Ženy potřebují větší klid a dobré vztahy, ukázal průzkum

Zatímco většina českých penzistek (63 %) a penzistů (70 %) si období důchodu užívá, protože mohou být více s rodinou, přáteli a žít společenským životem, mladší generace se vyjadřuje trochu střízlivěji. I přesto se na tuto etapu těší 59 % žen, respektive 57 % mužů ve věku nad 45 let.

Takový optimismus mírně brzdí lékař Tomáš Šebek s tím, že odpovědi respondentek a respondentů neodpovídají tomu, co říkají zdravotní data. „V 62 letech postupně ztrácíme duševní nebo fyzické zdraví, a přitom minimálně další tři roky pracujeme. Do důchodu tak vlastně vstupujeme už nemocní. Pokud je tedy šťastný důchod do určité míry determinován naším zdravím, tak to jde trochu proti sobě,“ konstatuje.

Paradoxem také je, že jen pětina respondentek a respondentů věří, že budou se svou životní situací a podmínkami spokojeni. Někteří (13 %) se obávají, jak nově nabytý čas využijí. „Tato zjištění dokazují potřebu pečlivějšího plánování odchodu do důchodu, a to na všech úrovních. Nejenže se tím lépe připravíme na nejrůznější nejistoty, které mohou nastat, ale zároveň se nám zlepší celková kvalita života,“ domnívá se Michal Korejs, produktový ředitel NN Životní pojišťovny.

Na základě dat je na dlouhověkost připravených pouze 35 % Češek a Čechů. Podobný trend je patrný i v Maďarsku (30 %) a Japonsku (19 %). Nejoptimističtější přístup zaujímají Rumuni s 65 % a Španělé (58 %).

Říct, či neříct

Podle odborníků existuje šest pilířů, jež vedou ke spokojenému životu i ve stáří. České ženy jejich důležitost vnímají následovně: vztahy s nejbližšími (50 % vs 45 % mužů), mentální zdraví (40 % vs. 39 %), práce a užitečnost (39 % vs. 37 %), fyzické zdraví (33 % vs. 30 %), vztahy s okolím (34 % vs. 28 %), finanční situace (24 % vs. 26 %). S prodlužující se délkou života pak více než dvě třetiny žen (66 %) vidí v „rocích navíc“ smysl v čase tráveném s blízkými, v klidnějším tempu (60 %) a v zajímavých činnostech (56 %). Naopak o bohatství stojí pouze 24 % respondentek stejně jako o časté změny (10 %). Mužští respondenti uvádí na první místo klidnější bytí (61 %) a poté chvíle s blízkými (58 %).

Přestože si Češi zakládají na dobrých rodinných vztazích a 58 % dotázaných vnímá zájem svého okolí, pouze 31 % z nich pociťuje v blízkých skutečnou oporu. Tento rozpor si Tomáš Šebek vykládá takto: „Češi si neumějí říct o pomoc, nechtějí se stát přítěží anebo nevědí, že ta pomoc vůbec existuje. Je to i o určité gramotnosti.“

Generační soudržnost

Poměrně silnou stránku české společnosti představuje solidarita mezi generacemi. Více než polovina lidí (61 %) je připravena pečovat o své blízké, přestože jim mnohdy chybí informace o dostupných službách a péči. S tím souhlasí Simona Bagarová, zakladatelka neziskové organizace MILA, která se snaží zvýšit prestiž profesionálních pečovatelů. „Když organizujeme setkání s lidmi starajícími se o své příbuzné, ta chuť pomoct je ohromná, a to především od žen, které se jich účastní častěji. Problémem je, že tyto ženy mají současně pocit, že všechno musí urvat samy, protože je ostuda říct si o pomoc.“

Simona zároveň poukazuje na nízké povědomí o tom, co v takové situaci dělat. „Lidé začnou reagovat v pohotovostním režimu a často bohužel netuší, jaké mají možnosti. Chybí tu nějaký koordinátor, který je provede tématem, doporučí správné služby nebo navede, koho požádat o finanční podporu. Důležité je znát i představu člověka, kterého se to týká.“

Podceňujeme zdraví

Ačkoliv je zdraví zásadní pro aktivní stáří, jen 41 % Češek a Čechů považuje zdravý životní styl za důležitý. Přibližně 70 % se sice cítí dostatečně zdravých na to, aby byli aktivní, ale téměř polovina (46 %) „druhým dechem“ přiznává, že jejich každodenní život ovlivňuje fyzická bolest. Navíc se o své zdraví lidé začínají zajímat většinou až při vážných zdravotních problémech (47 %).

Tato čísla dává do kontextu lékař Tomáš Šebek, podle něhož je situace ještě horší, než jak ji populace vnímá. „Lidé mají o zdraví zkreslené představy, netuší, kolika let se dožíváme ve zdraví, a to právě z důvodu, že se o sebe nestaráme. Zdraví si začneme uvědomovat, až když ho ztrácíme a musíme čerpat komplexnější lékařskou péči. 70 % Čechů si možná myslí, že jsou dostatečně aktivní, ale tak to není. Stejně tak si dovolím tvrdit, že v reálu se dokonce 80 % lidí začne o zdraví zajímat teprve ve chvíli, kdy se objeví potíže.“ Důsledkem je závislost na péči druhých, která statisticky postihuje každého třetího člověka do věku 85 let.

Pro zachování a zlepšení celkového zdraví Šebek doporučuje pět kroků vycházejících ze současného vědeckého poznání medicíny. „Zaprvé pohyb, tak abyste si trošku propotili triko. Úplně stačí vystoupit o tři zastávky dříve a svižně dojít do práce. Zadruhé nedojídat talíř – prostě sníst jen 80 % porce. Zatřetí pravidelně se vystavovat chladu. To, že budete mít třeba doma na terase 15 minut husí kůži, vám nemoc nepřivodí, ba naopak. A čtvrtým fyzickým doporučením je spánek. Nezáleží ani tak na jeho délce jako spíš na kvalitě, takže spát alespoň 4–5 cyklů za noc. Naznamená to, že musíte excelovat ve všem, ale tato kombinace dává smysl. Pátý tip se týká duševního zdraví – být v pohodě, k čemuž určitě dopomáhají i dobré vztahy.“

Cítíme se v pohodě

Zajímavé je, že podle průzkumu se 72 % žen a 70 % mužů cítí v psychické pohodě, přičemž s depresemi a úzkostmi se častěji potýká mladší generace a lidé s finančními problémy. Data ale relativizuje psycholožka Klára Gramppová, která vede Linku seniorů. „Sami sebe často hodnotíme lépe než kohokoliv jiného ve stejné situaci či stavu. V oblasti duševního zdraví na tom nejsme dobře, procházíme krizí. Nejhůře jsou na tom děti a senioři, kde chybí dostatek psychiatrů. A pokud jde o psychoterapii, tak tu si zas senioři většinou nemohou dovolit. Navíc patří ke generaci, která má vůči psychické podpoře předsudky.“

Mentální pohoda se pak podle Kláry odvíjí od již zmíněných kvalitních vztahů. Dále je potřeba do života zařadit pravidelný pohyb, přiměřeně získávat a filtrovat informace, včas si říct o pomoc a sdílet, co nás trápí – ať už s blízkým, nebo s kýmkoliv jiným.

Nemít prachy vadí

Přestože jsou peníze jedním z klíčových faktorů pro důstojný život v důchodu, víc jak polovina seniorů a seniorek (57 %) čelí poklesu příjmů. Jen třetina pak věří, že budou mít prostředky na život ve stáří, pokud se dožijí 100 let. Podle Michala Korejse je zapotřebí připravovat se na penzi dlouhodobě a systematicky. Stěžejní je začít spořit co nejdříve, protože pozdější úspory by vyžadovaly vyšší částky. Rovněž státem podporované finanční produkty, jako je doplňkové penzijní spoření nebo pojištění dlouhodobé péče, mohou rizika zmírnit. Poslední jmenované řešení od letoška umožňuje získat daňové úlevy a příspěvky zaměstnavatele, které nejsou zatížené sociálními a zdravotními odvody.