Muži a ženy v důchodovém systému nemají rovné postavení, říká Danuše Nerudová v Hlasu Heroine

Zavřít univerzitu bylo pro Danuši Nerudovou vloni na jaře jedno z nejtěžších manažerských rozhodnutí v životě. Díky tomu, že zastavila výuku týden před nařízením vlády, ale měli v jarní vlně na univerzitě jen minimum nakažených. I když tehdy Danuše Nerudová čelila poznámkám, že je hysterická, protože je žena, a muž by univerzitu nezavřel, je přesvědčená, že to bylo dobré rozhodnutí. „V takovýchto krizích musí lídr brát na sebe odpovědnost, musí umět rozhodovat, a hlavně musí umět nést následky svého rozhodování,“ věří Nerudová. Rok s covidem podle ní ukázal, kdo dokáže být lídrem, a kdo tím lídrem naopak není.

Nerovnosti i v důchodu

Jako ekonomka se Danuše Nerudová zabývá kromě jiného rovností v oblasti daní a důchodů. „V Čechách nemáme rovné příležitosti,“ uvědomuje si. „Byť explicitně nemáme v daňovém systému ustanovení, která by diskriminovala muže nebo ženy, tak – tím, že muži a ženy žijí v jiných socioekonomických vztazích – na ně mají jednotná ustanovení odlišný dopad,“ tvrdí Danuše Nerudová.

Jako příklad uvádí slevu na dani za nepracující manželku: „V těch modelech, kdy muž pracuje a žena je s dětmi doma, to vytváří pocit, že to je finančně výhodné. Žena ať si klidně zůstane doma, protože muž na ni dostane slevu. Nicméně to nemotivuje ženu vracet se na trh práce. Řadíme se v Evropě k zemím, které mají velmi nízkou participaci žen na trhu práce po prvním i po druhém dítěti.“

Jako předsedkyně Komise pro spravedlivý důchod hledá způsoby, jak je narovnat. „Hlavním tématem, kterým jsme v komisi začínali, byly nerovné důchody mužů a žen a rozdíl dva a půl tisíce korun v průměrném důchodu ženy a muže v České republice,“ uvádí. „Patříme k zemím, kde je největší rozdíl mezi platem muže a ženy na stejné pozici. Náš důchodový systém je velmi rovnostářský, ale když ty rozdílné mzdy tím systémem promeleme, pořád nám zůstává velký rozdíl mezi důchodem muže a ženy,“ vysvětluje. 

Jednou z příčin nerovnosti vidí v tom, jak se odměňují osoby pečující o děti, což jsou v drtivé většině ženy. „Když jsem si přečetla v připomínkách, kde premiérovi poradci, pánové Kahoun a Ungerman psali, že péče o dítě je ‚solidární‘ složka v důchodovém systému, tak jsem si říkala, že jsme se snad vrátili do sedmnáctého století. Nakonec jsme se shodli, že péče za každé dítě by měla být oceněna. V návrhu je 500 korun pro osobu, která o dítě pečuje,“ říká Danuše Nerudová, která na Mendelově univerzitě zavedla genderový audit odměňování. „Existuje stereotyp, že muž je živitel rodiny, a tak by měl dostat vyšší mzdu. S tím se nehodlám smířit,“ upozorňuje.

Kvóty jsou na ni příliš radikální

Zároveň ale není zastánkyní zavedení kvót. „Nepopírám, že žijeme ve světě, který si pro sebe vytvořili muži. Společnost ale velmi emotivně přijímá jakákoliv radikální řešení,“ uvědomuje si. „Reálně hrozí, že v momentě, kdy zavedeme kvóty, tak všechny ženy, které něčeho dosáhnou, a všechny jejich úspěchy budou relativizovány,“ obává se Danuše Nerudová.

Jaké jsou podle ní jiné možnosti, jak změnit uvažování společnosti? A jakými cestami se ubírají její úvahy nad vlastní prezidentskou kandidaturou? Poslechněte si celý rozhovor v novém dílu podcastu Hlas Heroine.

Hlas Heroine je dostupný i na všech obvyklých platformách.