Pět tipů, jak ušetřit na začátku školního roku

Příspěvek na obědy pro děti

Existuje celá řada projektů, které rodinám pomáhají. Podle výzkumu společnosti Scolarest se ve školských zařízeních pravidelně stravují dvě třetiny dětí. U třinácti procent z těch, které do školních jídelen nechodí, jsou důvodem peníze. Projekt Obědy pro děti nabízí možnost takovým dětem stravování zaplatit. „Pokud škola není zapojená, je dobré požádat třídního učitele nebo ředitele školy či školky, zda by se do projektu nezapojili. Platba totiž nejde rodině, ale přímo škole či jídelně,” radí advokátka Alice Kubů Frýbová.

O dalších možnostech, jak získat peníze na obědy pro děti, si můžete přečíst ZDE. 

Prominutí či snížení plateb za stravu či ubytování

Rodiče běžně platí například stravování či ubytování na internátě. Zákony však ředitelům dávají možnost, aby žákům a rodičům platbu za školské služby snížili či úplně odpustili. Poplatky za vzdělávání v mateřské školce může vedení prominout rodinám, které například pobírají dávky pomoci v hmotné nouzi, příspěvky na péči či pěstounské dávky. Co se týče škol, mají podle zákona ředitelé možnost odpustit platby dětem se zdravotním postižením nebo těm ze sociálně znevýhodněných rodin. „Podle našeho názoru tak ředitel může prominout nebo snížit úplatu žákovi za jakékoliv školské služby,” upozorňuje advokátka Alice Kubů Frýbová. 

Učebnice zdarma 

Žáci základních škol mají nárok na učebnice od školy zdarma. Prvňáčci si je nechávají, ostatní ročníky musí učebnice na konci školního roku vracet. Na středních školách jsou ředitelé povinni zřizovat „fond učebnic”. Učebnice z tohoto fondu jsou pak bezplatně zapůjčovány některým znevýhodněným žákům. Školský zákon určuje některé kategorie, jako jsou žáci v hmotné nouzi nebo žadatelé o azyl.

Všechno nemusí být nové

„Ušetřit se dá i na řadě drobností, pokud člověk o věcech přemýšlí a s dětmi některé věci probere. Ostatně chceme, aby se děti (a školy) chovaly ekologičtěji, musíme je to ale pomalu učit a naučit,” říká Lucie Slejšková ze společnosti EDUin. Samozřejmě některé děti jsou dost citlivé na to, zda je věc nová, nebo použitá. Ale často lze v rozhovoru s nimi vysvětlit, proč je důležité věci používat, dokud jsou funkční a dobře slouží. „Především se ale rodiče musí chovat stejně a dávat dítěti příklad, jinak to dítě logicky nemůže pochopit,” doplňuje Lucie Slejšková. Na internetových bazarech jsou k dostání například školní aktovky po roce používání, které vypadají jako nové. Například na pražském Výstavišti se ještě před začátkem školního roku koná školní SWAP, tedy akce, na kterou účastníci přinesou věci, které už nepotřebují, za to si ale mohou odnést jiné předměty, které by se jim hodily. 

Podle Lucie Slejškové se vyplatí investovat do věcí, které vydrží: „Došli jsme k tomu, že některé věci nemá cenu pořizovat, například ozdobná plastová ořezávátka. Dříve nebo později v aktovce prasknou. Pořídili jsme domů velké ořezávátko s přiděláním na stůl, do školy pořizujeme maximálně malé kovové. Dětem to lze vysvětlit, ušetřit se dá na jednom místě, aby se pak daly koupit třeba dražší kvalitní pastelky nebo jiné vybavení, které něco vydrží,” dává tip Lucie Slejšková.

Vyrobte něco sami – děti na to budou hrdé

Některé věci se dají vyrobit z již nepotřebných věcí. I průměrně zdatný rodič by mohl zvládnout ze starého povlečení ušít například pytlík na tělocvik nebo na přezůvky či zástěrku na výtvarku. „Pokud se k vyrábění přidají i děti, budou mít nakonec nejen originální věc, ale můžou být hrdé na to, že to udělaly samy nebo jen s malou pomocí,” říká Lucie Slejšková. Někdy stojí za to zkusit se domluvit se školou, zda je opravdu nutné obalovat sešity kupovanými plastovými obaly. Sešity se například dají zabalit i do starých vánočních papírů. „Dá se o tom vyjednávat i přes radu školy a zástupce rodičů, aby na to škola přistoupila,” radí Lucie Slejšková. 

A jeden tip navíc: sešity, sešity a zase sešity

U sešitů typu čtenářského deníku by se třeba dalo v zapisování pokračovat tam, kde žák v minulém školním roce skončil, a nemusí se tedy hned kupovat sešit nový. Mimochodem středoškoláci by mohli na všechny předměty mít jeden šanon a koupit si k tomu pouze jedno balení kroužkových papírů. Každý předmět by tak měl v šanonu svůj oddíl a papírů popsaných poznámkami by tam bylo jen tolik, kolik je potřeba. 

Tento text původně vyšel na EDUzín - Magazín o vzdělávání.