Kdyby měl Jan Amos Komenský lepší technické možnosti, byl by komiksovým autorem, říká s nadsázkou spisovatelka Klára Smolíková. Ví, o čem mluví – ve zdrojích o životě i díle učitele národů „ležela“ více než rok a napsala o něm knížku S Komenským do komiksu. Ta má přiblížit dnešním dětem myslitele, jehož jméno zná skoro každý, o němž ale ani dospělí mnoho nevědí. Zpopularizovat ho prý nebylo těžké, paralel se současností je spousta a jeho příběh motivuje.
Současný příběh s únikovou hrou, komiks, srozumitelný jazyk a názorné ilustrace. To jsou základní ingredience, pomocí nichž se dá i o více než čtyři sta let starých reáliích napsat knížka, u které děti nebudou napětím často ani dýchat.
„Mluvím s dětmi na besedách a vím od nich, že dnešní top téma jsou únikové hry. Když se navíc únikovka začne chovat divně, nechce vás pustit a jste v době třicetileté války, začne to být zajímavé,“ popisuje Smolíková rámec své knihy S Komenským do komiksu.
Ta se odvíjí ve třech liniích. Současný příběh prolínají komiksy z doby Komenského a pergameny s údaji z jeho života napsané tak, že to dnešní dospělý člověk i dítě, snadno pochopí. Zásadní roli hrají ilustrace. „Jestliže chci ukázat život v 17. století, dětský čtenář si podle názvu nepředstaví oblečení, zbraně, jak lidé fungovali, v jakých místnostech se pohybovali. Když to nakreslíme, tak do toho vstoupí,“ vysvětluje Smolíková, proč nemůže souhlasit s názory, že komiks je pokleslý žánr. Komenský sám byl podle jejího názoru v podstatě komiksový autor. „Jeho Orbis Pictus, to jsou komiksy. Jen tam nejsou bubliny, ale čísla a u nich vysvětlivky. Každopádně je to výrazně vizualizovaná informace,“ říká autorka.
Rozvrtat a znovu složit
Klára Smolíková se věnuje popularizacím už od studií na katedře estetiky a teorie kultury. „Něco popularizovat znamená se nejdřív v tématu zorientovat, dostat se za heslo ve Wikipedii. Komenského jsem studovala asi rok. Je potřeba to rozvrtat a celé znovu složit. Je to jako zabydlovat nový dům. Postupně skládáte jednotlivé kusy, až to nějak zaklapne,“ přibližuje svůj tvůrčí proces.
Před pěti lety napsala komiks o Janu Husovi, letos spolu se svým synem hebraistou knížku Cha cha chá, zasmál se Mordechaj, která popularizuje židovskou historii. Nudná témata podle Smolíkové neexistují.
Komenský byl součástí společenství vědců, kteří se vzájemně podporovali, tedy „lajkovali“, upozorňovali jeden na druhého, tedy „tagovali se“ nebo „sdíleli“.
Dětem pomáhá, když v dávném příběhu nacházejí paralely se svým životem. U Komenského to šlo prý snadno: čile „mailoval“, udržoval si svou sociální síť, vytvářel překladové slovníky à la Google překladač. „Komenský psal dopisy a napsal jich třeba třicet týdně. Když mu přišla odpověď, hned zase psal reakci, tedy opravdu čilá komunikace, jak ji známe dnes,“ popisuje Smolíková. Byl součástí společenství vědců, kteří se vzájemně podporovali, tedy „lajkovali“, upozorňovali jeden na druhého, tedy „tagovali se“ nebo „sdíleli“. Hotový LinkedIn. "Pro mě z toho vyplývá: lidi řeší pořád to samé, jen technické možnosti se mění,“ říká autorka.
Pak už jde podle ní jen o to, aby nalezené paralely nebyly příliš banální. „Nechci dětem postavu jen zjednodušit, snažím se zůstat náročná, konzultuju s odborníky, například s historikem Richardem Vlasákem, který je zároveň vikářem evangelické církve, takže v textu ‚ošetřil‘ i témata spojená s vírou.“
Vstát znovu a nezahořknout
Příběhy velikánů dobře slouží k jedné věci: provokují k zamyšlení nad sebou samým, motivují. Komenský musel coby protestant v době rekatolizace opustit svou vlast a už se nikdy nevrátil. Během morové epidemie mu zemřela žena i dvě děti, při požáru přišel téměř o celé životní dílo. „Komenského příběh je o tom, jaké to je být někde cizí, mít víru, cíl a jít si za ním. Je to fénixovský příběh: vstát znovu a nezahořknout. On dokonce děkuje Bohu, že mu útrapy nachystal,“ říká Smolíková. Na besedách se pak dětí ptá, co by dělaly na Komenského místě.
Od úmrtí Jana Amose Komenského letos uplynulo 350 let. Ve středu 23. prosince zveřejníme velký rozhovor o "učiteli národů" s předním českým komeniologem Janem Háblem. Víte například, čemu Komenský říkal samosvojnost?
Komiksy o Komenském vznikly původně pro výstavu v Národním pedagogickém muzeu. Vernisáž byla v lednu, a protože část roku bylo muzeum kvůli koronavirové pandemii zavřené, výstava byla prodloužena do června 2021. Smolíková k ní přichystala také pracovní listy jak pro individuální návštěvníky, tak pro školy.
Nakladatelství doporučuje S Komenským do komiksu dětem od deseti let, ale podle autorky ji zvládne i zkušený mladší čtenář. Programy ke knize si učitelé a knihovníci objednávají pro čtvrtou až šestou třídu. Aby se komiks dobře četl, knížka je opravdu velká, větší než formát A4. Ideální k tomu, aby si ji po Štědrém večeru celá rodina rozložila na kuchyňském stole a ponořila se do ní společně.
Ve středu 16. prosince vyjde v Eduzínu rozsáhlý rozhovor s Klárou Smolíkovou o tom, jak přilákat děti ke čtení.
Tento text původně vyšel na EDUzín - Magazín o vzdělávání.