Jak uchránit děti závislosti na médiích? Začněte u sebe

Pozorovat předškolní dítě, kterému se dostal do ruky mobil, je až děsivé. Planoucí oči, výraz naprostého vytržení. Když na něj mluvíte, nevnímá, a když mu přístroj vezmete, spustí hysterický záchvat. U starších dětí bývá míra času stráveného u počítače nejčastější příčinou sporů ratolestí a rodičů. Rodiče se totiž bojí. Bojí se, že dítě zblbne. Že bude na internetu sledovat něco, co ho zkazí. Že se na něj napojí úchyl.

Nabízíme pár myšlenek, které by mohly ulevit. 

Je to přirozené

Zájem dětí o moderní technologie je zcela přirozený. Dítě napodobuje a snaží se připravit na svět, do kterého roste. Všude jsou obrazovky, a tak je chce umět ovládat. Nechce umět rozdělat oheň.

Není kam spěchat

Právě proto, nakolik je náš svět digitálními médii prostoupený, není kam spěchat. Není třeba podlehnout pocitu, že když nedáte dítěti ve třech letech tablet, ujede mu vlak a nebude v životě úspěšný. „Čím později se dítě setká s mediální krajinou, tím lépe se v ní může orientovat. I dítě narozené v digitální době je člověk a proto stále platí, že je dobré rozvíjet nejdřív lidské schopnosti, a potom teprve ty ‚digičlověčí‘,“ říká lektor Jan Kršňák, který provozuje server digiděti.cz.

Důvěřujme a bude nám důvěřováno

Věřme dětem, že to zvládnou. Věřme už jen ze zištných důvodů: aby oni věřili nám. Je dobré vzít médium jako prostředek, jak se dostat do světa našich potomků – láskyplně, se zájmem. Otázky typu „Co to zase hraješ za blbost?“ nejsou ten správný začátek debaty. Nesuďte, nemějte strach, ale také se nebojte dítěti vysvětlit, že nemusí být jako ostatní.

Pěstujte rovnováhu

Když už je dítě „chycené“, zaveďte střídání „hracího“ a „nehracího“ týdne. Jeden týden může hrát hry nebo sledovat youtube dle libosti, druhý týden vůbec. Během týdne „v reálném světě“ si trénuje, jak se zabavit jinak a věnuje se jiným koníčkům.

Začněte u sebe

Když rodič místo povídání s dítětem neustále kouká do telefonu, večeří u počítače a sebevíc intimní činnost se svým dítětem dokáže přerušit kvůli tomu, že mu zazvoní telefon, už půlročnímu dítěti začne hlodat: Co to je, že je to pro mámu nebo tátu tak důležité, že je to důležitější než já?

Stanovte „deadline“

Po sedmé hodině večerní – nebo nějaké jiné, dle rodinného biorytmu - žádná obrazovka ani displej. Není to zbytečné prudění, má to objektivní biologické příčiny: ovlivňuje to mozek a špatně se po tom spí. Což platí i pro dospělé.

Nezapomínejte na etiku

Vlastním příkladem vpravujte děti do etiky mediální krajiny. „Ptejte se svých dětí, zdali je můžete vyfotografovat a žádejte je o povolení, když jejich fotografie chcete publikovat na inernetu,“ navrhuje Jan Kršňák.

Buďte spolu i v kyberprostoru

S větším dítětem si založte blog nebo rodinný profil na sociální síti, kam si budete dávat fotky z výletů. Odvažte se a buďte tvořiví a vaše dítě takové potom v přístupu k médiím bude také. Nadto si vybudujete vzájemnou důvěru, která se vám bude tolik hodit, až se potomek jednoho dne ponoří do digitálního světa sám.

Tento text původně vyšel na EDUzín - Magazín o vzdělávání.