Co dělají učitelé o prázdninách? - 1. díl

Déaglán-Iosúa Ó Donnchú, učitel 1. stupně, Evropská škola Brusel III

Veškeré školní prázdniny posledních 13 let využívám k cestování, a to včetně těch, které trvají jen týden. Cestování je bezesporu tou nejdůležitější věcí v mém životě. Potkávat nové lidi, dozvídat se o historii i současnosti cizích zemí, ochutnávat exotická jídla, obdivovat přírodu, pláže nebo hory – co může být víc?

Tu vášeň jsem zdědil po rodičích. V Irsku máme 32 regionů a máma s tátou mi řekli, že bych je měl nejdřív navštívit všechny, než vyrazím do zahraničí. Zvládl jsem to – s jejich pomocí - v jedenácti letech. Od té doby jsem navštívil dalších 124 zemí. Lidé se mě často ptají, v jaké zemi nebo městě se mi líbilo nejvíc. Vybírat je těžké, ale jmenoval bych asi Argentinu, Island a Nový Zéland. Tři nejoblíbenější města jsou: New York, Sydney a Tokio.

Letos jsem zvládl hned několik fantastických cest: v únoru jsem navštívil Kyrgyzstán a Kazachstán, o Velikonocích jsem byl v Chile a Peru a v květnu jsem strávil 9 dní v Ekvádoru. V létě jsem cestoval 7 týdnů po Indonésii, Kambodže a Východním Timoru. Poslední týden prázdnin si užívám v Portugalsku, kde už jen relaxuju, ochutnávám místní skvělé jídlo a víno. Nejbližší školní prázdniny budou v říjnu. Už rozmýšlím, kam pojedu – zatím to vypadá na Alžír nebo Rwandu.

Odjet na každé prázdniny pryč hodlám i nadále a je mi jedno, do jak vzdálené destinace. Lidé jsou občas překvapeni, že letím třeba do Pekingu jen na týden. Pro mě je ale jednoznačně lepší strávit tam pár dní než tam nejet vůbec. Jediné prázdniny, kdy necestuju, jsou ty vánoční. Moje irská rodina by mě uškrtila, kdybych nebyl doma. Na Silvestra už odjet smím… a taky jedu.

Blanka Medová, učitelka zeměpisu a výtvarné výchovy, ZŠ Krásovy domky Pelhřimov

Snažím se dohnat všechno, co nestíhám ve školním roce. Cestuju, každé léto jezdím do Telče na kurz malování, náš dům je neustále plný návštěv a s kolegyněmi ze školy chodíme dvakrát do měsíce na výlet, jehož trasu vždycky připraví jedna z nás. Snažím se prostě načerpat síly. Znáte písničku Červnová učitelka? Napsala ji prý učitelka a je to dost přesné - červnová učitelka je vyřízená, nečesaná, nemytá, po prázdninách je pak do růžova vyspinkaná... Ta energie v červnu a potom v září je opravdu úplně jiná. Dřív, když jsem sama měla malé děti, tak jsem si červenec užívala a v srpnu už jsem měla stažený žaludek, že to brzy zase všechno začne. Ale teď, když moje děti mají vlastní život, tak se už v srpnu těším na děti do školy, vymýšlím a připravuju.

Jan Andr, pedagog klavíru a zástupce ředitele, ZUŠ Praha 5 

Mám prázdniny od školy, ale od hudby ne. Právě v létě mám coby klávesák nejvíc koncertů, festivalů a workshopů. Co se týče školy, chvíli to trvá, než mi vůbec dojde, že nějaké prázdniny jsou. První dva týdny v červenci jsem v takovém „dobržďovacím“ módu. Když mi dojde, že nemusím do školy, tak nějaký čas vyhledávám samotu, klid a ticho. Skvělá je taky fyzická práce, třeba štípání dříví nebo repasování starého nábytku. Celkově práce se dřevem je takový pěkný protipól práce s dětmi. Dřevo mlčí a můžete ho řezat.

Pokračování příště.

Tento text původně vyšel na EDUzín - Magazín o vzdělávání.