V pasti produktivity. Proč není možné všechno stihnout, a přesto se o to stále pokoušíme?
Stále hledáte systém, jak všechno lépe stíhat? Čtete příručky o úspěšných lidech a pořizujete si sofistikované plánovací diáře? „Vzdejte to, bude vám lépe,“ říká Oliver Burkeman. Jeho kniha Čtyři tisíce týdnů vychází v českém překladu.
Pořád něco nestíhám. Stále je mi v patách nějaká uzávěrka nebo odevzdávka. Takže hasím vždycky to, co nejvíc hoří, a věci, na kterých mi skutečně záleží, odkládám na později, na dobu, až budu mít víc času. Zároveň mi kdesi vzadu v hlavě čím dál častěji zaznívá znepokojivá myšlenka, že doba, kdy budu mít víc času, nenastane nikdy.
Vyzkoušela jsem spoustu nejrůznějších systémů time managementu a efektivity, od „inbox zero“ až po „bullet journal“, a četla příručky se slibnými názvy jako Mít vše hotovo. Představovala jsem si, že díky těmhle vychytávkám se mi jednoho dne podaří zlikvidovat všechny resty a konečně přestanu závodit s časem. Když se mi to nedařilo, vyčítala jsem si, že jenom nejsem dost zorganizovaná a nemám pevnou vůli. Margaret Thatcherová spala jen čtyři hodiny denně, Ivan Bartoš dělá v sedm ráno shyby ve Stromovce, Stephen King napsal první čtyři romány po večerech, když se vrátil z práce. Potřebuju jen najít správný systém produktivity, přestat žít v chaosu a být nemožně líná…
