Žáci školou povinní v roli začínajících podnikatelů. Reportáž z brněnského Startup campu

Už skoro dvě hodiny sedí děti ve skupinkách po šesti u stolů, kde se usilovně radí a tvoří. Z jedné strany šustí papíry, ozývá se i smích nebo horlivá diskuze. Cíl mají všichni společný. Vymyslet projekt, který bude mít přínos pro společnost nebo životní prostředí a hlavně – bude reálné ho dostat z papíru až do praxe. Technologie na vyčištění oceánů, všestranný hudební nástroj nebo třeba mobilní aplikace, která podpoří zdravý životní styl u mladých lidí nebo zjednoduší seznamování v digitální době. To jsou jen některé z inovativních nápadů, kterými chtějí týmy dětí zaujmout odbornou porotu. 

„Hrají si tady teď na dospělé a myslím si, že je to baví. Zároveň jejich myšlení není zatížené různými vlivy jako u nás dříve narozených, proto je úžasné pozorovat, s jakými nápady přijdou,“ popisuje Sylvie Schmiedová, spolumajitelka brněnského EKO Gymnázia, které soutěž organizuje. Děti se tady mají jednak navzájem inspirovat, ale především se víc naučit spolupracovat a rozvíjet svou kreativitu. „Kdyby seděly ve škole, tak už se po půl hodině začnou ošívat a nemůžou vydržet. Ale tady, když mohou být aktivní a kreativní, tak je vidět, že je ta práce baví. Snaží se vymyslet to nejzajímavější a jak to nejlépe prodat,“ dodává Sylvie Schmiedová. 

Na samotné zpracování mají děti dvě hodiny. Některé sem přijely už s tím, že vědí, na čem budou pracovat, řada projektů ale začala vznikat až ráno po krátkém brainstormingu. Ke kreativitě vybízí i samotné prostředí, kde žáci soutěží. Nachází se v otevřené pracovně v brněnském Impact Hubu, kde se třeba právě inovátoři běžně setkávají. V roli začínajících podnikatelů jsou dnes i žáci z brněnské ZŠ Horácké náměstí. „Vymysleli jsme mobilní aplikaci, která má pomoct mladým se seznamovat. Není to jako klasická seznamka, ale spíš pro kamarády,“ popisuje sedmák Teodor. „Napadlo nás to až dneska ráno, teda vlastně tady Stela s tím přišla,“ ukazuje na svou spolužačku. Ta měla prý pocit, že je v současné době náročné si najít kamarády jinak než přes sociální sítě. Jejich řešení by to mělo usnadnit. „Půjdeš ven, zapneš aplikaci, ono to ukáže kamarády v okolí, můžete si chvilku psát, a když si rozumíte, tak se potkáte,“ vysvětluje Stela, jak by aplikace s názvem SEE YA! měla fungovat v praxi.

Podmínky jako v reálné startupové soutěži

„Jenom bych ráda připomněla, že máte deset minut do konce. Měli byste nám pomalu posílat vaše prezentace,“ ozývá se od stolečku porotců směrem k dětem. S pokynem se zvedá i ruch mezi soutěžícími. Všech deset týmů začíná hbitě připravovat všechny podklady k odevzdávání. Zbývá totiž posledních pár chvil. 

„Ještě musíme vyplnit ten papír! Kdo je naše konkurence? A kdo náš zákazník? Pomozte mi, prosím,“ pobízí zbytek týmu šesťačka Martina z brněnské ZŠ Labská. Před sebou má formulář pro porotce, ve kterém musí zodpovědět několik základních otázek – třeba jaký chtějí řešit problém a jestli je vůbec realizovatelný.

„Tak napiš tam, že chceme pomáhat zvířatům. Když si lidi koupí naše výrobky z posbíraného plastu z moře, tak dáme část výdělku na pandy,“ diktuje jí spolužačka Mia. Před ní leží nakreslené plakáty s ilustracemi výrobků, které by chtěli prodávat. Na otázku, jestli by se něčím podobným chtěla živit i v budoucnu, odpovídá jasně: „Přijde mi to jako skvělý nápad, pomáhat zvířatům a životnímu prostředí. Projekt se nám povedl, vypadá to hodně dobře.“ Společně se žáky přijela i paní učitelka Kateřina Ježová, která tu částečně plní i roli mentorky a týmu ochotně radí. „Je to pro děti příležitost vyzkoušet si něco nového. Zkusí si tu přemýšlet i trošku jinak než ve škole při vyučování,“ zdůvodňuje účast. 

Samotná porota, před níž děti projekty prezentují, se skládá z odborníků z praxe – především z podnikatelů a investorů. Ti se snaží napodobit prostředí podobné tomu v dospěláckém světě startupů. Mají maximálně čtyři minuty na představení projektu, během kterých musí porotu zaujmout. „Ty čtyři minuty běžně v investičním světě málokdy stačí. Dnes tady ale vidíme, že některé skupinky to zvládly i za dvě a půl minuty. Je to skvělý příklad toho, že nová generace, která přichází, už přemýšlí úplně jinak,“ říká předseda poroty David Kovalský, který je investorem a startupovým mentorem. 

Pravidelný trénink podporuje kreativitu 

Soutěže tohoto typu jsou podle organizátorů jednou z možností, jak u dětí rozvíjet kreativitu. Na tu totiž v běžné výuce nebývá vždy prostor. „Kreativita je schopnost jako každá jiná, třeba jako běhání nebo plavání. U někoho se rozvine fantasticky, u někoho jenom průměrně. Ale jedna věc je jistá, a to, že když ji nebudou děti trénovat, tak u nich jednoduše zakrní,“ vysvětluje mentor David Kovalský. Jednou z možností je třeba i nechat děti přemýšlet nad novými řešeními současných problémů, debatovat a tvořit. Právě podnikavost, spolupráce nebo už zmíněná kreativita jsou schopnosti, které jsou základem pro budoucí povolání dětí. I když si tady dnes zkouší roli inovátorů, využijí je na jakékoliv pozici. Ať už jako podnikatelé, nebo i jako zaměstnanci nějaké firmy. 

„My chceme vystoupit z té obvyklé představy, že vzdělání je jenom proces, kde se někdo postaví dopředu k tabuli, odpřednáší látku a žáci nebo studenti si to zapisují do sešitu. Oni si to potřebují zažívat, osvojovat si ty schopnosti. Když se pak s kreativitou potkají v práci, tak aby se nechovali jako v montovně a přicházeli s novými nápady a názory,“ doplňuje. 

S vítězným projektem až do praxe 

Porotci nakonec ocenili dva týmy, jeden v kategorii mladších a jeden v kategorii starších dětí. „U těch menších jsme přihlíželi k tomu, jestli si dokážou vybrat nějaký závažný problém, dostatečně ho vysvětlit a přemýšlet, jakým způsobem se do něho pustí,“ popisuje porotce Kovalský. Starší děti měly podmínky o něco těžší. „Chtěli jsme vidět, jestli je možné ten projekt opravdu realizovat, protože očekáváme, že například v sedmé třídě už by měli být schopni žáci posoudit, jestli ten projekt je dostatečně rozumný a jestli si nejdou za hranici toho, co je možné,“ doplňuje.

Že nemusí pro týmy skončit práce na projektu jen oceněním v soutěži, potvrzuje organizátorka a jednatelka EKO Gymnázia Sylvie Schmiedová. Právě jeho studenti zvítězili v loňském ročníku s webovou aplikací I-Psych zaměřenou na duševní zdraví mladých lidí. Postoupili až do celorepublikové soutěže iKid, kde děti spolu s učiteli a mentory vytváří vlastní startupy. „Díky výhře navázali spoustu nových kontaktů a propojili se s různými organizacemi, třeba s Linkou bezpečí,“ říká organizátorka. Studentům se podařilo zprovoznit webové stránky i s chatbotem, který má pomáhat žákům základních a středních škol se stresem nebo psychickými problémy. 

Podobnou příležitost teď mají i letošní účastníci. Záleží na dětech i na konkrétních školách, jak se rozhodnou rozpracované projekty posunout dál. Právě tým z EKO Gymnázia může být ostatním příkladem. „Samozřejmě tu dnes nemohly vzniknout hotové produkty. Ale ty projekty jsou v takové fázi, že na nich můžou děti dál pracovat. Případně může škola oslovit nějakého investora a organizace, které vznik podpoří. Z toho, co jsme tu viděli, mají určitě aspoň některé z projektů šanci uspět i v praxi,“ uzavírá Sylvie Schmiedová. 

Našli jste v článku chybu? Napište nám prosím na [email protected]. 

Tento text původně vyšel na EDUzín - Magazín o vzdělávání.