Jak vyhrát stárnutí. Přibývající věk může předznamenávat větší svobodu, pokud si to dovolíme

A kolik vám, holky, vlastně je?“ zeptaly se nás v rámci small talku ženy, které s námi seděly u večeře na jógovém víkendu. „Pětačtyřicet,“ odpověděly jsme s kamarádkou upřímně. A pak jsme se tetelily, když ty krásné (a mnohem mladší) ženy neskrývaly, jak je ta informace šokovala. „To není možný! Tak na to fakt nevypadáte! My bychom vám hádaly tak o deset míň,“ říkaly překvapeně. A my jsme se usmívaly a přály si, aby v tomhle duchu mluvily dál. Měly jsme za sebou ten den už druhou lekci jógy a v nohách dvanáct kilometrů po jizerských kopcích. Byly jsme téměř bez make-upu a vlasy jsme měly po cvičení ještě smotané do drdůlku. Online by se napsalo #nofilter. To, že nevypadáme na svůj věk, jsme automaticky vzaly jako lichotku nejvyšší kategorie. Ale proč vlastně? A co by konkrétně znamenalo, že na svůj věk vypadáme? Znamenalo by to, že jsme „prohrály“ stárnutí?

Letos na jaře téma vzhledu žen ve věku čtyřicet plus takzvaně rezonovalo díky obsazení herečky Anne Hathaway do role čtyřicetileté galeristky, která prožívá romanci s výrazně mlad­ším muzikantem. „V Deníku princezny se nás snažili přesvědčit, že je ošklivá. A teď nám budou tvrdit, že takhle vypadá čtyřicetiletá žena?“ Rozčilovali se komentující. Ano. Vypadá. Herečce Anne Hathaway je čtyřicet jedna. Cvičí, pečuje o sebe, zdravě jí – asi jako postava dobře situované pracující ženy, kterou ve filmu The Idea of You hraje.