Sociální sítě a zkoušky stresují britská děvčata. Podle průzkumu jsou čím dál nešťastnější

Dívky a mladé ženy ve Velké Británii se podle průzkumů cítí mnohem méně spokojené než jejich vrstevnice před 10 lety, varuje deník The Independent. Na vině jsou přitom zejména sociální sítě.

Facebook, Twitter nebo Instagram mají v současnosti tak obrovskou popularitu, že průměrná Britka kontroluje svůj smartphone asi 28x za den. Podle výzkumu pro organizaci Girlguiding, která nabízí volnočasové a rekreační aktivity podobné skautingu dívkám od 5 let do dospělosti, se tato závislost na sociálních médiích neblaze podepisuje na duševním zdraví mnoha mladých dívek a žen. 59% respondentek ve věku mezi 11 a 21 lety označilo sociální sítě jako jeden z hlavních důvodů stresu mezi jejich vrstevnicemi. A jen čtvrtina tázaných dívek ve věku mezi 7 a 21 lety se popsala jako „velmi šťastné.“ V roce 2009 to bylo 41%, což je značný pokles.

A k tomu ještě testy

Za další velký stresor považuje 69% zkoušení a testy ve škole. Stres podle letošních výsledků průzkumu mladé Britky pociťují často. Polovina respondentek zaškrtla, že cítí, jak se negativně projevuje na jejich zdraví. Dotazník letos na jaře vyplňovalo 1.903 děvčat a mladých žen ve věku 7-21 let. Organizace pak srovnávala výsledky se shodnými dotazníky, které vyplňovaly dívky před 10 lety.

Podle Amandy Medler, vrchní vedoucí v Girlguiding, je třeba se o duševní pohodu a zdraví dětí i mladých na prahu dospělosti lépe starat.

„Myslím, že jasněji už se dívky vyjádřit ani nemohly. Situace je vážná. Tyto dívky jasně říkají, s čím se každodenně potýkají, a jaký vliv to na jejich životy má. Není opravdu dobré, že přibývá nespokojených a nešťastných děvčat. Měli bychom reagovat a zakročit – organizace pracující s mládeží, vláda, školy i rodiče by měli přispět k tomu, aby se dívky zase cítily lépe,“ řekla pro britský deník The Independent.

Dívky promluvily, je třeba jim naslouchat

Sedmnáctiletá Izzy, členka panelu rádkyň Girlguiding, věří, že je třeba, aby se dívky se svým stresem, úzkostmi a obavami měly komu svěřit. A je také nutné, aby jejich pocity bralo okolí vážně. „Když srovnáme výsledky před 10 lety a nyní, není to zrovna lichotivé. Můžeme ale vidět i nějaká pozitivní znamení. Například je jasně vidět, že se děvčata tolik nestydí a nebojí otevřeně hovořit o svém psychickém stavu, o svých trápeních a obavách. Problémem ovšem je, že podle našich dotazníků jsou sice mladé Britky ochotné o svém problému mluvit, ale jen asi polovina má přitom pocit, že jim někdo naslouchá, ať už jsou to rodiče, učitelé nebo kdokoliv jiný v jejich okolí. My v Girlguiding bychom si přály, aby se toto změnilo,“ řekla deníku.

I české děti mají pocit, že nejsou brány dostatečně vážně

A jak jsou na tom české děti a mládež? Jejich přání, obavy a tužby mapuje průzkum UNICEF Mladé hlasy. Dotazníkové šetření se týkalo 407 dětí mezi 9 a 17 lety. Jako šťastné by se označilo 62% dívek – 51.5% jich je spokojených téměř vždy.  Šťastnější jsou přitom děti do 13 let.

Pocit štěstí děti spojují stejnou měrou s rodinou, školou i kamarády. Dívky se cítí nešťastné, pokud se jim nedaří ve škole, zatímco chlapce častěji rozesmutní různé tresty. Pouze dvě pětiny dětí se domnívají, že jejich názor je dostatečně brán v úvahu, a to i v záležitostech, které se jich přímo týkají, jako je například uspořádání rodiny po rozvodu. Pro třetinu dětí je lehké mluvit o svých problémech ve škole.

Sociální sítě používají dvě třetiny dětí ve školním věku, výrazně častěji dívky. Třetinu dětí rodiče v jejich chování na sítích monitorují a kontrolují. Podle průzkumu České rady dětí a mládeže z letošního léta je průměrný věk, kdy si děti zřizují účet na Facebooku, 11.5 roku. Čas, který děti na sociálních sítích tráví, roste s věkem. U sedmnáctiletých, kteří navštěvují střední odborná učiliště, jde v některých případech až o tři hodiny denně.

Tento text původně vyšel na EDUzín - Magazín o vzdělávání.