Promění se maturita? Je v pořadí, ministerstvo má teď jiné priority

Přitom podoba maturit byla ještě před rokem pro tehdejšího ministra Petra Gazdíka jedním z hlavních problémů školství, protože podle něj Cermat vymýšlí otázky jako z Marsu a problémy v hospodaření státního úřadu dokonce vyústily v odvolání tehdejší ředitelky Michaely Kleňhové. Gazdíkův nástupce Vladimír Balaš se pak v resortu více zaměřil na plánovanou revizi rámcového vzdělávacího programu, kterou chtěl radikálnější, ale ani po roce se teméř nepohnula. A maturita je na tom podobně. 

Desetitisíce studentů se nyní připravují na ústní a praktické zkoušky poté, co mají za sebou společnou státní část. Ta je ale pro gymnazisty často až směšně jednoduchá, zatímco například kosmetičky nebo studenti z nástavbových oborů mají vysokou neúspěšnost. Oproti loňskému roku si studenti letos polepšili, podle dat z Cermatu bude muset didaktické testy opakovat 9,2 procenta maturantů. O rok dříve to bylo téměř 14 procent, což ale mohla ovlivnit pandemie covidu. Ta tehdejší středoškoláky zasáhla minimálně po dva ročníky. 

K maturitě letos došel i David Král z pražského gymnázia. Varianta, že by maturitní zkoušku neudělal, pro něj nepřipadala v úvahu. I výsledky ukazují, že mu závěrečná zkouška větší problémy nedělala. „Za celou docházku na střední jsem měl dobré známky, učil jsem se. Takže jsem se obával jen toho, abych u maturity nebyl sám sobě nepřítelem a zbytečně se nevynervoval,” popisuje svoje pocity během dnů a hodin před začátkem testu. „Jak jsem postupně vyplňoval otázky a váhal jen minimálně, získal jsem jistotu a věřil jsem, že ji udělám bez větších problémů. Zpětně můžu říct, že jsem byl daleko více nervózní u přijímacích zkoušek jak na střední, tak na vysokou školu,” dodává osmnáctiletý David, který chce studovat architekturu. 

Společnou část „zkoušky z dospělosti” má za sebou i Klára Horáková, která studuje střední zdravotnickou školu. Teď ji čeká nejen ústní zkouška, ale ještě i praktická přímo v nemocnici u pacientů. „Jsem z toho samozřejmě nervózní, ale měli jsme dost praxe a věřím si. Uvidíme, jak přesně to bude probíhat, ale budu mít na starosti několik pacientů, o které budu celé dopoledne pečovat. Samozřejmě pod dohledem učitelky, ale pracovat budu já, ona bude jen supervize,” popisuje Klára, která se do budoucna nebojí, že by se musela bát o práci. „Sestry budou vždycky potřeba, péči o pacienta nic nenahradí. Takže se nebojím, že by mě nějak nahradila umělá inteligence, jako to mají kamarádi, kteří studují třeba finančnictví nebo by chtěli pokračovat ve studiu jazyků,” líčí Horáková, která chce pokračovat i na vysoké škole, aby byla plnohodnotnou sestrou, protože po střední jsou absolventi označováni jako zdravotnický asistent a musí si vzdělání ještě doplnit. 

Umělá inteligence se školstvím ještě zacvičí 

V posledních měsících se obrovským způsobem rozvinula umělá inteligence, která je volně přístupná veřejnosti. Nejvýraznější je Chat GTP, která je schopná napsat článek, čtenářský deník nebo celou diplomku. Právě její lehčí forma v podobě absolventské práce se jako alternativa za profilovou část maturity zkouší od září roku 2021 a pokusné ověřování na celkem 11 školách má trvat ještě minimálně dva roky. Podle mluvčí ministerstva školství Anety Lednové je cílem zjistit, jak jsou studenti schopni řešit komplexní problémy a ještě si výsledek obhájit. „Konkrétně to znamená, že žáci skládají zkoušku z českého jazyka a literatury a všechny profilující předměty jsou zahrnuty do komplexní absolventské práce, kterou žáci obhajují. Takže namísto jednotlivých částí maturity se jedná o souhrnnou zkoušku,” vysvětluje. 

Podle ředitelky Střední odborné školy veterinární v Hradci Králové Hany Rubáčkové bude ale kvůli možnostem, které umělá inteligence nabízí, potřeba zajistit férovost takové práce. Tedy jestli ji za studenta nenapsaly stroje. Moderní době se musí přizpůsobit i u praktických zkoušek, které studenti školy absolvovali minulý týden. 

„Vytáhnout si mohou například komplikovaný porod, laboratorní rozbor mléka nebo pitvu. Na to je ale složité najít uhynulé zvíře, které bychom mohli pro výuku použít. Od září proto budeme mít virtuální pitevní stůl. Což je nejen velká investice, protože stojí téměř dva miliony korun, ale i velká změna ve stylu výuky. Musíme se s tím všichni naučit pracovat, nejdříve učitelé a pak i žáci,” nastínila plány do budoucna ředitelka s tím, že budou muset postupovat svižně. „Změny jsou v posledních měsících opravdu velké a rychlé a je třeba na to reagovat. Školství je kvůli tomu v bodě zlomu, který musí podchytit. Kromě technické stránky nových technologií je potřeba u studentů rozvíjet měkké dovednosti, jako je kritické myšlení, práce s informacemi a podobně,” dodala. 

Dvouúrovňová maturita? Ještě se uvidí

Sama Hana Rubáčková byla v minulosti zastánkyní společné maturity, která by nastavila laťku pro všechny. S postupem let v ní ale smysl nevidí, protože požadavky nakynuly do obřích rozměrů. „Spektrum škol, které má zkouška pojmout, je tak široké, že se průnik hledá těžko. Pro někoho budou nakonec otázky vždy triviální, pro jiného neskutečně obtížné, protože je prostě na škole neprobírali,” vysvětluje ředitelka, podle které jejich studenti bojují s matematikou. „Letos byli z 90 studentů neúspěšní čtyři. Další byl neúspěšný z češtiny, dva z angličtiny. Každoročně to bývá podobné. Ale už když si vezmeme počty vyučovacích hodin matematiky u nás a žáka na gymnáziu, nedá se příprava srovnat. A to jsme výběrová škola, hlásil se nám trojnásobek zájemců,” vyjmenovala Rubáčková, která by společnou část zrušila. „To mi větší smysl dávají různé úrovně pro určité typy škol, podle toho, zda budou chtít studenti dál pokračovat na vysoké školy,” dodala ředitelka Střední odborně školy veterinární v Hradci Králové. 

Návrh pro dvě úrovně závěrečné maturitní zkoušky představilo ministerstvo ještě pod vedením Petra Gazdíka společně s think-tankem Univerzity Karlovy Vzdělávání 21. První úroveň by byla takzvaná státní, která by byla podmínkou pro pokračování na vysokou školu, a druhou úrovní by byla profesní bez státní části, která by byla lehčí. Plány a návrhy změn tedy jsou, ale Bek chce změny dělat postupně. 

„Na úvodní tiskové konferenci ministr představil své priority, mezi kterými bylo i prodloužení povinné školní docházky, která by zasáhla také do středního vzdělávání. Debatu o podobě maturit tedy bude potřeba vést v kontextu těchto plánovaných změn. Je samozřejmě logické, že změny tohoto rozsahu nelze očekávat v horizontu jednoho roku,” vysvětlila pro EDUzín mluvčí resortu Aneta Lednová s tím, že kromě toho ministerstvo například diskutuje s odborníky o digitalizaci maturitní zkoušky.

Našli jste v článku chybu? Napište nám prosím na [email protected]. 

Tento text původně vyšel na EDUzín - Magazín o vzdělávání.