Nejvíc mě mrzí, že nemůžu ohodnotit dobré učitele, říká ředitel. Šéfy škol pálí také inkluze a byrokracie

Když měli ředitelé říct, jaká jedna věc nejvíce trápí jejich školu, nejčastěji se opakovaly tyto odpovědi:

• Výkazy všeho druhu. Papír je mnohokrát důležitější než samotná výuka
• Chybí učitelé, peníze na platy, osobní ohodnocení, odměny, pomůcky
• Školám chybí profese jako právník, odborník na řízení projektů nebo administrativní pracovník
• Malé školy nemají ani zástupce ředitele, sekretářky či hospodářky, vše musí dělat ředitel sám
• Nejednotná vize ministerstva školství a devalvace učitelské profese ze strany společnosti

Dotazníkového šetření společností Tutor a EDULAB se v říjnu zúčastnilo 450 ředitelů základních škol, tedy asi desetina všech ředitelů v ČR.

Všichni se po nás mohou vozit

To, co ředitelům vadí úplně nejvíc, je nadměrná byrokratická a administrativní zátěž. V průzkumu si stěžovali na velké množství výkazů, jež musejí vyplňovat. Pro samé papírování nemají čas na práci s učiteli a hodnocení výuky. Stěžovali si také na neustálé kontroly. „Všichni se po nás mohou vozit – obec, kraj, Česká školní inspekce, OSPOD (orgány sociálně-právní ochrany dětí) policie, BOZP (bezpečnost a ochrana zdraví zaměstnanců), hasiči, hygiena),“ zaznělo v jednom z komentářů.

Ředitel Jaroslav Jirásko to vidí optimističtěji: „Ze strany státních orgánů sice byrokracie přibývá, ale vhodným používáním technologií si lze leccos ulehčit – učitelé už nemusí psát ručně vysvědčení, jsou elektronické žákovské knížky a elektronické třídnice. Já osobně mám spoustu věcí předepsanou v tabulkách a jen to upravuji.“

Chybí koncepce

Ředitele dále pálí to, že nemají možnost finančně ocenit výborné učitele. Pokud už škola získá finanční prostředky z nějakého projektu, jsou účelově vázány a ředitel je nemůže použít na to, na co konkrétně potřebuje, vyplynulo z dotazníků. Rovněž chybí peníze na základní věci jako pomůcky a IT technika.

Podle ředitele Jiráska je na vině chybějící dlouhodobá koncepce školství. „Jeden ministr chce podpořit internet ve školách, tak vypíše projekt Internet do škol, ale už nikomu nedojde, že za 3-4 roky je potřeba techniku vyměnit. Jsou to všechno takové momentální výstřely…“

Na inkluzi už jsou aspoň peníze

Na otázku, zda současná podoba inkluze funguje dobře, odpovědělo 79 procent ředitel, že ne. Vadí jim především přebujelá administrativa a složité financování. „Inkluze – obrovský nárůst administrativy“, „složité a nesmyslné financování,“ zaznívalo v průzkumu.

Ředitel Jaroslav Jirásko připomněl, že inkluze není na českých školách ničím novým, ale předloňská novela školského zákona, která zavedla pravidla inkluze, přinesla školám peníze. „Konečně mají učitelé, asistenti, ředitelé zaplacený čas, který inkluzi věnovali už dříve, ale zdarma.“

Volný učitel fyziky je nadpozemský úkaz

„Dřív jsem si mohl mezi uchazeči vybírat, dnes je musím lákat na různé benefity, abych vůbec někoho sehnal,“ postěžoval si ředitel Jaroslav Jirásko. Vystihl tak další z věcí, která vyplynula z dotazníku pro ředitele. „Vím, že vůbec nejsou učitelé fyziky, chemie, přírodních věd. Teď mi odchází fyzikářka na mateřskou a já asi budu muset překvalifikovat chemikáře, protože nemůžu nikoho najít. Když jsem obvolával ředitele v našem kraji, řekli mi, že léta učitele fyziky neviděli.“

Kritická situace je podle něj i s prvostupňovými učiteli. "Pomohlo by, kdyby pedagogické fakulty lépe reagovaly na společenskou objednávku a otevíraly takové aprobace, které ve školském systému nejvíce chybí," míní Jaroslav Jirásko.

Škola a rodiče komunikují jen, když je problém

Dále z průzkumu vyplynulo, že téměř polovina ředitelů má dojem, že se zhoršuje vztah rodičů ke škole a k učitelům. „Je mi jasné, že když chci mít ve třídách dobré kolektivy a na škole dobrou atmosféru, musím do toho zapojit rodiče,“ říká Jaroslav Jirásko. Běžnou praxí mnoha škol ale je spíš to, že škola s rodiči komunikuje jen, když je nějaký problém a na radostné komunitní okamžiky není dost sil.

Tipy na snížení byrokracie

Ředitelé škol měli v rámci průzkumu také možnost uvést tipy na snížení byrokracie ve školství. Zmiňovali například zjednodušení výkaznictví – jedna položka se nyní častokrát uvádí ve více formulářích. Jednotlivé instituce by měly být propojeny elektronicky, aby se jim nemusely neustále posílat ty samé údaje.

Další tip byl směrem k ministerstvu školství, aby pro školy centrálně vytvářelo dokumenty jako školní řády, GDPR, platové směrnice, BOZP atd. Nyní si tyto dokumenty složitě připravuje každá škola sama.

Pozitivní zpráva na závěr: téměř 70% ředitelů uvedlo, že většina jejich učitelského sboru má chuť na sobě dále pracovat. A to je koneckonců pro jakoukoli změnu školského systému to nejzásadnější.

Tento text původně vyšel na EDUzín - Magazín o vzdělávání.