Cizí jazyky a soft skills. Královské gymnázium nabízí nový začátek

Tereza Nehasilová

Je ředitelkou osmiletého gymnázia s rozšířenou výukou jazyků spadajícího do sítě Královských škol. V pedagogickém prostředí se pohybuje odmalička, pochází totiž z učitelské rodiny. Její cesta k současné roli ředitelky vedla od učitelky v mateřské školce přes učitelku biologie a chemie na ZŠ a gymnáziu po zástupkyni ředitele. Věří, že kvalitní vzdělání je klíčem k úspěšné budoucnosti.

K tomu, aby takový dvojjazyčný program dobře fungoval, je nutné mít sehraný pedagogický sbor. Sehnat české učitele se přitom letos ukázalo jako větší oříšek než přilákat rodilé mluvčí. „V Praze je po učitelích velká poptávka. My chceme, aby ti naši byli flexibilní, dokázali pracovat týmově, měli ke studentům vřelý vztah a zároveň samozřejmě byli zapálení pro svůj obor,“ vyjmenovává ředitelka. „Nakonec se nám podařilo sehnat mladé, a přitom už poměrně zkušené učitele. A za to jsme velmi rádi.“

Pozitivní nálada ve třídě

Zatímco v jazykové přípravě bude čerpat čtyřleté gymnázium zkušenosti z toho osmiletého, v další oblasti se stanou studenti čtyřletého programu průkopníky pro ostatní žáky a studenty z Petrovic. Učitelé se totiž soustředí na rozvoj jejich osobnosti a soft skills, čemuž se škola rozhodla věnovat volné hodiny. „Ze zkušenosti s dospívajícími vidíme, že mají čím dál větší problémy se sociálními interakcemi, vztahy, empatií. Chceme tedy, aby se u nás vědomě rozvíjeli i po této stránce. Zavedeme proto nový předmět, který by se výhledově měl rozšířit na všechny naše školy, tedy mateřskou školku, základní a osmileté gymnázium,“ plánuje ředitelka. Vedení proto jednu z kolegyň, která se stane mentorkou nového předmětu, vyslalo na školení akreditovaného programu „Skills Builder“. Dnes už sestavuje výukový plán nového předmětu Soft skills a zároveň s celým pedagogickým týmem připravuje koncept, jak rozvoj měkkých dovedností zapojit do všech vyučovaných předmětů.

Na Královských školách dlouhodobě pracují také s třídnickými hodinami. Ty slouží i k tomu, aby se studenti naučili dobrému plánování svého času, nebo také aby rozvíjeli empatii vůči ostatním studentům a pomáhali vytvořit pozitivní atmosféru ve třídě. Školní psycholožka s nimi pracuje i na tom, aby se naučili přemýšlet o svém učení a pochopili, co jim při něm pomáhá, a co naopak škodí. Zaměřuje se hlavně na kvalitní vztahy ve třídě a psychickou odolnost jednotlivých dětí a celého kolektivu. Těží také z toho, že oproti státním školám je ve třídách nižší počet studentů. Díky tomu se daří případné problematické vztahy podchytit včas a začít je za pomoci školního poradenského pracoviště řešit. Když má navíc třídní učitel nebo učitelka pocit, že by třídě prospěla intervence zvenčí, pozve škola externí odborníky.

Důraz na měkké dovednosti, budování vztahů a tvarování osobnosti jde na gymnáziu dohromady s akademickým výkonem studentů. „Někdy je to až paradoxní,“ usmívá se Tereza Nehasilová. „Mnozí rodiče hlásí dítě na školu, kde se především bude cítit dobře a kde budou moderní výukové metody. Jenže pak se blíží nějaký důležitý přelom, jako je třeba devátá třída, oktáva nebo čtvrtý ročník gymnázia, a najednou je začnou přepadat obavy, jestli se toho syn nebo dcera naučili dost na to, aby uspěli v další fázi vzdělávání. Najednou sami zvýší nároky na výkon studenta,“ doplňuje. Je tedy neustále potřeba hledat rovnováhu, aby studenti zažili projektovou výuku a různé exkurze a výlety mimo školu, a přitom nezaostávali ani ve výuce, byli schopni uspět u přijímacích zkoušek a uměli se vypořádat s tlakem, který je na ně v tomto období kladen: „Jsme tak trochu mezi mlýnskými kameny a chce to hodně plánování a mnoho tolerance. Pomáhají nám každotýdenní porady, kde spolu učitelé řeší, jak na tom ve které třídě jsou, jestli si mohou dovolit o nějakou hodinu přijít a věnovat ji jinému kolegovi, nebo už by jim to příliš zkomplikovalo výuku. Vycházíme si vstříc. A to jde i díky tomu, že máme většinou mladý, a hlavně pozitivně naladěný a vstřícný pedagogický sbor, který vymýšlí nejrůznější akce pro obohacení výuky, ale zároveň si dokáže ohlídat a ověřit veškeré nutné výstupy, které musí studenti splnit,“ říká ředitelka čtyřletého gymnázia.

Nenaplnit třídy za každou cenu

Dalším prubířským kamenem jsou přijímací zkoušky na vysoké školy, které se zatím nějakým zásadnějším reformám vzpírají a jsou tedy zatím založené především na znalosti faktů. Uchazeči o prestižní obory typu medicíny, psychologie nebo práva musejí mít poměrně rozsáhlé encyklopedické znalosti, aby vůbec mohli pomýšlet na přijetí. Školy, které nechtějí učit jen frontálně, to řeší rozsáhlou nabídkou maturitních seminářů a volitelných předmětů. „Absolventi našeho osmiletého gymnázia bývají bez větších problémů přijati ke studiu nejrůznějších oborů v Česku i v zahraniční, ať už je to design, IT, komunikace nebo přírodní vědy. Předpokládáme, že budoucí studenti čtyřletého gymnázia na tom budou stejně,“ tvrdí ředitelka Nehasilová.

K tomu je ale potřeba, aby už i uchazeči měli solidní úroveň. Zřizovatel školy dbá na to, aby třídy nebyly přeplněné. Maximální počet studentů ve třídě se tedy pohybuje kolem sedmnácti. Uchazečů o nový program bylo sice více, nesplnili ale nastavené podmínky. To znamená, že konkrétně museli získat alespoň padesát procent v testech Cermatu z matematiky a češtiny, projít motivačním pohovorem a také školním testem z angličtiny. „Na testu z angličtiny trváme, protože nechceme za každou cenu naplnit třídu a přijmout i studenty, kteří u nás budou nešťastní, protože nerozumí anebo nestíhají,“ vysvětluje Tereza Nehasilová. Nadále tedy přijímají přihlášky a po dohodě nabízejí i možnost přestupu v prvních měsících školního roku.