Děti upadají do rozmazaného světa. Pomůže čas trávený venku
Každý třetí člověk na světě vidí špatně do dálky a odborníci odhadují, že do roku 2050 to může být každý druhý. Nejrychlejší nárust krátkozrakosti je pak zaznamenán u dětí do 10 let. Mnohdy přitom stačí vyrazit s nimi ven a trošku je krotit v „zevlování“ u mobilu. Pokud se už problém objeví, tak není čas ztrácet čas. Dnes už totiž existuje řešení, které dokáže rozvoj oční vady zpomalit. Jak krátkozrakost u dětí odhalit a jaké jsou možnosti na poli současné oční terapie, přibližuje optometrista Martin Bartoš.
Dětí, které vidí hůře do dálky přibývá, proč?
Co způsobuje krátkozrakost neboli myopii, se přesně neví. Významnou roli ale hraje dědičnost. Pokud se jednoho či obou rodičů krátkozrakost týká a nosí brýle, riziko jejího rozvoje u potomků je samozřejmě ještě vyšší. S krátkozrakostí může také souviset onemocnění, jako je diabetes nebo vysoký krevní tlak, ale to se spíše týká dospělých. Pak jsou tu ovšem faktory, které se paradoxně dají do určité míry ovlivnit, ale na druhou stranu způsobují ten rostoucí trend krátkozrakosti. Děti i dospělí dnes několik hodin denně tráví koukáním na blízko – ať už do mobilu, tabletu nebo počítače, čímž zrak přehnaně zaostřují a dávají mu zabrat. Naopak čas strávený venku, který funguje jako kompenzace takové zátěže, se zkracuje.
Martin Bartoš
Vystudoval obor Optometrie a Zdravotní vědy s pedagogickou specializací v optometrii. V této oblasti se pohybuje už 20 let. V současné době pracuje na pozici Lens Expert ve společnosti Hoya Vision, která je celosvětovým výrobcem brýlových čoček a optických produktů včetně brýlových čoček Miyosmart.
Když to tedy zjednoduším, pokud nemá dítě krátkozrakost danou geneticky, stačí chodit ven?
V podstatě ano. Jedním z prokázaných důvodů rozvoje krátkozrakosti je nepřiměřený růst oka. A k jeho zpomalení přispívá právě pobyt na denním světle s převažujícím ostřením do dálky, a to alespoň dvě hodiny denně. S tím souvisí také omezování času stráveného u obrazovek, případně oddálení věku, kdy dítě technologie vůbec začne používat. Hlavně u dospívajících je důležité jít dobrým příkladem, co se týče kompenzačních offline aktivit.
Současně doporučuji dodržovat pravidlo 20-20-20. Pokud trávíte u činnosti na blízko delší dobu, tak si každých 20 minut dejte přestávku a minimálně 20 vteřin se dívejte na vzdálenost 20 a více stop (6 a více metrů). A naučte to i své děti. Týká se to typicky práce nebo sledování filmů na počítači, aktivit na mobilu, čtení knihy či psaní.
Jak se zhoršené vidění u dětí projevuje?
Krátkozrakost se projevuje tak, že dítě vidí na dálku rozmazaně. Signálů může být více, ne všechny jsou ale přímo patrné. Jestliže si u potomka všimnete častého mžourání, sedání si blíže k televizi, únavy či bolestí hlavy, nadměrného mnutí očí nebo se ve škole náhle zhorší jeho prospěch, protože má problém přečíst text na tabuli, je na místě nechat zrak zkontrolovat. Zapotřebí je také dodržovat preventivní prohlídky u pediatra, který zrak pravidelně kontroluje a případně dítě odešle na vyšetření k očnímu lékaři. Nejdůležitější je krátkozrakost včas korigovat. Tím se jednak zlepší celkový zrakový komfort dítěte a také se tím dá rozvoj oční vady co nejvíce zpomalit.
V jakém věku se myopie objevuje?
Zbystřit by měli zejména rodiče dětí v předškolním období a po nástupu do školy, tedy kolem 5.–8. roku. Dalším typickým obdobím je věk 13–15 let.
Dá se tato vada léčit? Jaké vůbec existují možnosti?
Krátkozrakost jako taková se neléčí, současné možnosti ji pouze korigují nebo vidění do dálky zlepšují. U dětí se tím zajistí normální vývoj zaostřovacích schopností. Mezi invazivní metody se řadí operační zákroky, kontaktní čočky nebo kapání atropinových kapek. Konzervativní metodou je nošení klasických jednoohniskových brýlových čoček a nově také brýlových čoček Miyosmart, které dokážou zpomalit nejčastější příčinu krátkozrakosti – nežádoucí růst oka.
Jak nošení brýlí může onemocnění zpomalit?
Tyto brýlové čočky totiž využívají technologii D.I.M.S. (Defocus Incorporated Multiple Segments), která koriguje zrakovou vadu a zároveň zpomaluje progresi myopie, a to v průměru o 60 % ve srovnání se standardními jednoohniskovými brýlovými čočkami, jak ukázaly klinické studie. Klíčová je důslednost – nosit brýle každý den.
Hodí se toto řešení pro všechny děti?
Obecně jsou vhodné pro většinu dětí různého věku i původu a obvykle je rovněž dobře snáší. Vždy ale samozřejmě záleží na pohledu lékaře, jestli brýlovou čočku Miyosmart jako řešení doporučí. Největší vliv má na takzvanou axiální myopii, kdy je vzdálenost mezi rohovkou a sítnicí příliš velká. U ostatních typů myopie je třeba zvážit další faktory. Z praktického hlediska jsou brýle s těmito speciálními čočkami v podstatě k nerozeznání od běžných. Brýle dávají smysl i u starších dětí, respektive dokud roste oko a přibývají dioptrie. Každá dioptrie navíc totiž znamená vyšší riziko očních komplikací v dospělém věku.
Jakým způsobem vybírat brýlové obroučky?
Po změření a stanovení dioptrií oftalmologem, hledejte v optice takové brýlové obruby, které dokonale padnou a jsou dítěti pohodlné. Obruba musí co nejlépe přiléhat ke spánkům, není volná, nesjíždí z kořenu nosu, nepadá při předklonu, a nesmí být ani těsná. Když se na dítě podíváte, měly by obroučky dosahovat až k nadočnicovému oblouku, respektive k obočí. Hodně dětských obrub nabízí pro stabilnější nošení také různé doplňky.
Je nutné krátkozrakým dětem pořizovat na léto další brýle?
Děti jsou k poškození očí UV zářením náchylnější než dospělí, protože mají jinou strukturu očí. Proto je důležité dětské oči jak v létě, tak v zimě na horách chránit – ty zdravé, stejně jako ty s oční vadou. Pro děti s myopií nabízí Miyosmart sluneční varianty polarizační i samozabarvovací, u nichž nemusí myslet na to, že si je má na ven vyměnit.
Od kdy je možné sáhnout po kontaktních čočkách?
Kontaktní čočky jsou dobrou variantou zejména pro různé sportovní a volnočasové aktivity. Základní podmínkou je, že s nimi dítě umí samo manipulovat. Oční lékař pak doporučí, jaký typ čoček je vhodný, případně jak často lze čočky nosit.
