Jak objevit ve školách nadané děti? Reportáž z testů inteligence v Brně

Ve třídě je úplné ticho. Děti musí mít při hraní her úplný klid, aby se mohly plně soustředit. Jakékoliv vyrušení by totiž mohlo ovlivnit samotný výsledek testů. Na uších mají sluchátka, ve kterých slyší jednotlivé instrukce. Dnes tu hrají hry dvě – obě jsou zaměřené především na matematiku a logiku. „Pro mě to bylo hrozně lehký,“ říká po skončení testu čtvrťačka Johana, „u konce jsem se vlastně i celkem nudila. A ukázalo mi to, že jsem měla hodně správných odpovědí.“ Pro její spolužačku Lauru to bylo právě naopak obtížné. „Musela jsem tam hledat různé rozdíly a spojovat rybičky. A byla tam bohužel i matika, která mě moc nebaví.“ 

Výsledky této screeningové metody, ať už nadání prokáže, nebo ne, se hned po skončení testování dozvídají rodiče. Zjistí třeba, jaké jsou silné a slabé stránky dítěte. Součástí výsledků jsou i informace, co dělat dál. „Je tam například doporučení navštívit pedagogicko-psychologickou poradnu, pro ni je tam i speciální zpráva, kterou by tam pak rodiče zanesli. Dáváme ale i tipy, jak s dětmi pracovat dál, co přesně rozvíjet, jaké třeba pro děti najít kroužky,“ popisuje vedoucí výzkumného týmu a spoluautorka nástroje Invenio Šárka Portešová.

Každá škola, která se pro testování svých žáků rozhodne, pak dostane souhrnnou zprávu o tom, u kolika dětí ve třídě se nadání nebo mimořádné nadání zjistilo. Jak se jim pak výuka přizpůsobí, záleží podle zástupkyně ředitele pro první stupeň z brněnské ZŠ Husova Marcely Nečasové vždy na učiteli: „My tady už dlouho pracujeme s takzvanými daltonskými bloky. Je to celé postavené tak, že základní úkol má celá třída stejný a musí to zvládnout i ten nejslabší žák. A ti, co to splní nebo pochopí rychle, tak mají další úkoly, které je dál rozvíjí a baví.“

Žák se ve výuce nesmí nudit

Podle zástupkyně Nečasové je nejdůležitější, aby se děti ve škole nenudily. Jako příklad volí třeba učení vyjmenovaných slov. „Jsou žáci, kteří mají výbornou paměť a hned se to naučí. Já to ale musím dovysvětlit ještě zbytku třídy, pak se ty bystré nudí a začnou zlobit. Takže je na mně jako na učiteli, abych měla připravené další zadání nebo knížky a interaktivní hry na zabavení.“ V příštím roce chce vedení brněnské základní školy na prvním stupni otestovat nový přístup. „Z jednotlivých ročníků, samozřejmě se souhlasem rodičů, vytáhneme ty nadané a bystré žáky, a třeba jednu hodinu týdně by v rámci matematiky pracovali například na logických úkolech, aby se rozvíjely jejich schopnosti,“ přibližuje Marcela Nečasová. 

Ve škole už otestovali i některé druháky a třeťáky, a podle Nečasové se v některých případech podařilo odhalit i dva až tři nadané žáky v jedné třídě. Práce s těmito žáky bývá ve školách opomíjená nejen proto, že na ni není čas, ale i proto, že nejsou identifikovaní. Běžně se nadání nebo mimořádné nadání určuje tak, že když je dítě aktivní víc, než je běžné a má nadprůměrné výsledky, tak na základě toho s ním rodiče jdou do poradny na individuální diagnostiku. Ta je ale zdlouhavá. Často se rodičům tento proces vůbec absolvovat nechce. Systém Invenio má za cíl pomocí různých počítačových her zachytit co nejvíc žáků s co největší efektivitou. První myšlenka přišla už před osmi lety. „Chtěli jsme to udělat tak, aby to bylo validní, aby to děti bavilo a aby to opravdu měřilo to, co to měřit má,“ vysvětluje Šárka Portešová. Podle ní by mělo být ve společnosti až pět procent nadaných žáků a ty je potřeba identifikovat. 

Samotné hry Invenio vychází ze základních psychodiagnostických principů. Právě forma počítačových her je ale pro děti zábavnější, motivující, a zároveň nemají pocit, že jsou testované. Výzkumníci se snaží hry obohacovat o nové úkoly, které samotné měření zpřesňují. V současné době školám nabízí tři už hotové a otestované hry, které zjišťují především logické uvažování, dalších asi deset her postupně vyvíjí. Zaměřují se i na jiné intelektové schopnosti, jako je třeba prostorová představivost. Nově připravovanou hru mi už na počítači ukazuje jeden z výzkumníků Michal Jabůrek. Žáci by tu měli určit pohyb jednotlivých planet a vybrat, jakou dráhu těleso urazilo. Náročnost úkolu se postupně zvyšuje. „Třeba zrovna tady nám ta technologie umožňuje si víc hrát s pohybem v prostoru, lépe to celé vizuálně znázornit. Tohle bychom na papíře neudělali,“ dodává Jabůrkův kolega Ondřej Straka. Každá hra je specificky zaměřená jen na konkrétní schopnosti – buďto už na zmíněnou prostorovou představivost, na logiku, nebo na dlouhodobou a krátkodobou paměť. Sleduje se například, jestli žák odpovídal správně nebo špatně, u jiných her je to třeba doba reakce na konkrétní požadavek.

Hry odhalí nadání i u žáků, u kterých by to učitel třeba ani netipoval

Testování je určené pro žáky prvního stupně. U některých her se doporučuje v rozmezí mezi 3. a 6. třídou, některé jsou ale vhodné i pro prvňáky a druháky, jak vysvětluje Michal Jabůrek: „Ten set je standardní pro všechny děti, ale samozřejmě se mění normy. To znamená, že u mladších dětí stačí, když vyřeší správně méně úloh než ti starší.“ 

Málokdy se stane, že by informace o nadání dítěte rodinu překvapila. „K testování je potřeba souhlas rodiče. A ti už většinou tuší, jak se to jejich dítě projevuje, že je třeba šikovnější. A ten test jim to tušení jen potvrdí. Občas ale bývají překvapeni učitelé,“ říká Šárka Portešová. Příkladem jsou třeba děti s dyslexií, kterým dělá potíže čtení, ale naopak můžou mít velice dobře rozvinutou logiku nebo prostorovou představivost. „Podobně jsou na tom i žáci, kteří se neradi projevují, nejsou soutěživí, a tím pádem je i velká šance, že si učitel takového dítěte při aktivitách ve výuce nevšimne,“ doplňuje Ondřej Straka, podle kterého je právě forma počítačových her výhodná i v tomto ohledu.

Diagnostický systém Invenio si v Česku vyzkoušelo už 5 850 žáků, nadání hry odhalily u 250 z nich. Do testování se momentálně můžou zapojovat pouze školy, a to přes webovou stránku systému. Brněnský tým jim doporučuje využít alespoň dvě hry, aby se co nejpřesněji podařilo zmapovat profil schopností žáka. Cena je 300 korun pro žáka za jednu hru. „Školy se buď přihlásí a uhradí to na vlastní náklady, nebo to zaplatí rodiče, pokud mají zájem, anebo se škola zapojí do nějakého projektu,“ říká výzkumník Jabůrek. Například na jižní Moravě podporuje identifikaci nadání projekt Jihomoravského kraje. Ten chce otestovat všechny žáky čtvrtých tříd v kraji. Školy na jihu Moravy tak mají možnost se zdarma na diagnostiku přihlásit. „Díky tomuto projektu máme zmapovanou velkou část jihomoravských dětí, zapojilo se zhruba přes 130 škol. Letos nás ale čeká poslední běh testování v rámci této akce. Zájemci se můžou přihlašovat ještě do 8. května,“ uzavírá Portešová. Jedná se o jedinou takovouto plošnou aktivitu, ostatní školy z republiky se do diagnostiky zapojují pouze individuálně.

Našli jste v článku chybu? Napište nám prosím na [email protected]. 

Tento text původně vyšel na EDUzín - Magazín o vzdělávání.