Čtenářské kompetence jsou zásadní pro úspěch jednotlivců i jednotlivých zemí, tvrdí autoři studie, která vznikla na půdě Central Connecticut State University v USA. Vědci v ní zkoumali trendy v gramotnosti a čtenářském chování v 61 zemích Asie, Ameriky, Afriky a Evropy. Potvrdilo se, že skandinávské státy dlouhodobě patří mezi světovou špičku. Tabulce vévodí Finsko. Překvapivě se příliš nedařilo státům západní polokoule, jako jsou USA, Kanada a země Latinské Ameriky. Čím to?
John W. Miller, profesor a hlavní autor studie, se na gramotnost ve své práci soustředí už čtyři desetiletí. Je také autorem studie „Nejgramotnější města Ameriky“. Britskému deníku The Independent řekl: „Zkoumali jsme nejrůznější faktory, které podle nás dohromady dávají obraz čtenářské a kulturní úrovně národa. Když se podíváme na umístění jednotlivých států, myslím, že můžeme bez přehánění říct, že právě čtenářské kompetence jsou zásadní pro úspěch jednotlivců i jednotlivých zemí. Žijeme v době, kdy je ekonomika vázána na znalosti a takzvané měkké dovednosti. Ani do budoucna tomu pravděpodobně nebude jinak.“
Česká republika se umístila na 23. místě, o jednu pozici za Jižní Koreou, před Irskem a Itálií.
Důležitost čtenářských kompetencí vyplývá i z materiálů Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), které čtenářskou gramotnost definují jako „schopnost porozumět psanému textu, přemýšlet o něm a používat jej k dosahování určitých cílů, k rozvoji vlastních schopností a vědomostí a k aktivnímu začlenění do života společnosti."
Některé státy překvapily
A jak tedy jednotlivé státy v žebříčku amerických vědců dopadly? Prvních pět míst obsadily severské státy – Finsko, Norsko, Island, Dánsko, Švédsko. Druhá pětka už je trochu různorodější – tvoří ji Švýcarsko, USA, Německo, Lotyšsko a Nizozemsko. Česká republika se umístila na 23. místě, o jednu pozici za Jižní Koreou, před Irskem a Itálií. Slovensko skončilo na 30. příčce.
To, že si v mezinárodních srovnáních Česko dlouhodobě nevede právě nejlépe, přimělo mnoho škol, ale i ministerstvo školství, k opatřením na posílení čtenářské gramotnosti.
Jakými kritérii se vědci při sestavování žebříčku řídili? Podívali se na výsledky mezinárodních srovnávacích testů, jako je PIRLS, který zkoumá čtenářskou gramotnost u žáků 4. tříd, a PISA, který u patnáctiletých zkoumá všechny gramotnosti – matematickou, čtenářskou a přírodovědnou. Dalších 15 proměnných zahrnovalo dostupnost a využívání knihoven, rozšíření novin, vstupy a výstupy ve vzdělávacím systému a dostupnost počítačů s připojením k internetu. Všechno se pak zprůměrovalo vzhledem k populaci, aby vědci dostaly hodnoty na jednoho obyvatele.
I v Česku je čtenářská gramotnost v centru pozornosti
To, že si v mezinárodních srovnáních Česko dlouhodobě nevede právě nejlépe, přimělo mnoho škol, ale i ministerstvo školství, k opatřením na posílení čtenářské gramotnosti. V posledních deseti letech se ve většině testů a zkoušek, ať už jsou organizované státem nebo soukromými firmami, setkáváme s úlohami založenými na porozumění textu a schopnosti odpovídat na otázky, které se vztahují jak k beletristickým, tak odborným textům. Takové úlohy najdeme jak v právě zaváděných jednotných přijímacích zkouškách, tak ve všech ročnících státní maturity.
Stále širší oblibu si na školách získávají takzvané čtenářské dílny – hodiny věnované soustředěnému čtení knih a debatě o nich. Ministerstvo školství organizuje v regionech už druhou vlnu Místních akčních plánů pro vzdělávání, v jejichž rámci se školy učí spolupracovat a jedním z prioritních témat je právě čtenářské gramotnost. Zda toto soustředěné úsilí přinese i obrat ve výsledcích České republiky v mezinárodních šetřeních, to se teprve uvidí.
Mezinárodní testy neřeknou vše
„Státům na pobřeží Pacifiku, jako je Singapur, Jižní Korea, Japonsko a Čína by se v našem žebříčku vedlo o mnoho lépe, kdybychom brali v úvahu pouze výsledky mezinárodních srovnávacích testů, ve kterých tradičně excelují. Jedinou zemí, která neleží na pobřeží Tichého oceánu a v těchto testech se umisťuje v první pětce, je Finsko. Pokud ale vezmeme v úvahu další faktory, jako je třeba dostupnost a návštěvnost knihoven, propadnou se asijské státy poměrně dramaticky, “ poznamenal John W. Miller. A dodal, že pokud by se braly v úvahu pouze výsledky mezinárodních testů, těžko by se z nich dalo usuzovat na celkovou úroveň gramotnosti národa.
Jen s důrazem na testy a výkon nevystačíme. Podstatná je celková podpora čtenářství.
Skandinávské země tedy získávají body dostupností knihoven, novin a počítačů, kdežto asijské země výkonem v testech. I tady se potvrzuje dlouhodobé výkonové zaměření asijských vzdělávacích systémů a naproti tomu důraz na podporu celé populace u severských zemí. A ukazuje se, že právě to dostává severské země do popředí. Pro nás z toho plyne důležitá informace: jen s důrazem na testy a výkon nevystačíme. Podstatná je celková podpora čtenářství.
Tento text původně vyšel na EDUzín - Magazín o vzdělávání.