Bude AI pro studenty zajímavější než živý učitel? Jsem zvědavá, jak to školy zvládnou, říká expertka

Zhruba před dvěma lety byla pro veřejnost uvolněna první verze jazykového modelu ChatGPT. V té době mnozí předpovídali, že generativní AI způsobí ve školách revoluci. Naplnila se ta očekávání?

AI tu byla už předtím. Ten wow efekt, o kterém mluvíte, byl spíše pro širokou veřejnost, která s ní najednou mohla komunikovat přirozeným jazykem. Školství v té době zažívalo vlnu velkých obav, protože do značné míry stojí na metodách a zadáních, na která se AI hodí úplně nejvíc, jako je například psaní esejů a závěrečných prací. Zároveň se ví, že mladí lidé rádi přebírají technologické novinky, takže se učitelé děsili toho, že žáci začnou AI masivně využívat a učitelé jim nebudou stačit. 

Ve školách pracuje hodně starších lidí, pro které je podezřelé něco, co se neustále vyvíjí. Potřebovali by nějaký finální jazykový model, který by bylo možné si pořádně prohlédnout, kategorizovat, napsat k němu nějaké směrnice. Ten rychlý vývoj je pro mnoho lidí unavující, což naprosto chápu. Abych odpověděla na vaši otázku: adopční křivka je pomalejší, než jsme čekali, ale postupuje. Už poměrně dost učitelů umí generovat obrázky nebo svěří AI třeba zápis z porady či schůze. Ale málokdo má čas sledovat každý nový nástroj nebo funkcionalitu.

Jak je vlastně teď aktuálně užívání AI v českém prostředí rozšířené a k čemu učitelům primárně slouží?

Pomáhala jsem zakládat a na část úvazku vedu takzvaný AI EduLab v interaktivním centru výuky technologických a přírodovědných předmětů Sféra v Pardubicích, kde mimo jiné pořádáme workshopy pro učitele. Ve velké míře pracujeme podle skvělých metodik od organizace AI dětem a hledáme i různé nástroje, které by se učitelům mohly líbit. Hodně mezi nimi rezonoval třeba nástroj Suno AI, který umí vytvořit opravdu hezkou písničku v jakémkoliv stylu, do níž nasázíte učivo, které je třeba si zapamatovat, jako je skloňování, časování, slovíčka a podobně. Soudě podle toho, co vidím, učitelé mají rádi tyto kreativní nástroje a využívají AI třeba k přípravě hodin. Tam ale trochu narážíme na to, že zkušení učitelé už třeba mají vlastní materiály, s nimiž se jim dobře pracuje, a něco zásadního měnit je to pro ně spíš zátěž než pomoc. Občas se na nás učitelé obracejí s tím, že by si třeba přáli vygenerovat něco konkrétního, například sněhovou vločku, na které by ukázali různé fyzikální principy, a ono to nejde. Pak můžou mít pocit, že jim jsou ty nástroje k ničemu.