Myslel jsem, že neumím zpívat. Díky Zkoleduj se nacházejí děti vztah k hudbě i k charitě

„Myslel jsem si, že vůbec neumím zpívat, ale zjistil jsem, že to docela jde,“ culí se primán Prokop po prvním pražském koncertě projektu Zkoleduj se. Právě takové aha-efekty jsou podle jeho učitele tím největším přínosem toho, že se škola nad rámec osnov zúčastnila benefičního projektu.

Když hudebkáře Vítka Novotného koncem minulého školního roku oslovil autor Zkoleduj se herec Petr Vaněk, učiteli se do holportu s ním původně nechtělo. „Naše škola má těch projektů strašně moc a občas z toho máme jazyk na vestě.“ Změnil názor, když je herci poprvé navštívili. „Místo dlouhého povídání spustili rovnou písníčku. Půlka dětí se k nim hned přidala, druhá půlka zůstala v němém úžasu,“ popisuje učitel.

Koledy pro puberťáky

Parta umělců kolem Petra Vaňka, známého z filmu Tobruk nebo seriálu Vinaři, se rozhodla zpopularizovat klasické i neznámé koledy. Oslovili proto muzikanty Marka Doubravu (ex Tata Bojs, dnes skupina Hm…) a Pavlu Fendrichovou, aby tradičním písním dali moderní aranže. „Cílem bylo mít písničky, které si rádi zazpívají i puberťáci,“ říká jeden z herců Richard Fiala.

Právě s nimi se potom vydali do Přírodní školy. Učitel hudební výchovy pro projekt vybral čerstvé studenty gymnázia – primány. Selekci nedělal. „Nechtělo se do toho dvěma žákům. Ale nakonec se zapojili do organizačních věcí – měli na starost trh, který jsme si otevřeli po koncertě. Prodejem vlastnoručně vyrobených věcí jsme chtěli ještě navýšit výtěžek akce.“

Herci ze Zkoleduj se totiž do školy nepřinesli jen noty, ale i manuál "Jak na filantropickou akci", který pro studenty vytvořili s pomocí nadace Via. "Děti si v něm mohly nastudovat, jak si rozdělit úkoly, jak oslovit dárce, jak získat partnery. Příště už tedy budou podobnou akci schopni uspořádat sami," popisuje Petr Vaněk.

Vánoční písně místo Ježka

Učitel Vítek Novotný kvůli projektu dokonce změnil osnovy. „Běžně touhle dobou beru Smetanu nebo Ježka, ale teď jsme se celý podzim věnovali Zkoleduj se. A nelituju. Děti se toho naučily mnohem víc – krom setkání s koledami v nádherných úpravách jsme zvládli i výtvarku, když jsme chystali výrobky na trhy. Primáni se zpíváním krásně stmelili. A to, že těmi příjemnými činnostmi navíc někomu pomohli, je prostě skvělý.“

Výtěžek prvního pražského koncertu v divadle Minor, který se vyšplhal na 38 tisíc, se žáci Přírodní školy rozhodli věnovat pardubickému soukromému dětskému domovu Markéta. „Osobní setkání s těmi, kterým jsme pomohli, tedy s manželi, kteří se snaží osmi dětem poskytnout lepší zázemí, než by měly v dětském domově, to už je nadstavba, kterou jsme ani neočekávali. Z toho byly všechny děti paf,“ vypráví učitel.

Zkušeností k nezaplacení je ale podle něj i to, že děti měly možnost zjistit, že zpívání není nic cizího. „Největší zadostiučinění bylo, když přišel jeden z těch brumlů, kterým se do toho nechtělo, a řekl, že se mu to nakonec líbilo. Ta zkušenost sebepřekonání – že i něco, co mi smysl nedává, ten smysl může získat, když do toho jdu s otevřeným srdcem - je velmi cenná.“

Podle autora projektu Petra Vaňka si spolupráci pochvalují i učitelé ostatních škol, které se do akce zapojili. „Na dvou školách se jim společné zpívání tak zalíbilo, že se rozhodli, že si založí školní sbor.“

Stejné akce se během podzimu zúčastnily ještě školy v Českých Budějovicích a Žďáru nad Sázavou. V Ostravě se zapojili hendikepovaní klienti nadace Křídlení. Už teď se hlásí další školy, které by se chtěly zkoledovat příští rok. Pěti koncertů ve čtyřech městech se zúčastnilo kolem 1500 návštěvníků a vybralo se 300 tisíc korun.

Tento text původně vyšel na EDUzín - Magazín o vzdělávání.