Pět let s případem sebevraždy, která jako sebevražda nevypadá. Temnota je infekční, říká režisér filmu Aneta
Když Aneta Rodová zemřela, měla na těle třináct ran nožem. Sebevražda, zněl závěr policejního vyšetřování, který před deseti lety vzbudil pozornost celé země. Média i veřejnost spekulovaly o tom, zda mladou ženu nemohl někdo zabít. K podivnému případu se teď v celovečerním dokumentu s názvem Aneta vrací režisér Jiří Sádek. V ateliéru postavil repliku bytu, přizval zahraniční znalce z oboru soudního lékařství nebo forenzní psychologie a před zraky Anetiny matky s herci přehrál několik možných scénářů, jak její třiadvacetiletá dcera mohla zemřít. Proč by nás měl případ po tak dlouhé době zajímat? „Pokud nám někdo zemře takovýmto způsobem a nebude to důkladně vyšetřeno, uvrhne to všechny okolo do celoživotního pekla,“ říká v rozhovoru režisér Sádek. Film, který se natáčel pět let pod naprostým informačním embargem, jde do kin 7. listopadu.
Pamatujete si, kdy jste se o případu Anety Rodové doslechl poprvé?
Mlhavě si pamatuji, že jsem o něm četl v roce 2014. Ale protože se snažím vyhýbat médiím, abych měl pořád dobrou náladu, tak jsem to opravdu jen zaznamenal a nijak se tím nezabýval. Potom mě oslovil pan producent Jiří Tuček s tím, že se na něj obrátila maminka Anety Rodové Anna, protože už jí došly veškeré legální nástroje a finanční prostředky. A měla by zájem vytvořit dokumentární analýzu případu. Já jsem nad tím nějakou dobu přemýšlel, protože je to samozřejmě velký výlet do temnoty. Ale ten případ je tak podivný, že vám to jako tvůrci vrtá hlavou a pak se do toho pustíte.
Pro vás to byla první zkušenost tohoto typu. Váš předchozí dokument se netýkal žádného policejního případu, ale života youtuberů. Co všechno jste zvažoval, než jste na natáčení kývl?
Já samozřejmě nejsem vyšetřovatel ani investigativní novinář, nemám kriminalistické vzdělání. Součástí příprav na tenhle film bylo se v kriminalistických oborech a postupech na vlastní pěst dovzdělat. Pracovali jsme totiž se dvěma možnými scénáři, jak se náš příběh odehrál. Jeden je, že Aneta nezemřela vlastní rukou. Proto jsem musel nastudovat, jak uvažují vrazi. Druhý scénář je, že Aneta, ač nepravděpodobně, zemřela vlastní rukou. Také jsem samozřejmě musel zvážit bezpečnost své rodiny, se kterou jsem to musel probrat, abych ji neohrozil. Pro jistotu jsem si změnil i některé adresy. Ale pořád jsem autor, umělec, ne vyšetřovatel, takže se musím opírat o fakta od lidí, kteří jsou studovaní a můžou být garanty filmu.
Řekl jste, že je nepravděpodobné, že by Aneta zemřela vlastní rukou. Takhle jste si to tedy vy osobně pro sebe vyhodnotil?
Nepravděpodobné ve smyslu, že když někdo řekne: měla na sobě třináct bodnořezných ran a zemřela vlastní rukou, tak to prostě zní nepravděpodobně. A je to i to, co veřejnost na Anetině případu neustále láká a přitahuje. A proč měl v roce 2014 tak obrovský mediální zásah.
