Rychle ven, z nebe padají všestranně využitelné pomůcky. Na tvoření, ale i na matematiku

SNĚŽNÁ MATEMATIKA

Vezměte si ven nádoby různých tvarů, plňte je sněhem a vytvořte sněhové „cihly“ různých geometrických tvarů - krychli, kvádr, kouli nebo jehlan. Z nich se pak dají stavět netradiční sněhuláci, nebo klidně hrady, vesnice, zvířata i postavy.

Možná se to na první pohled nezdá, ale konstrukční úlohy v reálném světě skvěle rozvíjí matematické dovednosti. Pokud máte dost sněhu, času i nadšení, doporučujeme se s dětmi pustit do stavby něčeho většího. Stavět iglú lze několika způsoby – vyhrabat otvor do hromady ztuhlého sněhu nebo stavět postupně obvodové zdi z velkých koulí, případně sněhových cihel.

BÍLÁ LABORATOŘ

Vyražte s lupou na lov vloček. Pokud je nad nulou, doporučujeme nechat si venku vychladnout černé papíry, látku nebo třeba tmavý hrnec. Vločky pak vydrží déle než na ruce nebo rukavici, a jsou lépe vidět. Když sněhu naberete víc, můžete ho nechat rozpustit a před tím si tipnout, kolik je v něm vody. Výsledky jsou velmi překvapivé!

Rozpuštěný sníh lze také přefiltrovat přes filtrační papír nebo kapesník a zjistit, kolik nečistot v něm bylo. Můžete taky odebrat vzorky z různých míst - u silnice, na zahradě, u chodníku, na stromě atd. - a pak porovnávat čistotu.

Z čeho kape dřív?

Jednoduchý pokus se sněhovou koulí a kusem ledu: dejte oboje nad svíčku – jak je možné, že ze sněhu neteče žádná voda, kdežto led silně odkapává a neustále zhasíná svíčku? Že jste to vy, tak vám to prozradíme, ale až to budete zkoušet s dětmi, nechte je, ať nejdřív přijdou s vlastními hypotézami. Věc se má tak, že sněhové vločky vytváří kolem sebe ve sněhu mnoho prostoru, proto začne kapat dříve led, který žádné takové prostory pro vázání rozpuštěné vody nemá.

Který materiál nejlíp izoluje?

Za slunného dne přikryjte sníh různorodým materiálem (např. papír, kartón, látka, dřevo, alobal, kůra). Co se bude dít? Také můžete zkusit na sníh položit větší bílý a černý knoflík nebo prostě kruh z bílého a černého papíru. Zkontrolujte „místo činu“ za 15-30 minut. Které kolečko se dříve propadne?

Sněžný detektiv

Sníh je ten nejlepší pomocník detektiva – sledujte, co se kolem vašeho bydliště děje. Kdo kde žije, běhá, skáče? Pozorujte tvar, velikost, ale i vzdálenost stop od sebe navzájem a odhadujte, jestli šlo o klidnou chůzi, běh nebo skok. Vezměte si s sebou určovací klíč a zkuste odhalit, komu asi stopy patří. Můžete si také vymýšlet stopy vlastní – jak by se asi ve sněhu projevilo, že tudy prošel sněžný had?

Na sněhu se dobře vyjímají i takzvané „pobytové znaky“. Povídejte si o tom, co potřebují zvířátka v k životu – potravu, vodu, úkryt - a podle čeho poznáme, že se na daném místě vyskytují. Zbyl po nich trus,  zbytky jídla, sníh zabarvený močí, hnízda nebo „tunely“ od myší? Zkuste odhadnout, co se na daném místě odehrávalo, nechte děti, ať si vymýšlí příběhy

VLOČKOVÝ ATELIÉR

Lepivý sníh skvěle chytá na kmeny stromů. Vytvořte stromům obličeje nebo je prostě použijte jako plátno. I sám sníh se může stát nekonečně velkým bílým papírem. Ideální jsou přírodní barvy – hlína vytvoří mnoho odstínů hnědé, z kávové sedliny vytěžíte šedou a černou, kurkuma nebo kari poslouží žlutou a šťáva z červené řepy zbarví sníh do červena. Hodně zábavné je obarvit vodu, nalít ji do rozprašovače a stát se na chvíli grafiťákem. Tak se dá malovat i do měkkého sněhu. Když sníh namrzne a na povrchu se vytvoří tlustší krusta, snese už i štětec.

Výslužka pro zvířata

Vyšlapejte do sněhu vánoční stromek a ozdobte ho dobrotami pro zvířátka. Nebo ptáčkům vyrobte dort – stačí nacpat sníh do vhodné nádoby, pak ho vyklopit a ozdobit dobrotami pro malé opeřence.

Hurá z lavic do sněhu„Minulé zimy jsme chodili pozorovat stopy zvěře, vyfukovat bubliny a sledovat, jak v mrazu rozkvétají, nebo chytat sněhové vločky na černý papír. Pořídili jsme si na to dokonce malé mikroskopy. Letos jsme díky adventním přáním dětí začali vyrážet ven i na matematiku,“ říká učitelka Andrea Tláskalová ze ZŠ ve Zbirohu. Má takovou předvánoční tradici: nechává děti, aby na papírek napsaly, co by chtěly ve škole dělat. Každý den pak jedno přání vylosují, a společně si ho splní. „Když jsme letos losovali – zrovna byl hodně deštivý den – nevěřila jsem vlastním očím: většina dětí napsala, že se chce učit venku!“ A sliby se musí plnit… „Nechtělo se mi, ale šli jsme. Nejdřív si děti našly klacek, který ZLOMily na polovinu a hned měly ZLOMKY. Díky čerstvému poprašku s opravdovou radostí kreslily do sněhu čtverce, které dělily různým způsobem na poloviny, čtvrtiny, osminy." "Obrazce byly velké, všichni jsme hned viděli víc řešení. Kamínky potom děti hravě dělily na pětiny, třetiny a na co to šlo. Bylo to naprosto skvělých 20 minut venku, kdy si zapamatovaly víc než za hodinu v lavici. A mě zahřál dobrý pocit,“ vzpomíná Andrea Tláskalová na prosincový den.

Další inspiraci na aktivity ve sněhu najdete na ucimesevenku.cz.

Tento text původně vyšel na EDUzín - Magazín o vzdělávání.