Každý má svůj životní příběh, způsob vnímání světa a nastavení mysli, který ovlivňuje jeho duševní (ne)pohodu. Dobrou zprávou je, že zaběhnuté vzorce se dají změnit stejně jako celkový pohled na svět. Můžete to zvládnout sami, nebo si vzít k ruce odborníka.
Kdy je vhodný čas na návštěvu psychoterapeuta?
Za mě kdykoliv. Každý z nás je zodpovědný za svou duševní pohodu. Jako dbáme o své fyzické zdraví, máme možnost pečovat i o svou psychickou sílu a kondici. Můžeme to zvládnout i sami, protože dnes už existuje mnoho aplikací, odborných portálů, inspirativních knih. Zároveň jsou k dispozici profesionálové – psychoterapeuti a psychoterapeutky, kteří se mohou stát vaším průvodcem.
Věnujete se individuální a rodinné psychoterapii. Kdo vás nejčastěji vyhledává?
Když si vybavím třeba včerejšek, byli to lidé, kteří nějakým způsobem vybočili ze svého rytmu. Přestali věřit sami v sebe, svému nejbližšímu okolí či světu kolem. Na mnohé dopadá také postcovidová doba a blízkost války.
Vystudovala Univerzitu Mateja Bela v Banské Bystrici. Na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy se kvalifikovala jako adiktolog. Terapiím se věnuje přes dvacet let, zaměřuje se na individuální a rodinnou psychoterapii a adiktologické poradenství. Je členkou odborných společností ČAP a SOFT. Nyní působí na soukromé klinice Galen Clinic, která poskytuje komplexní zdravotní péči pro celou rodinu, od dětí po seniory.
Každá rodina je živým a vyvíjejícím se systémem, přičemž i přirozený cyklus rodinného života může být zátěží. Když jsou v rodině malé děti, senioři nebo nemocný člen, může docházet ke ztrátě soudržnosti, oslabuje se komunikace a prohlubují nedorozumění. Rodinná terapie se pak osvědčila jako prostředek prevence nebo obnovy rodinného soužití v případě chronických somatických onemocnění, psychiatrických diagnóz, poruch příjmu potravy, látkových i nelátkových závislostí nebo v situacích absence jednoho člena rodiny.
To k vám na sezení chodí třeba celé rodiny?
Přesně, pracuji s celou rodinou. Na první setkání zvu vždy ty, kterých se situace týká. Každý člen rodiny má na daný problém vliv. Je přirozené, že každý vidí situaci jinak, má své potřeby, očekávání, motivy konání – já je vyslechnu a dám jim prostor, bezpečné místo. Pak hledáme způsob, jak situaci změnit, jak podpořit rodinu jako celek.
Jaké je v Česku vůbec povědomí o rodinné psychoterapii?
Věřím, že postupně vzrůstá mezi lidmi i v rámci odborné veřejnosti. Stále více lidí vyhledává naše služby na doporučení. Máme odbornou společnost, která zastupuje rodinné terapeuty a hlídá vzdělávání i kvalitu poskytované péče. Doufám, že i tento rozhovor trochu to povědomí ve společnosti zvýší.
Mohou psychické potíže postihnout každého, nebo je k nim někdo náchylnější?
Psychické onemocnění může opravdu potkat každého. Vše se odvíjí od toho, v jaké kondici je naše psychika, jaký máme vztah sami k sobě, v jakých vztazích jsme doteď fungovali, v jaké rodině jsme vyrůstali, zda jsme tam získali pocit bezpečí. To vše může člověka ovlivnit do dalšího života. Pokud jsou podmínky špatné, může se to projevit třeba somatizací, úzkostmi či depresemi. Odpověděla bych ale raději z opačné strany: co člověka před duševními problémy a diskomfortem chrání? Jsou to funkční vztahy a porozumění v rodině.
Ve svém okolí mám ale lidi, kteří prožili láskyplné dětství, mají pevné vazby, a přesto se jich to týká.
Ano, pozitivní a negativní informace zpracováváme nerovnoměrně. Člověk má tendenci klonit se k emočně negativním zážitkům, což ovlivňuje způsob, jak vnímáme svět kolem i sami sebe. Je to naprosto přirozené, protože v dávné minulosti to byla podmínka pro naše přežití – mozek se nás snaží chránit před možným nebezpečím. Reakce bojuj, nebo uteč, fight-or-flight, ovlivňuje, jak se chováme, jak myslíme i cítíme, a tyto negativní myšlenky mohou mít trvalé následky na duševní zdraví.
Dá se pozitivní myšlení vypěstovat?
Určitě, mozek se dá vytrénovat k menší vnímavosti k rušivým myšlenkám. Stejně tak jde trénovat laskavost k sobě i ostatním, empatii, změnit myšlenkové pochody či zaběhnuté vzorce chování. Je fajn tyto kompetence brát jako sociální dovednosti, které můžeme rozvíjet.
Potýkáte se vy nebo někdo z vašich rodinných příslušníků s psychickými problémy? Potřebujete pomoci? Klinika Galen je tu pro vás. Dejte nám vědět a my se vám hned ozveme zpět.
Co psychické problémy obvykle odstartuje?
Člověk je bio-psycho-socio-spirituální bytost a v každé této oblasti se může objevit nějaký rizikový faktor. Ať už je to tlak, stres, ohrožení, nejistota, nedůvěra, nebo nemoc, jejich společné působení živí psychické problémy. Je prokázané, že duševní zdraví je provázané s tím fyzickým. Je proto nevyhnutelné starat se o sebe v obou rovinách. Nemít na sebe přemrštěné nároky, být sám k sobě vlídný a všímavý.
Jakým způsobem pracujete?
Rodinná terapie je způsob myšlení. Na lidské problémy nahlížím prostřednictvím vztahů, ve kterých se člověk pohybuje. Vnímám se jako pozorný partner pro komunikaci nebo zvědavý společník. Užitečné je nevědět, nerozumět – hodně naslouchám, ptám se, mým základním nástrojem je rozhovor. Není pro mě rozhodující, zda má někdo diagnostikované duševní onemocnění. Pro mě je důležité, jaké mají jeho těžkosti vliv na každodenní život, jak to ovlivňuje fungování v jednotlivých oblastech života. Specializuji se na to, jak obnovit funkčnost člověka nebo rodinného systému, aby byl schopný žít v souladu, v harmonii mezi racionálním a emočním světem.
Nabízíte i nějaká řešení? Učíte své klienty, jak se sebou pracovat?
Nabízím terapeutický vztah a respektující prostor, který může rozvíjet sociální i komunikační dovednosti. Terapeutický proces může být klíčem k sebeúctě a sebereflexi. Nabízím diskusi, vlastně lidi vyzývám k tomu, aby se sebou experimentovali, nebáli se v interakci s jinými lidmi uplatnit svoje schopnosti. Naslouchám a vyzdvihuji jejich pozitivní stránky, jejich kvality. Posiluji zodpovědnost člověka za konání, myšlenky, pocity i očekávání. Podporuji je a snažím se je motivovat ke změně. Lidé mají život ve svých rukou a jsou schopni měnit věci, které jim nevyhovují.
Co funguje jako první pomoc, když vás v neděli večer přepadne splín či úzkost?
Nezůstat sám. Přivolat si na pomoc někoho, komu důvěřujete, kdo vám pomůže se trochu zklidnit, být v kontaktu sám se sebou, soustředit se na sebe, na svůj dech. Někomu pomůže dýchat do pytlíku, aby „viděl“ svůj dech. Počítat nádechy a výdechy, prodlužovat výdech. Dostupnou pomocí může být krizová linka nebo linka bezpečí – tam si můžete popovídat a poradit se, co v dané tíživé a nesnesitelné situaci dělat.
Jaká je vůbec aktuální dostupnost psychoterapeutů v Česku?
To je trochu bolavé místo. Regionální dostupnost považuji za kritickou. Psychoterapie hrazená z veřejného zdravotního pojištění je de facto nedostupná a programy na podporu duševního zdraví bohužel nemají dostatečnou kapacitu. Také proto vznikají kliniky jako Galen, kde najdete vše pod jednou střechou a kde je psychoterapeut i rodinný terapeut součástí interního týmu specialistů. Doporučuju lidem, aby nezůstávali v problémech sami a nebáli se požádat o pomoc.
Sama na klinice Galen působíte. V čem vidíte její největší přínos pro pacienty?
U nás se zaměřujeme na rodinu jako vztahový systém, vracíme se k tradici rodinných lékařů. Zdravotní komplikace každého jednotlivého člena mohou mít kořeny hluboko v rodině, ve změnách, které rodina zažila. Máme k dispozici tým specialistů a poskytujeme multioborové služby v podstatě 24/7. Jsme tým kolegů, kteří navzájem konzultuje, zaobírá se rodinou jako celkem. Ze své pozice mám možnost podporovat rodinu v její funkčnosti, poukazovat na skryté nebo zapomenuté zdroje pro řešení problémů. Považuju za obrovskou výhodu, že můžeme společně hledat optimální model péče každé rodině na míru.