„Taky sis o mně nejdřív myslela, že jsem úplná kráva?“ Michelle Losekoot už se bylinám neposmívá

Na zadní obálce knihy se píše, že je „pro všechny silné, odvážné a výjimečné ženy“. Co když si čtenářka, která drží knihu v ruce, nepřipadá ani silná, ani odvážná, natož výjimečná? Proč ji má chtít otevřít? 

To záleží hlavně na tom, jak si definujeme sílu, odvahu a výjimečnost. Možná za těmi pojmy nejsou jen ty amazonky, které známe z předních stran časopisů. Možná je síla v tom, vstát v noci pošesté na kojení nebo vymezit se v práci kolegovi, který vás pravidelně plácá po prdeli. Pro někoho je to třeba odvaha přijít jako introvertka na firemní večírek, pozvat svého vysněného kluka nebo holku na rande. Koupit si doménu pro svoje budoucí podnikání, rozloučit se s partnerem či partnerkou, který je toxický… Každá žena je v něčem silná, odvážná a výjimečná. A jediné, co jí brání to vidět, je přísný metr, který na sebe má. 

Jsi spíš racionální, nebo spirituální? Posunula ses někam „před Táňou“ a „po Táně“? Podle knihy to vypadá, že vaše setkání bylo v některých ohledech poměrně zásadní.

Jsem spíš racionální, a to i přesto, že mě Táňa na té pomyslné škále výrazně posunula. Naše přátelství mi zároveň přineslo do života respekt ke všemu, čemu nerozumím a co není můj šálek čaje. Jela jsem k ní poprvé s mnoha stereotypy a plná dojmologií, ale odjížděla jsem s tím, že i prostředí, ve kterém se vůbec neorientuju, může být bezpečné, přijímající a vřelé. A že se můžu zdrojovat i z věcí, kterým nerozumím.