Je normální občas řvát a nadávat. Průvodce pro ženy, kterým občas ujedou nervy a pak si to vyčítají

Za podcastem Mrchy z pekel stojí dvě mámy a ženy zabývající se mateřskými tématy i duševním zdravím. Kate Trávníček je terapeutka ve výcviku, konzultantka, autorka vzdělávacího seriálu Víc lehkosti v rodičovství a také influencerka, jejíž profil na instagramu má téměř 40 tisíc sledujících. Lékařka Martina Mašková se zabývá fungováním mozku a na sítích šíří osvětu jako @medmama. Dohromady je svedly sociální sítě a společně začaly tvořit unikátní obsah. „Jejich superschopností je vstřebat výsledky vědeckých výzkumů a komplexní poznatky medicíny, neurovědy a psychologie a převyprávět je tak, jak by to udělala vaše chytrá a laskavá kamarádka, kdyby vám chtěla vysvětlit, jak fungujete ve stresu,“ píše na webu Heroine.cz Ilona Kleníková.

V šesti dílech podcastu se posluchačstvo mimo jiné dozví i to, jak vzniká pocit přehlcení a přetížení a co se s ním dá dělat. „Nad tím konceptem jsme hodně přemýšlely, tvořily jsme si mentální mapy toho, co chceme předat,“ říká Kateřina Trávníček, na jejímž instagramu se také poprvé objevil výraz „mrcha z pekel“ a začal žít vlastním životem. Kateřina vychází ze své terapeutické praxe: „Konzultovnou mi prošly stovky žen, které přetížením trpí. Když jsem poskytovala konzultace rodičům, často jsme řešili přetížení, frustraci a sebeobviňování.“

Ženy a matky jsou v naší kultuře ještě stále často vedené k tomu, aby uspokojovaly potřeby všech okolo, a na jejich vlastní jim potom nezbývá dostatečný prostor. K mateřství tak podle autorek „patří i dlouho potlačovaný hněv, ke kterému odkazuje název podcastu. „Je to ten moment, kdy žena drží, drží, stále drží, pečuje, pečuje, pečuje, pak přijde ta poslední kapka a jakoby z ničeho nic se z ní stane Incredible Hulk,“ popisuje Kateřina Trávníček. „Nám připadalo zajímavé, kolik viny se s tím pojí,“ doplňuje ji Martina Mašková.“ Podle Martiny Maškové je člověk „koregulačním druhem“, což znamená, že k uklidnění potřebuje druhé lidi. A proto je tak zásadní mít komu zavolat, když máme pocit, že se nám nic nedaří a jsme ti nehorší lidé a rodiče pod sluncem. Zkrátka dost často potřebujeme hlavně obejmout.

Zdá se, že za obvyklým „buďme k sobě laskaví“ se neskrývá žádná velká věda, jenže opak je pravdou. „Za tím, jak se v současnosti cítíme, jak mnohým z nás nevyhovuje nastavení společnosti, jak nás současný styl života vyčerpává, jak prokrastinujeme nebo kolik z nás se potýká s nejrůznějšími závislostmi, je univerzální biologický základ. Nejde o to, vrátit se na stromy, ale vědět o tom a rozumět tomu,“ píše Ilona Kleníková. A tak se v jejím textu dozvíte mimo jiné i to, jak funguje náš sympatikus a parasympatikus i to, co přesně popisuje polyvagální teorie. Najdete ho na webu Heroine.cz.