Denně, povinně, s podpisem rodiče. Nebo v týdenním plánu, dobrovolné a s možností výběru. Domácí úkoly vypadají v každé škole i třídě jinak. Někteří rodiče nad nimi s dětmi tráví hodiny, takže je nakonec žáci nechtějí dělat vůbec. Má škola právo úkoly zadávat a jejich plnění vyžadovat? A jak by měly vypadat, aby dávaly smysl?
„Jaké úkoly bychom chtěli: krátké, ideálně dobrovolné a zadávané na delší časové období, třeba na týden. A jaké máme? Povinné a s podpisem rodiče, zadávané do druhého dne a i na víkend. Plus k tomu každý den čtení s pracovním listem a opět podpisem rodiče,“ stěžuje si Jiřina, máma desetiletého syna, v diskusi na Facebooku. Další máma malé školačky si také stěžuje na to, že je škola zavaluje úkoly. „Jedna stránka psaní, dvě stránky matematiky, a k tomu ještě neustále nějaké poznámky v úkolníčku, co máme trénovat, například diktáty,“ rozčiluje se a přikládá několik fotografií, kde učitelka opravuje sklon a tvary písmen i čísel a hodnotí úkoly trojkou i čtyřkou.
Domácí úkoly jsou žhavým tématem rodičovských skupin v realitě i na sociálních sítích. Každá škola a každý učitel k nim přistupuje po svém, takže zatímco v jedné třídě mají děti úkolů spoustu, v paralelní nemusejí dostávat žádné. A na diskusních fórech se rozčilení rodiče často dočtou, že škola nemá právo po žácích domácí úkoly vůbec vyžadovat, protože jim tak zasahuje do času, který patří pouze dítěti samotnému a jeho rodině. Jak by tedy domácí úkoly měly vypadat? A co už jsou ze strany školy jednoznačně neoprávněné požadavky?
Ministerstvo školství se k otázce domácích úkolů vyjádřilo ve stanovisku ze 4. 5. 2023. Z něj mimo jiné vyplývá, že české děti, jak ostatně dokládají analýzy mezinárodních šetření, v průměru tráví nad úkoly mnohem méně času než jejich vrstevníci v zahraničí. Čtvrťáci pracují doma průměrně třináct minut a osmáci dokonce jen devět minut na jednu vyučovací hodinu, což je nejméně ze 45 zemí zapojených do mezinárodního šetření TIMSS. Při zadávání úkolů by vyučující měli myslet na to, že musejí respektovat školský zákon a nesmějí děti zatěžovat přespříliš vzhledem k jejich věku, vyspělosti a fyziologickým potřebám. Učitelé by se tedy například měli domlouvat, aby některé dny neměli žáci úkolů příliš.
Pokud si škola do školního řádu napíše, že domácí úkoly bude hodnotit, pak je hodnotit může – ale ministerstvo důrazně doporučuje zvolit jiné způsoby než známky. Je totiž potřeba myslet na to, že podmínky žáků k domácí přípravě nejsou stejné a ne každému s náročným cvičením mohou pomáhat rodiče. Zcela nepřípustné je pak podle MŠMT žákovi za nedonesený úkol dát pětku – už jen proto, že nelze hodnotit něco, co vyučující neviděl. Pokud některý žák nebo žákyně úkoly nenosí opakovaně, je možné uložit například napomenutí třídního učitele. Úkoly také nesmějí sloužit k tomu, aby se zodpovědnost za učení přesunula ze školy na rodinu. Jejich účelem je především opakování a upevňování látky, ale ne její samostatné učení, což platí zejména na prvním stupni.
Podpořte naši redakci a získejte přístup ke všem prémiovým článkům a řadu dalších výhod!