Učitelé v mateřských školách mají za sebou první tři měsíce přípravy dětí k zápisu do základních škol. Ta je od letošního roku pro předškoláky povinná. Největší potíže činí budoucím prvňákům samostatný plynulý mluvený projev, zjistili pedagogové.
Je to podle nich důsledek toho, že si rodiče s dětmi málo povídají a že ve školkách není dost času pro individuální práci s každým dítětem.
Úroveň dovedností dětí je právě v oblasti komunikace velmi rozdílná a je zásadně ovlivněna rodinným prostředím. Pokud pedagog zjistí, že má dítě v mluveném projevu rezervy, měl by co nejdřív oslovit rodiče a domluvit se s nimi, jak i oni mohou přispět k nápravě, shodli se účastníci projektu Školka hrou, který organizuje vzdělávací organizace EDULAB.
Stačilo by, kdyby rodiče s dětmi odmala co nejvíc komunikovali, vyprávěli jim básničky a zpívali písničky. Tuto funkci nemůže nahradit ani osoba mluvící z televize, ani interaktivní hra na tabletu.
„Samostatný plynulý mluvený projev je komplexní dovednost. Děti se k ní dostávají postupně přes zvládnutí dovedností na nižší úrovni, jako je rozvoj sluchového vnímání a s ním úzce spojená správná výslovnost nebo rozšiřování aktivní i pasivní slovní zásoby. Rozvíjet tyto dovednosti je nutné postupně, systematicky a každodenně,“ říká vedoucí metodička EDULABu Miluše Vondráková.
Nedrmolit na děti a nešišlat
Podle loňských údajů Asociace logopedů ve školství má 40 procent dětí v předškolním věku vadu výslovnosti. U každého čtvrtého dítěte je to dokonce důvod k odkladu školní docházky. I když u nás neexistují oficiální statistiky, které by nárůst počtu předškoláků s řečovými vadami potvrdily, kliničtí logopedové se na tomto trendu jednohlasně shodují.
Řešením přitom nemusí být otravné drilování logopedických cvičení. Stačilo by, kdyby rodiče s dětmi odmala co nejvíc komunikovali, vyprávěli jim básničky a zpívali písničky. Tuto funkci nemůže podle logopedů nahradit ani osoba mluvící z televize, ani interaktivní hra na tabletu. Na dítě je důležité mluvit pomalu a srozumitelně, nešišlat.
Chodit pěšky, stříhat a lepit
Další oblastí, která je pro mnohé předškoláky problematická, je motorika. Povinný předškolní rok ukazuje, že budoucí školáci mají rezervy v hrubé motorice i v té jemné, se kterou souvisí grafomotorika neboli schopnost psát. Rozvoj motorických dovedností je vůbec velmi úzce spjat s rozvojem myšlení, proto je podpora jeho rozvoje v předškolním věku tak důležitá.
Zvládnutí hrubé motoriky má vliv například na vnímání a orientaci v prostoru, což ovlivňuje rozvoj takzvaných předmatematických představ. Čím rozvinutější, tím lépe půjde dítěti později matematika.
Podle učitelek a učitelů stojí za problémy s motorikou fakt, že děti nemají dost příležitostí k přirozenému pohybu. Rodinné sportování nebo jen obyčejné chození pěšky není v mnoha rodinách standardem. Jemnou motoriku nejlépe rozvíjí různé „vyrábění“ – stříhání, lepení i kreslení.
Tento text původně vyšel na EDUzín - Magazín o vzdělávání.