novou věc, když je možné pořídit použitou, která si stále drží kvalitu a navíc má svůj příběh. Swapery spojuje snaha zbytečně neplýtvat, ušetřit a třeba také pomoci ostatním. Je to nenásilná forma, jak se postupně ubírat k udržitelnosti a minimalismu.
Swap znamená v překladu výměna, vlastně takový barter, kdy za neplatíte za novou věci. Swapovat můžete prakticky cokoliv – oblečení, výbavu do domácnosti, úrodu ze zahrádky, služby nebo třeba knihy. Zbavíte se nepoužívaných věcí, které ovšem dobře poslouží někomu dalšímu, a vyměníte je za něco, co udělá radost vám. Nemusíte utrácet a prodloužíte životní cyklus daného předmětu. Předejdete tak zbytečnému nakupování a mrhání zdroji.
Výměna po česku
V Česku pomáhal swapovací kulturu v roce 2009 rozhýbat neziskový projekt Výměna oblečení. Na dvou charitativních akcích ročně se vyměňovalo nepoužívané oblečení, doplňky, hračky, ale i hygienické potřeby. A co zbylo, to se předalo dál do konkrétních neziskových nebo zdravotnických organizací. Po pomalém rozjezdu nabralo swapování v posledních letech na obrátkách. „Loni u nás došlo k výměně kolem 30 tun věcí, hlavně oblečení, knih a domácích potřeb. Z toho 85 % se vyswapovalo na místě! V online skupinách probíhají stovky výměn denně,“ říká Kristýna Holubová, spoluzakladatelka SWAP Prague, která výměnné party pořádá už sedm let. Příležitostí, jak se do vyměňování zapojit, je spousta – swapuje se online i na profesionálně organizovaných akcích.
Na Facebooku stačí zadat heslo swap a vyjede vám hned několik skupin, které jsou k tomu určené. Nejčastěji jsou rozdělené podle místa, třeba SWAP Mělník, SWAP Prague, anebo tematicky podle typu produktů, kdy se swapují služby, dětské věci nebo například knihy.
Začít swapovat na sítích není žádná věda. Pošlete si žádost o přidání do vybrané skupiny, přečtete si pravidla a pak už obvykle svůj předmět nebo službu jen vyfotíte, stručně popíšete a následně formou postu zveřejníte. Rovnou můžete uvést, co by se výměnou hodilo vám, případně, že nic nepotřebujete a darujete jen za odvoz. Následuje domlouvání se zájemci a samotné předání.
Jak funguje swap party
Možná preferujete setkání s podobně smýšlejícími lidmi naživo, v tom případě zkuste swapovací akce. Pokud vyrážíte poprvé, nezapomeňte si přečíst pravidla akce, která mohou stanovovat, kolik a jakých věcí můžete přinést. Počítejte také se vstupným, platí se zpravidla stovka či dvě a v ceně bývá zahrnutý doprovodný program, takže si užijete zábavu a na workshopech či přednáškách se dozvíte něco nového o zodpovědném a udržitelném životním stylu.
Tip od značky Persil
Při swapování by mělo být samozřejmostí, že oblečení nabízené k výměně je v perfektním stavu a dokonale vyprané. Stává se vám, že po vyprání ve vaší pračce takové není? Na vině bývají nahromaděné usazeniny v nitru spotřebiče. Pračku je třeba pravidelně čistit – několikrát do roka propláchnout spodní odtok, mýt silikonové těsnění u dvířek bubnu, čistit filtr.
Záleží ale i na volbě pracího prostředku. Persil s technologií Deep Clean se postará nejen o perfektní čistotu prádla do hloubky vláken, ale také o účinné odstranění nahromaděných usazenin a nepříjemných zápachů z pračky. Nové prací gely, disky i prášek značky Persil navíc obsahují 92 % biologicky odbouratelných složek*, perou tedy nejen extra účinně, ale i v udržitelném standardu.
*Vztahuje se na organické složky podle OECD 301/302
Obecně platí, že je potřeba přinášet oblečení či jiné předměty čisté a v dobrém stavu, jaké byste sami chtěli dostat nebo darovat svým blízkým. Může jít o nevhodný dárek, malé džíny nebo zachovalé oblečení po dětech. A hlavně je vyperte a vyžehlete. To je skutečně základ.
Organizátorům ulehčíte práci, když vše rozdělíte podle typu a třeba i velikosti. Své oblečení nemixujte s dětským, zkontrolujte, zda máte ke všem párovým věcem skutečně oba kousky. Hračky a kuchyňské potřeby patří také zvlášť.
A ještě jedno důležité upozornění – nenechte se strhnout. Ať se vám nestane, že donesete 20 kusů a odnesete si stejný počet. Pamatujte, že lepší je zaměřit se na kvalitu, nikoliv na kvantitu. Vyzkoušejte na místě vše, co vyzkoušet lze, a položte si otázku, zda to reálně využijete. Kde se akce konají, zjistíte buď ve skupinách na Facebooku nebo stačí chvilku googlit.
Možná se ptáte, co se stane se zbožím, které se na podobných událostech nevymění. Přebytky často putují k lidem v nouzi nebo se dál zpracovávají. „Kousky, které u nás zbydou, odváží jeden z našich partnerů, třeba Potex či Knihobot. Vše roztřídí a podle aktuálních možností i stavu například podpoří nějakou neziskovku,“ přibližuje Kristýna Holubová. Další možností je tak zvaná upcyklace, kdy se zbylé předměty přemění se na produkty s vyšší užitnou hodnotou.
Organizaci swapu můžete vzít i do vlastních rukou. Uspořádejte swapování s rodinou, přáteli nebo u vás v práci. „Swapy už postupně pronikají i do firem, je to dobrý způsob, jak měnit zaměstnaneckou kulturu. Stačí pár aktivních jedinců, kteří uspořádají směnný bazar přímo na pracovišti. Napadá mě třeba společnost Malfini, člen našeho Českého cirkulárního hotspotu,“ uvádí příklad Stepan Vashkevich, lektor a expert z Institutu cirkulární ekonomiky.
Rychlá móda škodí od začátku do konce
Hlavní přínosy swapování jsou rázu ekonomického, sociálního a enviromentálního. Podle Centra enviromentálního výzkumu pro odpady, oběhové hospodářství a environmentální bezpečnosti je textilní průmysl čtvrtým největším znečišťovatelem životního prostředí a pátým největším producentem skleníkových plynů. Negativně ovlivňuje ovzduší, půdu i vodní zdroje. Znečištění přitom vzniká nejen při výrobě jednotlivých druhů textilních výrobků, ale i během jejich likvidace.
Přibývání populace, zvyšování životní úrovně a trend fast fashion, tedy rychloobrátkové výroby způsobují neustálý nárust spotřeby textilu a souvisejícího odpadu. Jakmile zboží přestane sloužit, což bývá někdy i po pár měsících či po roce, většinou skončí v popelnici a následně na skládce. To je do budoucna neudržitelné. „Pravidelně realizujeme analýzy směsného komunálního odpadu v obcích a firmách, a z našich dat vyplývá, že ročně v Česku vznikne asi 136 tisíc tun textilního odpadu, který skončí na skládce nebo ve spalovně, což se z pohledu cirkulární ekonomiky jeví jako plýtvání,“ konstatuje Stepan Vashkevich.
Přestože skládky budou potřeba i v budoucnu, musíme zajistit, aby na nich nekončil odpad, který se ještě dá využít, ať už jako zdroj materiálu nebo pro výrobu energie. „Zásadní změnu přináší evropská legislativa, která se v textilním průmyslu postupně zaměří na oblasti porušování lidských práv, znečištění životního prostředí, produkci odpadu nebo dopadu na klimatické změny. Cílem je transformovat evropské textilní odvětví na udržitelné a cirkulární. Některá opatření budou zveřejněná již brzy. Například výrobci oděvů a dalších textilních produktů přeberou odpovědnost za to, jak se s jejich výrobky nakládá na konci životního cyklu,“ dodává Stepan Vashkevich.
A právě swapování je jednou z cest, jak k tomu můžeme všichni přispět a zmíněné dopady postupně zpomalovat. Podle Kristýny Holubové učí swap zodpovědným návykům, otevírá mysl a odnaučuje maximalismu. Velkým benefitem je i lokálnost. Vyplatí se finančně a uleví prostředí.
