Vstřícné učitele, kteří to s námi nevzdají, hodně výletů, lyžáků a víc hraní a povídání. To jsou přání osmi dětí do nového roku. Mají i některé zlepšováky: "Podle mě by škola měla vypadat tak, že by sis každý den udělal jenom jeden úkol a pak by sis šel hrát," sní předškolačka. "Je důležité, aby učitelé šli dětem vstříc a ne aby na ně řvali nebo jim dávali sežrat, že jim něco nejde," míní osmák Mikuláš.
Aloisie Fialová, 6 let, předškolačka z waldorfské školky na Praze 6
Nejvíc se mi líbilo, když jsem měla ve školce narozeniny. Dostala jsem hezký kamínek, měli jsme dobrý muffiny, kamarádi mi přáli hodně štěstí a zdraví, a Bohoušek mi přál, abych dostala hodně dárků. Než odejdu ze školky, chtěla bych, aby ještě napadl sníh. Ve školce si s ním pak hrajeme a stavíme sněhuláky. Už jsem předškolačka, takže brzy dostanu rám a budu si plést taštičku. Do školy se ani netěším. Myslím, že tam budeme celý den sedět v lavicích a dělat úkoly. Podle mě by škola měla vypadat tak, že by sis každý den udělal jenom jeden úkol a pak by sis šel hrát.
Františka Fialová, 8 let, 3. třída montessori, ZŠ v Praze 6
Nejvíc se mi líbila jedna hodina těláku, kdy jsme dělali gymnastiku. Zkoušeli jsme triky na hrazdě, dělali kotrmelce, provazy a hvězdy. Nejhorší je, když hrajeme fotbal. Na druhém místě se mi líbilo, když jsme měli ve škole Vánoce. A ještě byl hodně dobrej Mikuláš, kdy se deváťáci převlíkali za anděla a za Mikuláše a bylo tam deset čertů. Celkově je to ve škole dobrý, protože chodím do takový školy, kde když si splníš týdenní plán, tak pak si můžeš hrát. Do čtvrtý třídy se těším, protože se hodně jezdí na výlety a dělají se z toho projekty.
Kája Roubych, 11 let, 5. třída ZŠ Záhoří u Písku
Nejvíc se mi líbí ve škole různé akce, třeba když jsme jeli do Plzně na muzikál Josef a jeho pestrobarevný plášť, nebo když byl halloween. Ve škole je vždycky řev, na akcích je větší klid, a na tom muzikálu se mi líbila ještě hudba. Jsem v pátý třídě, ale na škole jsem moc spokojenej, takže zůstanu až do deváté třídy. Jediný, co bych zlepšil, by bylo, abychom měli ve škole větší sál. O velkých přestávkách totiž hrajeme vybiku a naproti naší třídě je malej sál, takže k nám pořád lítají míče. Jinak si do novýho roku přeju, aby se všichni měli dobře a nikomu se nic zlého nestalo.
Matyáš Matoušů, 12 let, 6.třída, ZŠ Praha 4
Myslím často na školu v přírodě na konci 5. třídy, ta byla skvělá. Hlavně proto, že jsme tam byli naposledy spolu se spolužáky, kteří se dostali na gymnázium. Pak jsme si udělali ještě společnou rozlučku na hřišti u školy, jen my děti. Od září jsme v 6. třídě a je to skvělý, protože máme nejlepšího učitele na matematiku na světě. Když něco nevím, tak mi to vysvětlí, hodina s ním je zábavná, je vtipnej, snaží se nám všem vyjít vstříc - když se nemůžeme jako třída shodnout, vždycky najde nějaký kompromis. A co bych si přál do budoucna - aby takových učitelů, jako máme na matematiku, bylo víc!
Kristýna Slivoňová, 13 let, 7. třída ZŠ Sušice
Nejlepší zážitek loňskýho roku bylo, když jsme jeli se školou na výlet do Františkových Lázní a do Mariánských Lázní. Tam jsme se byli podívat na fontánu, která hraje, a dali jsme si oplatky. Vždycky je lepší, když jsme se školou mimo školu. Hezký taky bylo, když jsme si na Vánoce udělali hezkou atmosféru s paní učitelkou. Dávali jsme si dárky, zpívali koledy a říkali si, jaký máme sny. Jinak jsou ve škole nejlepší přestávky. Flákáme se, povídáme si a prohlížíme si fotky a mapy, které máme na chodbě.
Co bych si přála - kdyby se učitelé víc snažili nám věci vysvětlit. Máme jednoho hrozně rychlého pana učitele, kterému když řeknu, že něčemu nerozumím, tak řekne, že už to znovu říkat nebude. Musela jsem pak kvůli tomu chodit na doučování z fyziky. Jsem v 7. třídě, takže příští rok už si začneme vybírat školu. Těším se, až si budeme říkat, kdo chce kam. Já bych chtěla být letuškou, tak asi půjdu u nás v Sušici na cestovní ruch, anebo na školu přímo pro letušky v Praze.
Mikuláš Černý, 14 let, 8. třída ZŠ v Praze 6
Tenhle rok byl dobrý, máme některý fakt dobrý učitele, jsou otevření a rozumí si s námi. Myslím, že děti potřebují učitele, kteří je motivují, něco z nich vysoukají a nikdy to s nimi nevzdají, ani s těmi, kteří mají třeba tak jako já lehkou mozkovou dysfunkci a odpojené obě hemisféry. Je důležité, aby učitelé šli dětem vstříc a ne aby na ně řvali, nebo jim dávali sežrat, že jim něco nejde.
U nás ve škole je to tak půl na půl. Máme úžasnou učitelku chemie Terezu Prušovou, která nám dokáže věci vyložit tak, že nás zaujmou. Teď jsme třeba probírali kyseliny a to, že leptají, a paní učitelka to dokáže podat tak, že vím, proč je dobré to vědět. Udělala na mě dojem také tím, že jí nevadí, když dám do prezentace nějaké vtipy z internetu. Mám i dobrého třídního učitele. Ještě bych si přál, abychom byli ve třídě lepší parta. To jsem se naučil na Aertěku, to je takový filmový tábor – když jsme k sobě vstřícní, tak můžeme být všichni přátelé, i když jsme každý jiný.
V devítce mě čeká hlášení na střední školu – chtěl bych na hereckou konzervatoř, a když to nevyjde, tak na waldorfské lyceum, které je taky umělecky zaměřené. Chtěl bych být hercem, protože by mě bavilo být každou chvíli někým jiným. Herci sice nezachraňují lidské životy, ale přemýšlí o důležitých věcech.
Ada Matoušů a Nela Zavadilová, 9.třída, ZŠ Praha 4
Ada: Boží byl lyžák! To byla taková lepší škola v přírodě. Vždycky je fajn, když se můžeme poznat víc, a jinak než ve škole při učení. Hezký byl taky předvánoční čas, tak nějak jsme i s učiteli zvolnili a bylo to milý.
Nela: Pak je zásadní, že jsme v 9. třídě - což je na jednu stranu smutný, že už jsme spolu naposledy, ale zase se těším, že poznám něco novýho a posunu se dál.
Ada: V příštím roce se chci hlavně dostat na školu. Původně jsem chtěla jít na konzervatoř, protože bych chtěla být herečkou, ale nakonec jsem si řekla, že gympl bude univerzálnější. Možná zkusím ještě ekonomické lyceum.
Nela: Já to budu to zkoušet na dva gymply. Ale kdybych si mohla vybrat úplně bez ohledu na všechno, tak bych chtěla být taky herečka.
Ada: A ještě bych si přála, aby se nepokazil náš kolektiv a aby to zůstalo tak hezký, jak to je. A těším se na lyžáky a školu v přírodě a pohodu po přijímačkách, že to bude ve škole volný. A bojím se nového prostředí, ale zároveň se těším, a jsem zvědavá.
Tento text původně vyšel na EDUzín - Magazín o vzdělávání.