Duben je nejenom měsíc přijímacích zkoušek, ale také zápisů do prvních tříd. K těm školy přistupují různě: někde pro děti připraví zábavné odpoledne, zatímco si s rodiči přátelsky popovídají, někde chtějí nakreslit obrázek postavy a zazpívat písničku, jinde se ale jedná skoro o jakousi „zkoušku z vyspělosti“.
Rozpoznat písmenka, sečíst dva plus dva, vytleskat a spočítat slabiky ve slově, odříkat adresu a zavázat si tkaničky na kličku. Požadavky na budoucí prvňáčky se velmi liší napříč školami, a nedá se dopředu říct, co zrovna po tom vašem budou kde chtít. „Poslední dobou se na mě obracejí rodiče, kteří jsou vystresovaní ze zápisu na konkrétní školy, protože od známých slyšeli, že jsou to spíš takové první přijímačky,“ říká Šárka Plocková Hauznerová, která jako studijní a kariérová poradkyně pomáhá rodičům s výběrem školy. „Takoví rodiče mají velké obavy, že se jejich dítě v cizím prostředí a s cizí paní učitelkou předvede jako nedostatečné, a to hlavně v případě, že se hlásí jinam než na spádovou školu, která dítě přijmout musí.“
Když se rodiče zajímají o to, co by jejich potomek před nástupem do školy měl zvládnout, často narazí na stránkách ministerstva školství na dokument nazvaný Desatero pro rodiče. Ten na sedmi stranách textu poměrně do hlubokého detailu vyjmenovává, co všechno by budoucí prvňák měl mít v malíku. A požadavky to nejsou právě skromné. „Ve skupině (v rodině) dodržuje daná a pochopená pravidla, pokud jsou dány pokyny, je srozuměno se jimi řídit,“ popisuje dokument. „Přijme úkol či povinnost, zadaným činnostem se věnuje soustředěně, neodbíhá k jiným, dokáže vyvinout úsilí a dokončit je.“ To jsou jen některé charakteristiky, kterými by se šestileté dítě mělo pyšnit. Proto asi není divu, že se rodiče nechají snadno vystresovat.
„Slyším to z některých výkonových škol v Praze, kde chtějí vyloženě tvrdé znalosti, slyším to i z některých mimopražských škol. Prostě platí, že některé z nich berou zápis jako příležitost dítě prozkoušet,“ míní Šárka Plocková Hauznerová. A dodává: „Na ruku této praxi jdou i některá média, která také publikují různé seznamy toho, co by děti v tomto věku měly zvládat. Potom v tom rodiče mají chaos.“
Povinně musíte jen předat dokumenty
Tak tedy: platí, že pokud se dítě zapisuje do státní školy, pak se vůbec není třeba zneklidňovat. Zápis má dvě části – formální, kdy rodič předává škole vyplněné a podepsané dokumenty, a motivační, kdy učitelé mohou orientačně zhodnotit školní připravenost dítěte. Pokud má dítě příslušný věk a bydliště ve spádové oblasti, pak naplnilo kritéria. „Zápis do základní školy určitě nemá sloužit k přezkušování dětí nebo k diagnostice, tu mohou provádět pouze odborníci z pedagogicko-psychologické poradny,“ potvrzuje Kateřina Lánská z Informačního centra o vzdělávání EDUin. „Jeho úkolem je pouze to, aby rodiče stvrdili svůj zájem o přijetí na danou základní školu. Pro děti potom jde o příležitost se do školy podívat a o jakýsi rituál, na který by se jako předškoláci měli těšit.“
Určitě není třeba nic trénovat, pilovat, učit se nebo dohánět na poslední chvíli. Je klidně možné pouze v daný den přinést konkrétní dokumenty, a je hotovo.
Málo se to ví, ale rodiče vůbec nemusí dítě k zápisu vodit, a rozhodně není třeba ho nechávat samotné s učitelkou. Vyhláška o základním vzdělávání říká: „Je-li při zápisu přítomno i zapisované dítě a souhlasí-li s tím zákonný zástupce dítěte, (je součástí zápisu) rovněž rozhovor a případně další činnost s dítětem. Zákonný zástupce dítěte může být přítomen u všech součástí zápisu.” Určitě tedy není třeba nic trénovat, pilovat, učit se nebo dohánět na poslední chvíli. Je klidně možné pouze v daný den přinést konkrétní dokumenty, a je hotovo.
To potvrzuje i ředitelka ZŠ Bystřice Jana Servusová: „K samotnému zápisu se mohou dostavit rodiče bez dítěte. U nás jich naprostá většina ale chce, aby si zápis děti prožily s nimi. Čeká je prohlídka tříd na prvním stupni, zpívání a zhruba desetiminutový rozhovor s jednou z paní učitelek – trochu se maluje, tleská, povídá. Na konci pak děti dostanou knížku, nějaký vyrobený dáreček a certifikát. Myslím, že se loni kolegyně maximálně ptaly, jestli umí napsat první písmeno svého jména. Za mě by bylo dobré, aby dítě umělo dobře držet tužku, ale i to se v první třídě piluje pořád dokola.“
Soukromé školy si vybírat mohou
Situace je trochu odlišná u soukromých a církevních škol, které si od roku 2022 mohou organizovat zápis podle svého. U nich tedy neplatí, že by rozhovor s pedagogem měl trvat maximálně 20 minut a neměl by mít charakter zkoušky. Mnohé soukromé školy zaznamenávají totiž velký převis zájemců, takže si mohou vybírat. Proto detailně vyzkoušejí děti a s rodiči vedou důkladné pohovory. „Někdy opravdu po dětech chtějí znalosti a dovednosti v podstatě na úrovni konce první třídy,“ komentuje Šárka Plocková Hauznerová. „V podstatě jde o to, že výkonová soukromá škola si vybere rodiče a děti, s nimiž nebudou potíže.”
Základní škola by měla být schopná pracovat se všemi dětmi, a to zejména, když vybírá školné. Jak se asi taková škola zachová, když se u dítěte postupně objeví třeba porucha učení?
Soukromé a církevní školy na rozdíl od státních mohou přítomnost dítěte u zápisu vyžadovat. „Pokud se na mě obrátí rodiče s tím, že se setkávají s vysokými požadavky, tak já osobně jim takovou školu nedoporučuji,“ říká Šárka Plocková Hauznerová. „Základní škola by měla být schopná pracovat se všemi dětmi, a to zejména když vybírá školné. Jak se asi taková škola zachová, když se u dítěte postupně objeví třeba porucha učení?“
Podle studijní a kariérové poradkyně Šárky Plockové Hauznerové je navíc poněkud paradoxní, že se zápisy v poslední době leckde podobají přijímačkám, když přitom sílí tlak na snížení počtu odkladů povinné školní docházky. „Pokud chceme omezovat odklady, pak bychom přece měli trvat na tom, aby naše školy byly připraveny vzdělávat jakékoliv děti. Ne jen ty, které už v dubnu před nástupem do školy znají písmenka, ale prostě všechny,“ dodává.
Našli jste v článku chybu? Napište nám prosím na [email protected].
Tento text původně vyšel na EDUzín - Magazín o vzdělávání.