Co by se stalo, kdyby… Název jedné z knížek české malířky a ilustrátorky Daisy Mrázkové, ale také výstavy, kterou jí věnuje pražská galerie Villa Pellé. Skvělá motivace a inspirace pro všechny děti, které rády kreslí, píší, anebo aspoň čtou. A pozor - jde o last minute avízo, výstava končí už 28. ledna. Co by se stalo, kdybyste ji propásli?
Venku se ochladilo, tak místo tipů na vycházky budeme do jara přinášet tipy na místa, kam můžete s dětmi i školní třídou zajet na výlet pod střechou. A ideálně tam i něco zažít, něco si vyzkoušet nebo se něco naučit.
Výstava představuje úplně poprvé originály ilustrací i s ručně psanými instrukcemi pro tiskaře, ale i "dospělácké" obrazy Daisy Mrázkové.
Hned u vchodu dostanou děti sešit s úkoly, které vycházejí z jednotlivých knížek známé autorky. A že to nejsou úkoly ledajaké: víte, co je to pufodédr? A umíte nakreslit, jak šumí les? "Listy pro děti na hraní skrz čtení a kreslení" se mohou hodit třeba ve chvíli, kdy si znavení rodiče nebo učitelé chtějí dát v suterénní kavárně kávu.
Sympatické je, že všude v expozici se povalují všechny knihy Daisy Mrázkové. Lze tak jednak porovnávat vystavené originály kreseb s obrázky v knihách, ale také si knihami listovat, nebo si je dokonce přečíst. Naše rodinná výprava zvládla knížku Můj medvěd Flóra pro velký úspěch hned dvakrát.
Knihy Daisy Mrázkové (1923 – 2016) mají silně osobní povahu, psala je totiž nejprve pro své děti. Sama je také ilustrovala a převážně i sama graficky upravovala. Otevírala dětem zvláštní svět živých bytostí, lidí a zvířat, nadaných schopností vzájemné komunikace, vřelostí a rozumovostí svých vztahů. V příbězích Daisy Mrázkové promlouvají i skály nebo oblaka a ožívá v nich také barva nebo čára.Její knihy jako Můj medvěd Flóra nebo Slon a mravenec byly populární mezi českými čtenáři, vyšly ale také ve Francii nebo Japonsku.
Expozice předloni zesnulé autorky, která byla k vidění od konce listopadu, měla obrovský úspěch a kdyby to jen trochu šlo, organizátoři by ji prodloužili. S ohledem na křehkost vystavovaných děl se ale rozhodli to neudělat. "Myslím, že je to naposledy, co je možné vidět díla Daisy Mrázkové takhle nablízko, bez skla a bez adjustace," říká Klára Voskovcová z Villy Pellé. "Upřímně - já už se těším, až výstava skončí a všechny ty křehké věci sundáme a schováme do bezpečí," svěřuje se autorka výstavy.
Dopoledne byla výstava vyhrazena školám, odpoledne běžným návštěvníkům. Školní časy jsou až do posledního dne výstavy kompletně obsazené, ale vedení galerie vybízí pedagogy s velkým zájmem, ať dorazí s dětmi odpoledne.
Hlavně neudělejte stejnou chybu jako autorka tohoto článku a vyhraďte si na návštěvu výstavy dost času. Jen na "půdě plné příběhů", kde už nejsou obrazy, ale děti tu můžou tvořit, lze strávit klidně dvě hodiny. Děti se tam dozví, co je maketa, koláž, tiráž, titulní strana nebo obsah. Tedy zjednodušeně řečeno: jak se dělá kniha.
K dispozici je několik psacích strojů - pro děti, které něco takového nikdy neviděly, hotový zázrak, do nějž vydrží ťukat dlouhé minuty. Instrukce je vybízejí, aby si zkusily napsat vlastní příběh. Jelikož Daisy Mrázková své knihy psala i ilustrovala, také děti na výstavě se mohou pokusit být všestranné jako ona. Jsou pro ně připraveny pastelky, nůžky, lepidla i různé obrázky pro vytváření koláží. Knížku si mohou také svázat a samozřejmě odnést domů. Kolik začínajících spisovatelů a ilustrátorů se v posledních týdnech na půdě v pražských Dejvicích asi zrodilo?
Tento text původně vyšel na EDUzín - Magazín o vzdělávání.