„Rekordní“ počet kandidátek nestačí. Demokracie je stále mužskou doménou, ukázaly volby
Letošní volby znovu ovládli muži. Na komunální i senátní úrovni ale došlo k mírnému zlepšení. Obce bude od letošního podzimu zastupovat 29 procent žen, v horní komoře parlamentu pak bude zasedat nejméně 14 senátorek oproti současným 12. Směřujeme k genderové vyrovnanosti k politice? Možná ano – jenže velmi pomalým tempem.
Poslední zářijový víkend v Česku rozhodovali voliči a voličky o složení obecních zastupitelstev a obměně třetiny Senátu v prvním kole. První výsledky mohou vybízet k optimismu. Už teď je jasné, že v příštích letech budeme na radnicích i na Valdštejnském náměstí vídat žen více, než tomu bylo doposud.
Předvolební analýzy přitom hlásaly rekordní počty kandidátek: podle Českého statistického úřadu představovaly ženy v obcích necelých 34 procent uchazečů o zastupitelský post, potenciálních senátorek pak strany vyslaly historicky nejvyšší podíl – 24,2 procenta. Jak ale vyplývá z analýzy organizace Forum 50 %, která o rovnoměrné zastoupení žen v politice dlouhodobě usiluje, vývoj není tak oslnivý, jak se může na první pohled zdát.
Mezi zastupiteli se totiž poměr žen zvýšil o pouhý procentní bod. Růst je navíc stále pomalejší: od roku 1994, kdy Češi do vedení obcí a měst volili vůbec poprvé, tak zastoupení žen vzrostlo jen o 11,3 procenta. Z hlediska statutárních měst vede Most, kde uspělo 35,6 procenta žen, nejhůře si naopak vede Plzeň s pouhými 17 procenty.
Žena se vyplatí
V Senátu se o křeslo utká celkem 17 žen. Čtyři z nich obhajují předchozí mandát: patří sem lidovecké kandidátky Miluše Horská na Pardubicku a Jaromíra Vítková na Blanensku, Alena Dernerová za Severočechy.cz na Mostecku a Renata Chmelová za STAN v obvodu Praha 10. Horská s Hanou Kordovou Marvanovou (ODS na Praze 11) získaly téměř 40 procent hlasů.
Na Karlovarsku, Mělnicku, Kroměřížsku a Hodonínsku postoupily do druhého kola dvě ženy: čtyři z obvodů tak mají senátorku jistou. Pro srovnání, muži budou zastupovat nejméně 14 obvodů. „Pokud se nemýlím, podle toho, kdo v senátních volbách postoupil do druhého kola, lze usoudit, že vsadit na ženské kandidátky se stranám začíná vyplácet,“ okomentovala výsledky senátorka Adéla Šípová (za Piráty) na twitteru. „Osobně ale považuji vývoj v počtu kandidátek za neuspokojivý. Sice jde o vzestupný trend, ale po sto letech volebního práva žen bych si uměla přestavit větši dynamiku. Osobně mě také mrzí, že mnou preferovaná politická strana má tak nízké procento zvolených žen. Je to opět dáno tendencí umisťovat do čela kandidatek spíše muže a ženy spíše dolů pro kosmeticky lepší vzhled kandidátní listiny,“ uvedla senátorka pro web Heroine.cz.
Navzdory pozitivním trendům tuzemská politická scéna do příštího hlasování zůstává převážně mužskou doménou. Jak podotýká ředitelka organizace Veronika Šprincová ve vyjádření Fora 50 %, například v komunálních volbách je přitom zastoupení žen zcela klíčové. Problémy míst, v nichž žijeme, totiž vyžadují vhled všech, koho se ve skutečnosti dotýkají. Práce „odspodu“ je navíc klíčovým krokem k tomu, aby se ženy začaly systematicky probojovávat do politických pozic na celostátní úrovni, kam Senát, složený převážně z mužů, bezpochyby patří.
S mírným nárůstem se zároveň na základě chování budoucích političek nevyhnutelně objeví již tradiční diskuse o tom, zda jsou ženy v politice vůbec dobrý nápad. Stojí proto za to připomenout, že ženy mají právo na politické chyby stejně jako muži.
Ženy se v politice navíc nemusí a ani nemají věnovat jenom stereotypně ženským tématům, přestože k možným benefitům jejich angažmá ve správě státu a obcí patří jejich uvedení do mainstreamu. A především: ženy mají právo být součástí zastupitelské demokracie zkrátka proto, že tvoří polovinu obyvatelstva. K tomu, aby česká politika toto demografické rozložení odrážela, tak ještě stále zbývá ujít velký kus cesty. Než ji ujdeme, budeme potřeba se zaměřit hlavně na bariéry, které ženám ve vstupu do politiky brání.
