Žákovských parlamentů přibývá, ale nefungují dobře
Na českých základních školách funguje 1505 parlamentů, což je trojnásobek oproti situaci před pár lety. Centrum pro demokratické učení ale upozorňuje, že jen málokterý parlament plní svou funkci – naučit žáky podílet se na dění kolem sebe.
Žákovský parlament, to je taková sympatičtější varianta toho celostátního - skupina žáků složená ze zástupců jednotlivých tříd sbírá od spolužáků i učitelů informace o tom, co by mohli ve škole zlepšit. Na pravidelných schůzkách pak řeší, jakým způsobem by těmto podnětům mohl parlament vyjít vstříc. Nejčastěji se jedná o pořádání kulturních či sportovních akcí, besed, exkurzí, výstav nebo podporu charity. Školní poslanci také usilují o fyzickou proměnu prostředí školy a zabývají se aktuálními problémy, které ve škole vzniknou.
České žákovské parlamenty jsou spíš příslibem do budoucna, než že by bylo v tuhle chvíli nad čím jásat.
Smysl je dvojí: ten okamžitý spočívá ve zlepšení atmosféry ve škole a posílení partnerství a spolupráce mezi vedením, učiteli a žáky. Možná důležitější je ale efekt dlouhodobý: žáci zažívají pocit, že jsou schopni měnit věci kolem sebe, jsou motivováni k odpovědnému přístupu k životu a ke světu a nabývají dovednosti, jež jsou k aktivní participaci potřeba.
Podle Centra pro demokratické učení ale právě mnoho z uvedeného pro české žákovské parlamenty neplatí. Jsou spíš příslibem do budoucna, než že by bylo v tuhle chvíli nad čím jásat.
Schází se málo a krátce
V čem je problém? CEDU popsalo ideální stav, kterého by měly žákovské parlamenty dosáhnout: zasedání parlamentu by mělo trvat alespoň 45 minut a měl by se scházet alespoň jednou za dva týdny. Tohoto stavu ale většina parlamentů nedosahuje.
Doporučenou frekvenci dodržují jen ve čtvrtině základních škol. S délkou schůzek je to lepší - ve více než 60 % případů trvá zasedání alespoň jednu vyučovací hodinu. Ve čtvrtině ZŠ má jednání parlamentu pouze podobu krátkého setkávání během přestávek.
Patnáct procent ředitelů přiznává, že parlament je zřízen pouze formálně. Četnost setkávání ale naznačuje, že tento podíl je reálně mnohem vyšší. Odpovídá tomu i fakt, že pouze 6% škol má existenci žákovského parlamentu uvedenou ve svém školním vzdělávacím programu.
Patnáct procent ředitelů přiznává, že parlament je zřízen pouze formálně.
„Česká republika jednoznačně potřebuje občany, kterým je už od dětství umožněno si vyzkoušet participovat na okolním dění. Fungující žákovské parlamenty dávají dětem možnost zažít, jaké to je mít za něco odpovědnost, jak s tímto prožitkem zacházet a jak se na jeho základě svobodně rozhodovat. Tyto zkušenosti jim pomáhají rozvíjet aktivní postoje, takže oproti předchozím generacím bude pro dnešní mladé lidi mnohem přirozenější zajímat se o to, co se kolem nich děje,“ říká Tomáš Hazlbauer z Centra pro demokratické učení.
Kéž má pravdu.
Tento text původně vyšel na EDUzín - Magazín o vzdělávání.
