Všechno slyší a všechno je to zajímá, ale pak z toho mají noční můry. Jak opečovat psychiku dětí v době globální pandemie

Mluvíme o koronaviru u večeře, čteme nahlas mimořádné zprávy z internetu, řešíme, jestli je ještě bezpečné jet za babičkou, a s nadsázkou spekulujeme, na jak dlouho by nám vydržel obsah špajzky. Děti to poslouchají, zapojují se, na první pohled to vypadá, že je to pro ně spíš vzrůšo než zdroj obav. Jenže potom jim naskočí opar, ekzém nebo si začnou stěžovat na bolest hlavy. (Přesně tohle všechno se stalo devítileté dceři autorky tohoto článku v den, kdy se zavřely školy.)

Třeba i vám – a vašim dětem – přijde vhod pár tipů, jak s dětmi o této nové situaci mluvit a jak zajistit, aby neklesaly na mysli:

Zklidněte sami sebe

I ty nejmenší děti cítí naše emoce, přebírají je a zrcadlí. Orientují se i podle tónu hlasu nebo výrazu tváře. Je proto potřeba hlídat si i nonverbální komunikaci a o vážných věcech si povídat raději až večer, když děti spí.

Ujistěte dítě, že se nemusí bát

Děti se nejvíc bojí o sebe a své nejbližší. Ubezpečte je, že se jim ani vám nic hrozného nestane. Obejměte je. A pak ještě jednou. A do večera ještě několikrát.

Zjistěte, co o koronaviru dítě ví

Snažit se dítě neděsit neznamená s ním o aktuálních událostech nemluvit. Nesnažte se je ale zahrnout spoustou informací – můžete je ještě víc zmást nebo vystrašit. Raději se ptejte - co jim o koronaviru říkali ve škole, co si o něm myslí a jak se o něm baví s kamarády a ostatními. Nechte si odvyprávět, kde získává informace.

Zmapujte jeho strachy

Ptejte se dítěte, jak se cítí, z čeho má obavy. Vysvětlete mu, že to, co se děje (jako třeba zavřená škola, omezení akcí, karanténa) je součást prevence. Je to z důvodu, aby lidé hromadně neonemocněli, a aby byla nemoc pod kontrolou. Vysvětlete, že se takto lidé společně brání. Znovu ho ujistěte, že není v ohrožení života.

Proberte spolu fakta

Dle věku dítěte volte vhodná slova, nedramatizujte, řekněte, že se jedná o nové onemocnění, na které se hledá lék a že už známe postupy, jak snížíme možnost nákazy. Zdůrazněte, že je důležité dodržovat hygienu, dobře a často si mýt ruce a nesahat si na obličej a do očí. Natrénujte si s dítětem mytí rukou, pověste si návod nad umyvadlo. Buďte sami příkladem, jak se odpovědně chovat. Dejte dítěti prostor na jeho vlastní otázky. Pečlivě volte zdroje informací a nenechávejte dítě s médii samotné. Vynechte bulvár a konspirační weby. Nejjistější je sledovat web ministerstva zdravotnictví nebo Světové zdravotnické organizace.

Vytvořte si harmonogram dne i týdenní plán

Naplánujte si co nejvíc zajímavých činností, ale vysvětlete dítěti, že součástí rozvrhu budou i povinnosti. Rozvrhněte si čas pro hry, společnou komunikaci, pomoc v domácnosti i učení a psaní úkolů. A klidně to vše vtělte do pevného rozvrhu – v nejisté době se každá jistota hodí.

Upozorněte dítě na svá omezení

Abyste předešli nervozitě a hádkám, co nejdřív dítěti vysvětlete, že máte i své povinnosti, například práci z domova. Nabídněte, že si můžete sednout k jednomu stolu a plnit své úkoly společně. Využijte „prázdnin“ k budování samostatnosti potomků – ať zkusí vypracovat úkoly bez vaší pomoci. Zapojte je i do činností v domácnosti - mohly by třeba zkusit připravit snídani nebo uvařit večeři?

Udržujte komunikaci s rodinou a kamarády

Děti může rozesmutnit i to, že náhle nemůžou vídat kamarády nebo příbuzné. Nechte je, ať si s nimi zavolají, kdykoli to na ně přijde, založte si rodinnou skupinu na sociální síti nebo pořádejte video-večírky s přáteli.

Nezapomeňte na pohyb, dobrou náladu a přísun vitaminů

Choďte s dětmi co nejvíc ven, nechte je vybít přebytečnou energii. Střídejte relaxaci a přiměřenou zátěž, posilujte tělo i mysl. Dodržujte přísun vitaminů, dostatek spánku, udržujte si dobrou náladu – přispějete tím k posílení imunity i psychické odolnosti.

Vyvážený poměr osvěty a dobré nálady by mohlo přinést třeba tohle video vietnamského ministerstva zdravotnictví: 

https://www.youtube.com/watch?v=V9YirNgAzXI

Za inspiraci děkujeme Kidtown.cz a PhDr. Štěpánovi Vymětalovi, PhD, členovi Stálého výboru pro psychologii krizí, katastrof a traumatu Evropské asociace finančního plánování.

Tento text původně vyšel na EDUzín - Magazín o vzdělávání.