Školáci z Michle se budou učit na balkóně

Nápad dětí zvítězil v projektu Lepší místo, který má za cíl mluvit se školáky o veřejném prostoru a dát jim možnost ho měnit. Dostali na něj 50 tisíc. Největší částka padla na novou izolaci a dlažbu. Nábytek z dřevěných palet si školáci vyrobili sami, takže jim zbyly peníze ještě na ozelenění balkónu. Péče o bylinky bude na školácích a pokud budou úspěšní, kuchařky plody jejich snah využijí do pokrmů ve školní jídelně.

Jako první si učebnu vyzkoušeli prvňáčci během geometrie. Nacházeli na ní tisíc a jedno pozitivum: čerstvý vzduch oproti tomu vydýchanému ve třídách, domácí prostředí, pohodlné místo nejen k učení , ale i povídání a odpočinku... Někdo dokonce navrhl, že by se na balkóně odteď měly odehrávat všechny chemické pokusy. A jelikož je z něj výhled na školní hřiště, mohl by sloužit i jako VIP hlediště.

Nechceme se lepit k židlím

Myšlenka na učebnu pod širým nebem se zrodila v září 2016 v 9.A. "Přemýšleli jsme o místě ve škole, které je nevyužité. A někoho napadl balkón. Dalo by se tam líp učit, aniž by z nás lil pot a lepili bychom se k židlím," vysvětlují autoři nápadu. Vzhledem k věku to už udělali spíš pro mladší spolužáky. "Snad to nižší ročníky nezničí, je za tím hodně času a práce," doufá deváťák Jakub.

Počítá se, že se v netradiční třídě se dvěma slunečníky bude učit čtení, kreslení, dramatická výchova nebo cizí jazyky. Plný provoz se na něm rozjede až na jaře, do té doby ho děti budou v rámci pracovního vyučování zvelebovat. "Je třeba doladit detaily. Smontovat a nalakovat paletový nábytek, a taky se starat o květiny v truhlících," říká učitelka Veronika Zvolánková.

Sama učí dějepis a bojí se, že na balkoně by musela příliš namáhat hlas. Plánuje ho ale využít ve chvíli, kdy děti pracují na společných projektech. Nejčastěji na něm budou pobývat nejmladší ročníky z učeben naproti, kde mají v létě opravdový hic.

Děti si zkusily projektové řízení

S projektem přišla organizace Lepší místo, která začínala jako mobilní aplikace, pomocí níž je možné ohlásit městskému úřadu nepořádek v ulicích. Loni činnost rozšířili: sehnali firemní partnery a oslovili čtyři školy z Prahy 4. K dispozici bylo dvakrát 50 tisíc korun.

Děti spolu diskutovaly, hledaly nápady. „Ty potom rozpracovaly do PPT prezentací a procházely vlastně celým projektovým procesem. Od nápadu, přes zpracování rámcového rozpočtu, argumentaci, proč je právě jejich nápad nejlepší, až po prezentaci před porotou,“ vysvětluje přínos zapojení dětí Kamila Drtilová z Lepšího místa.

Z každé školy se vybraly tři nejlepší návrhy, vítěz vzešel z hlasování veřejnosti a rozhodnutí odborné poroty. Letos Lepší místo chystá druhé kolo svého projektu, při kterém chce zapojit všech 21 základních škol ve čtvrté části.

Tento text původně vyšel na EDUzín - Magazín o vzdělávání.