Změnily se školy i společnost, je čas na změnu vysvědčení, říká autorka nového typu hodnocení 

Zvládnou učitelé tak velkou změnu? „Ke každé jednotlivé stránce vysvědčení, ke každé jeho složce, existuje kompletní metodická podpora s příklady, otázkami a popisy včetně rad, jak toto závěrečné hodnocení propojit s průběžným,“ uklidňuje řešitelka projektu Jana Kratochvílová z pedagogické fakulty Masarykovy univerzity. 

Vy jste vedoucí projektu nového vysvědčení. Proč jej podle vás potřebujeme?

Jestliže se mění strategické cíle ve vzdělávání, mění se kurikulum a mění se také společnost, je potřeba reagovat také změnou hodnocení. A nemyslím jen vysvědčení, ale hodnocení obecně ve smyslu zpětné vazby a podpory učení. V roce 2007 vznikl rámcový vzdělávací program, který se kromě výstupů ze samotného předmětu soustředí na klíčové kompetence. Jenže v praxi se tyto kompetence rozhodně středem zájmu nestaly. A možná i proto, že nejsou nijak zohledněné v hodnocení. Není tak třeba se hlouběji zamýšlet nad tím, jaké úrovně v nich žáci dosahují. Kromě toho se oproti minulosti změnilo složení tříd, které je dnes velmi pestré. Aby dělal pokrok každý z žáků, potřebuje jinou zpětnou vazbu než známkování od jedné do pěti.

Vaše vysvědčení tento přístup dokáže změnit?  

Podoba vysvědčení má vliv na to, co se děje průběžně po celý rok. Když budu konkrétní, tak v okamžiku, kdy jsme do našeho konečného hodnocení zařadili určité dílčí klíčové kompetence – které na vysvědčení nazýváme „chování“ – začalo se jim na našich pilotních školách, kde jsme nové hodnocení zaváděli, věnovat více pozornosti. Když jsme zařadili na vysvědčení sebehodnocení, tak školy, kde se děti samy nehodnotily, nebo jen nahodile, zařadily hodnocení sebe sama systematičtěji a to pak začalo během roku doplňovat hodnocení učitele.

Znamená to, že je konec známkování i v průběhu roku?

Nemusí být. Hodnocení může být i kombinované. Učitelé, kteří naše hodnocení ověřovali, nám často říkají, že nyní dávají v průběhu roku méně známek, ale mají pro ně větší hodnotu, protože vědí, co se za tou kterou známkou skrývá. Záleží vždy na systému konkrétního učitele. Důležité je, aby jej dokázal provázat s výsledným hodnocením.

Vaše vysvědčení věnuje jednu celou stránku chování. Proč dostalo tak velký prostor a jak jste vybírali konkrétní kategorie pro jeho charakteristiku? 

Chtěli jsme, aby bylo vysvědčení komplexnější, aby více vypovídalo o osobnosti žáka, a to nejen na úrovni výstupu jednotlivých předmětů, ale i právě klíčových kompetencí. Přičemž si jsme vědomi, že všechny klíčové kompetence nejsme schopni ohodnotit. Takže jsme provedli analýzu a vytipovali tři stěžejní kategorie, které jsme do vysvědčení zahrnuli. První oblastí hodnocení je, jak se žák zamýšlí sám nad sebou. Jestli například dokáže formulovat své myšlenky nebo rozezná dobré a špatné chování. Druhou je, jak funguje ve vztahu k ostatním. Jestli se například zapojuje do kolektivu, spolupracuje s ostatními nebo zda dodržuje daná pravidla. A třetí, jaký má vztah k učení: jestli dokáže vytrvat i u obtížných úkolů, pracuje s různými zdroji informací či zda dokáže posoudit vlastní pokrok.

Musím říct, že mi to podvědomě příliš nepasuje ke slovu „chování“. Neuvažovali jste o nahrazení tohoto slova? 

My jsme měli tuto kategorii v první verzi nazvanou „klíčové kompetence“, ale učitelé lépe přijali druhou verzi, kde zůstalo pojmenování „chování“. A ono to opravdu chování je. Je to něco, co můžete pozorovat v tom, jak se dítě projevuje ve škole. 

Jak k vašemu hodnocení přistupují učitelé? 

Máme většinou pozitivní ohlasy. Školy se nám samy ozývají, že by vysvědčení rády použily. Často to jsou školy, kde už nyní využívají slovní hodnocení a cítí, že mu něco chybí. Vadí jim, že nemá žádnou strukturu a velmi záleží na tom, jak jej ten který vyučující pojme. Zároveň mu mnohdy rodiče zcela nerozumí nebo se jim zdá dlouhé. Pro učitele pak přechod z klasického slovního na naše znamená časovou úsporu. Náš styl hodnocení je trochu takový kompromis mezi známkováním a slovním hodnocením. Pak se nám také ozývají školy, kde hodnotí známkami, ale zase cítí, že je to málo, že by učitelé chtěli doplnit ještě další stručná sdělení či komentář. Na to si zvykli v době pandemie covidu a online výuky. Máme ale i negativní ohlasy. Část učitelů se samozřejmě bojí, že jim jeho psaní zabere více času, protože je hodnocení dlouhé. V tomto případě mě mrzí, že mnohdy nepřemýšlejí o tom, že jeho benefity pro žáky i rodiče jsou mnohem větší.

Nicméně má opravdu šest stran…

To sice ano, ale první strana je administrativa, tedy údaje o škole, o žákovi, o vzdělávacím programu. Poslední strana je sebehodnocení žáka, které vypracovává on sám, samozřejmě tedy pod dohledem učitelů. Zbývají čtyři strany: jedna je věnována chování a tři jednotlivým předmětům. Když se na ně podíváte, vidíte ke každému předmětu tabulku. My bychom je mohli vtěsnat více k sobě a ušetřit i dvě strany, ale bylo by to na úkor přehlednosti a čitelnosti. Takže asi záleží na úhlu pohledu. V jednom novinovém titulku k našemu vysvědčení se objevilo, že žáci budou dostávat místo vysvědčení „román“. Zamýšlela jsem se nad tím a vlastně jsem si uvědomila, že ano, a že je to tak dobře. 

V jaké smyslu? 

Román pro mě znamená začíst se do textu, který mi něco přináší. Napsat jej může jen autor, který zná hlavní postavu a také kontext, ve kterém žije. Přemýšlí o ní do hloubky. A díky tomu nás čtení románu obohacuje.

Máte zpětnou vazbu od rodičů? 

Máme ji od rodičů dětí z našich pilotních škol, kde jsme vysvědčení zaváděli. Rodiče psali, že už nadešel čas na změnu, protože současné vysvědčení už neodpovídá realitě. Často píší, že je srozumitelné. A také že jsou rádi, že se dozvídají, v čem konkrétně se dítě musí zlepšit. 

Je váš způsob hodnocení určen i pro druhý stupeň? Na prvním má jedna učitelka danou třídu celý den, ale mohou učitelé na druhém stupni poznat do hloubky každé dítě, které učí? 

Ono už i na prvním stupni často třídní učitelka nemá všechny předměty. Vstupují do toho například jazykáři nebo učitelé výchov. Při testování měla jedna učitelka výtvarné výchovy zhruba 120 žáků. Pak je třeba, aby spolu, zejména při hodnocení chování, vyučující komunikovali. Obvykle se sejde třídní učitel, asistent a případně vychovatel a z různých úhlů pohledu společně zhodnotí, jak dané dítě vidí. Takže ano, otevřeně přiznávám, že na druhém stupni je tento způsob hodnocení složitější, ale máme školy, které to zvládají. Hledají si svůj systém, zkouší cesty.

Když říkáte zkouší, hledají… neměly by školy dostat metodiku od vás?

Určitě, a také ji dostávají. Ke každé jednotlivé stránce vysvědčení, ke každé jeho složce existuje kompletní metodická podpora s příklady, otázkami a popisy včetně rad, jak toto závěrečné hodnocení propojit s průběžným. 

Děláte i přímo školení? 

Děláme, více druhů. Několikrát do roku děláme pro školy, které mají zájem, online informační setkání, na němž mluví kolegové přímo z praxe. Když je potřeba, poskytujeme i podporu přímo při psaní vysvědčení. Další vzdělávání se pak týká takzvaného formativního hodnocení, tedy rozvoje kompetencí, které učitel využívá při hodině a které směřuje ke konečnému hodnocení.

Znamená to tedy, že pokud jsem učitel a nechápu vše z metodiky, můžu se přihlásit na školení, a když i tak v červnu tápu, zavolám a vy mi poradíte? 

Ano, přesně tak to probíhalo.

A dokážete to, i když škol nebudou desítky, ale stovky?

Konzultační podpora probíhá online, takže snad ano. Pokud je pak větší počet učitelů na jedné škole, můžeme i přijet. Teď jsem zrovna byla v lednu ve škole, kde na nový systém hodnocení přecházelo deset učitelů a požádali mě o podporu. Pokud je to v našich silách, tak i přijedeme.

A co rodiče? Pro ty je přechod na nové vysvědčení velká změna. Máte „linku“ i pro ně?

My jsme na začátku projektu zpracovali pro rodiče žáků našich pilotních škol úvodní dopisy a videa, kde jsme vysvětlili smysl změny a ukázali, jak bude vysvědčení vypadat. Samotná komunikace je však na ředitelích a učitelích a stejně tak i rozhodnutí, jestli tyto naše materiály využijí. Každá škola si volí svůj vlastní způsob komunikace s rodiči.

Kde jste se při tvorbě nového typu vysvědčení inspirovali? 

Inspirace pramení asi z mého dlouhodobého zájmu o hodnocení dětí. Už když jsem byla před asi třiceti lety ředitelkou a učitelkou základní školy, snažila jsem se propojovat hodnocení vyučujících se sebehodnocením žáků. A to nějak systematicky. Vydala jsem pro učitele publikaci Systém hodnocení a sebehodnocení žáků, kterou nyní používá na šedesát škol v republice. To všechno mě vedlo k tomu, že by se dalo vysvědčení dělat jinak. Zkušenosti jsem získala také při mém pobytu v Evropské škole v Bruselu, kde mělo v té době vysvědčení 12 stran. Mně bylo líto, že v evropských školách to jde a u nás ne. 

Jaký má váš projekt status z hlediska ministerstva? V blízké budoucnosti by se mělo na prvním stupni zavádět plošně slovní hodnocení. Je to vaše jednou z možností nebo jediné možné?

Je to další nabídka. Školy, které dnes píší slovní hodnocení jako takové, je určitě budou moci psát dál. My jsme jen přinesli další možnost, která je někde mezi klasifikací a slovním hodnocením. A může se stát, že budou další možnosti a je to jen dobře.

Vy působíte na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity. Je nový způsob hodnocení také součástí studia budoucích učitelů?

U nás ano. A nejen u nás. Například vím, že s ním pracuje paní profesorka Spilková z univerzity v Pardubicích, stejně jako další kolegyně, docentka Anna Tomková na DAMU. Od jejích studentek mám i úžasnou zpětnou vazbu k tomu, jak bychom mohli doplnit informace k dramatické výchově. Takže se s ním budoucí učitelé postupně seznamují, a nejen u nás.

Jana Kratochvílová je vedoucí katedry pedagogiky Masarykovy univerzity. V letech 1986 až 2000 byla ředitelkou Základní školy Ivančice Řeznovice. Její celoživotní specializací je hodnocení žáků. Je autorkou či spoluautorkou desítek knih a publikací, například knihy Pedagogická diagnostika v MŠ, Teorie a praxe projektové výuky či Systém hodnocení a sebehodnocení žáků: Zkušenosti z ČR i Evropských škol.

Našli jste v článku chybu? Napište nám prosím na [email protected]. 

Tento text původně vyšel na EDUzín - Magazín o vzdělávání.