„Na těhotnou ženu se nemůžu ani podívat.“ Jak vyléčit trauma, když vás porod srazil na kolena
Barbora ještě tři roky po porodu přechází na druhý chodník, když potká těhotnou ženu, a vyhýbá se pohledům do kočárku. Anna má celé měsíce několikrát denně flashbacky, rozbuší se jí srdce, podlomí kolena a polije pot. Dany se hrozí, že nedala dítěti správný start do života. Ne každý porod probíhá podle našich představ a právě rozpor mezi plány a realitou může být zdrojem porodního traumatu. Jeho projevy jsou různé a mohou přetrvávat roky. Proč vůbec vzniká a hlavně – jak je možné jej léčit?
Pavla má „odrozeno“. Po druhém, velmi rychlém porodu má tuto kapitolu za sebou a iritují ji všechny články a pořady o těhotenství a porodu. Dráždí ji těhotné postavy ve filmech a seriálech nebo na sociálních sítích. Považuje to za neestetické, příliš intimní a prostě nevkusné. Projevy porodního traumatu často nejsou nijak specifické. Mohou ovšem zasahovat do každodenního života ženy. Psychické zranění, které vznikne při porodu, může být tak intenzivní, že vyvolá posttraumatickou stresovou poruchu nebo syndrom (PTSD). A může být srovnatelně závažný jako u lidí, kteří přežili přírodní katastrofu, tragickou nehodu nebo například válečný konflikt.
Není to tím, že by si postižené ženy stavěly vzdušné zámky a porod jim pak strhl růžové brýle. Mohly mít zcela realistická očekávání, ale skutečnost překonala všechny předpoklady. Porod je jedním z nejintenzivnějších fyzických procesů, které zažijeme, a na to je těžké se připravit. Navíc na stejnou – ať už banální, nebo tragickou – událost bude každý člověk reagovat úplně jinak. Kromě toho, jak připomíná kanadský lékař a terapeut Gabor Maté, zdrojem traumatu mohou být nejen špatné věci, které se staly, ale i dobré věci, které se nestaly a stát se měly.
