Dlouho jsme měli stoprocentní kvóty pro muže, říká Pavla Špondrová v podcastu Hlas Heroine

„Bude trvat dlouho, než budeme schopni podmínky efektivněji narovnávat,“ uvažuje Pavla Špondrová, spoluautorka knihy Mužské právo. „K tomu, aby se ta situace proměnila rychleji, právě slouží kvóty. Aby se mohly měnit politiky a potom tradice a stereotypy, které už nejsou funkční, ale my si myslíme, že bychom bez nich nevěděli, co a jak dělat.“

Tentokrát je téma podcastu Hlas Heroine ožehavé. O kvótách v politice, institucích a byznysu si moderátor Pavel Houdek povídal s Pavlou Špondrovou, která téma rovného zastoupení žen a mužů ve veřejné sféře řeší z pozice práva i sociologie. „Dokud se nezmění politická kultura, tak se tam více žen nedostane. A dokud se tam nedostane více žen, nezmění se politická kultura,“ upozorňuje Pavla Špondrová na začarovaný kruh nerovnosti.

„Ženy v Československu získaly volební právo v roce 1918. Do té doby bylo ženám zamezeno účastnit se veřejných funkcí. Dlouho nemohly studovat vysokou školu, nemohly zastávat funkce ve správě státu,“ připomíná Pavla Špondrová. „Když se podíváme dál do minulosti, tak ženy nedědily, nemohly o sobě rozhodovat. Nemohly být ani autoritami v soukromé sféře. Zhruba do roku 1960 u nás platil původní rakouský občanský zákoník, který dával výhradní právo rozhodovat o rodinných věcech manželovi. Žena měla ‚právo‘ na jeho jméno a na užívání jeho postavení, mohla být lidově řečeno paní lékárníkovou, ale musela ve všem následovat rozhodnutí manžela.“

Kvóty pro kvalitu

„Ve veřejné sféře byly dlouho stoprocentní kvóty pro muže. To rozhodování podle toho funguje,“ reaguje Pavla Špondrová na argument, že ženám přece ve získání politických nic nebrání. Pokud podle ní chtějí ženy do veřejné sféry vstupovat, tak jen za podmínky, že zastanou své původní „tradiční“ pozice a povinnosti, které mají v rodině. „To znamená, že zastanou péči o děti a ostatní potřebné, o vztahy, o rodinné kontakty. Od péči o malé děti po to, kdo zavolá babičce, protože má narozeniny. To vše zajišťují ženy. Ženy se mohou účastnit veřejného života, pokud všechno tohle zvládnou obstarávat,“ říká.

Jedním z častých argumentů odpůrců kvót je, že se díky nim na rozhodovací pozice dostanou nekvalifikované a méně kvalitní osoby, protože hlavním kritériem bude pohlaví. „Takové opatření není možné v českém právním prostředí přijmout,“ upozorňuje Pavla Špondrová, že tato obava je neopodstatněná. „Pokud bychom se bavili o rozhodovacích pozicích v byznysu nebo v pracovním prostředí, tak to přímo zakazuje antidiskriminační zákon, který říká, že kvalifikace musí být minimálně srovnatelná.“

Jaké požadavky na kvalifikaci má uchazeč nebo uchazečka splnit, přitom nastavuje zaměstnavatel. „Není možné, že by se prostřednictvím kvót dostávaly do rozhodovacích pozic méně kvalitní osoby,“ je přesvědčená socioložka a právnička. „Na politickou sféru se antidiskriminační zákon nevztahuje, ale je na každé politické straně, jak si nastaví kritérium kvality,“ říká.

Heroine pořádá panelovou diskusi s pěti potenciálními kandidátkami na prezidentku, které znáte z titulní strany našeho speciálu. 20. 10. 2021 v Centru architektury C.A.M.P. v areálu Emauzského kláštera promluví Danuše Nerudová, Miroslava Němcová, Lenka Bradáčová, Adéla Šípová a Rut Kolínská. Diskuse bude moderovat Martin Veselovský. Dále vás čeká welcome drink, motivační talk Barbary Havelkové, občerstvení a networking s lidmi, kterým není lhostejný osud naší země. O prodeji vstupenek na akci se dozvíte více na konci července!

Proč jsou proti kvótám často i úspěšné ženy? Mohou kvóty fungovat samy o sobě? A kdy bude ve vysoké politice alespoň 30 % žen? Poslechněte si speciální díl podcastu Hlas Heroine, který je celý věnovaný kvótám.

Hlas Heroine je dostupný i na všech obvyklých platformách.