Ženy s autismem jsou nepolapitelné stíny, říká spisovatelka. Diagnózu získala až po čtyřicítce
Kdo se vám vybaví, když si máte představit osobu s autismem? Možná, že to bude Dustin Hoffman ve filmu Rain Man. Nebo seriálový vědec Sheldon Cooper, který neumí rozpoznat sarkasmus. Stereotypy ohledně autismu jsou hluboce zakořeněné a zaměřují se především na muže. O ženách na autistickém spektru se prakticky nemluví. I to je důvod, proč Švédce Claře Törnvall diagnostikovali vysokofunkční autismus až ve 42 letech. O své zkušenosti sepsala knihu, která nyní vyšla i v češtině.
Roky trpěla depresemi a úzkostmi. Věděla, že je něčím jiná než ostatní. Jenže netušila, proč. Spisovatelka Clara Törnvall prožila většinu svého života ve zmatku a smutku. Navenek měla skvělý život – úžasnou práci, manžela, děti i akademické úspěchy. V komunikaci s okolím ale vždycky něco drhlo a Clara se většinu času cítila nepochopená.
Když na internetu narazila na článek o autismu u žen, všechno najednou zapadlo do sebe. „Nějaká paní tam popisovala své zkušenosti a já se v tom neuvěřitelně našla. Když jsem potom navštívila psychiatra, říkala jsem si, že pokud to není tohle, tak už vážně nevím,“ popisuje v rozhovoru pro web Heroine.cz.
Přečtěte si celý rozhovor se spisovatelkou Clarou Törnvall:
„Diagnóza byla konečně odpovědí na otázku, kterou jsem si kladla celý život,“ vysvětluje autorka nové knihy Autistky, která nedávno vyšla v českém překladu Petry Hesové. O ženách-autistkách mluví Törnvall v rozhovoru jako o „nepolapitelných stínech“. Společnost je donedávna ignorovala.
Jak se Clara Törnvall cítila v dětství a co zjistila o projevech autismu u dívek? Co prožívala v dospívání a proč umí řada žen autismus skrývat? Čím to ještě je, že diagnostika trvá tak dlouho? A proč zhruba po roce radost z diagnózy vystřídal smutek a zlost?
Ženy s autismem začínají vystupovat veřejně se svými příběhy. Přečtěte si i ten Clařin.
Mohlo by vás zajímat:
