U maturity z češtiny propadlo o pět set negymnazistů víc než loni. Je to hodně, nebo málo?

Když Cermat zveřejnil minulý týden údaje o úspěšnosti u letošních maturit, zdálo se, že změna oproti loňsku je jen kosmetická. Z matematiky propadlo 22,3 procenta studentů, což je o 0,6 procenta více než loni. Češtinu nezvládlo 10,4 procenta maturantů, což představuje nárůst o 0,7 procenta.

Jiný pohled se ale nabízí, když se podíváme na výsledky z jednotlivých typů škol.

Neúspěšní gymnazisté - červená barva - se v grafu ani neprojeví. Kdežto počet "propadlíků" ze středních odborných škol, značených tmavě modrou, roste i v tomto měřítku dost viditelně. "Časová řada za uplynulých šest ročníků se nedá číst jinak než tak, že je test z češtiny rok od roku obtížnější, i když to Cermat nepřizná. Jak vidíme, následky nesou především negymnazisté," říká Oldřich Botlík, který se dlouhodobě věnuje analýze dat ze státních maturit.

Cermat aktualizoval katalog požadavků pro zkoušku z českého jazyka a literatury v roce 2015. Přibylo akademických znalostí a pojmů, což mělo za následek skokový nárůst neúspěšnosti mezi lety 2014 a 2015.

"Maturitní test by měl ověřovat to, co bude opravdu každý maturant v životě potřebovat. To znamená porozumění textu a pravopis. Pseudoakademické znalosti typu přísudek jmenný se sponou ať si zkoušejí gymnázia v profilové části maturity," říká odborný konzultant ve vzdělávání  Tomáš Feřtek. "Příliš složitými testy pro všechny se zbytečně zvedají náklady na vzdělávání a vyrábí se armáda lidí se základním vzděláním."

Když maturant neuspěje v podzimním opravném termínu, musí opakovat ročník. To stojí český vzdělávací systém miliardy. Třetí termín napřesrok je šancí poslední. "Podle odhadů skončilo od zavedení státních maturit v roce 2011 se základním vzděláním už 40 až 60 tisíc studentů maturitních oborů," poznamenává Tomáš Feřtek.

Tento text původně vyšel na EDUzín - Magazín o vzdělávání.