Adresováno mužům: Kde je vaše rozhořčení? Proč musí proti násilí na ženách bojovat zase jenom ženy?
Německá policie odhalila skupinu 70 tisíc mužů, kteří si na sociální síti Telegram předávali tipy, jak znásilnit ženy, často své partnerky, sestry, matky. Z otřesných činů někdy sdíleli videa či fotografie. „Your body, my choice,” tedy „Tvé tělo, má volba,” napsal americký nacionalista a samozvaný incel Nick Fuentes na sociální síť v probíhající debatě ohledně ochrany ženských reprodukčních práv v USA. Hesla se následně chytily tisíce frustrovaných mužů. Myslíte, že oblíbený americký moderátor Joe Rogan, známý svými výroky o utrpení dnešních mladých bílých mužů, natočí epizodu svého podcastu o tom, proč je tolik mužů pevně odhodlaných ubližovat ženám kolem sebe, ptá se v komentáři pro Heroine.cz a zároveň otevřeném dopisu pro muže Nicole Karráová.
Drtivá většina odsouzených viníků za znásilnění jsou muži. Nejhlasitější bojovníci proti takovému násilí jsou pak ženy. Na jednu stranu dává smysl, že bojuje právě potenciální, nebo dokonce samotná reálná oběť. Je tam přímé nebezpečí, nebo prožitá zkušenost. Ale kde jsou v téhle debatě muži?
Násilí na ženách je jedním z hlavních problémů, kterými se feminismus zabývá, protože právo na bezpečí je jedním z nejzákladnějších lidských práv. Jak můžeme řešit zrovnoprávnění platů nebo příležitostí, dokud nejsme v bezpečí? A my nejsme v bezpečí. Podle průzkumu ProFem se s minimálně jednou formou sexuálního násilí, nebo sexuálního obtěžování setkala více než každá druhá žena.
Mužské pokolení zabíjí, znásilňuje, bije a ohrožuje ženy po staletí. Přitom odjakživa stejně jako další ženy slýchám, že potřebuji mužskou ochranu. Můj otec, můj bratr, můj muž – mají být mými ochránci. Ale kolik otců, bratrů a manželů hlasitě bojuje proti násilí na ženách?
Proč nejsou nejhlasitějšími advokáty proti násilí na ženách právě oni? Jediné, co kolem sebe vidím, jsou naštvané ženy. Proč je to náš problém? Proč je opět řešení tohoto problému na nás?
Muži, kde je váš hlas?
Chci vidět rozhořčení mužů. Chybí v mém okolí feministé? Je v tom ten problém? Jsou někde schovaní, kde na ně nevidím? Proč nejsou muži kolem mě, muži ve veřejném prostoru, více naštvaní na to, jak se zachází se ženským pokolením?
Nemusíme se všichni shodnout na tom, jakou podobu a jaké hranice má feminismus každého z vás mít. Ale násilí na ženách? Není aspoň tohle ta hranice, kterou společně s vámi, muži, nakreslíme? Kterou vyryjeme do společnosti?
Foto: Gabriela Knížková / Midjourney
Vaše ticho, vaše mlčení nás neochrání. Naopak, ublíží nám. Kvůli vašemu mlčení vyrostou z vašich synů muži, kteří budou ženskou bolest považovat za afrodiziakum. Kvůli tichu, které je ve společnosti ozvěnou na ženský křik, podpoříte další pachatele. Protože i ticho mluví. V tomhle případě vaše mlčení křičí. Nejen na další muže, ale i na ženy.
Protože, zcela upřímně – z mužů jde strach. A vy to víte, že z vás jde strach. A jak se mám nebát? Vždyť dnes a denně slyším odporné, otřesné věci, které ženy zažívají v rukou mužů. A to ticho, které od vás slyším, je horší.
Jak vypadá pachatel a jak vypadá oběť
Případ násilníka Dominique Pellicota šokoval mnoha způsoby. Narušil mylný pohled na znásilnění, které se snaží mnoho organizací nabourat už dlouho. To, jak oběť sexuálního násilí vypadá a kdo to je. Jak se chová a vypadá pachatel. A kdo jím může být.
Nejhorší násilí probíhá doma, za zavřenými dveřmi. Je pácháno muži, které znáte. Vaším kolegou, pošťákem, prodavačem, šéfem. Dominique Pellicot byl v očích okolí úplně obyčejný dědeček. Jeho spolupachatelé nebyli šílenci, skákající z křoví nebo temných uliček. Byli to „obyčejní muži.“
Jak máme my ženy navazovat zdravé vztahy s muži? Mám kolem sebe tolik žen, které si raději vyberou žít samy, než aby byly s muži. Ne proto, že by se jich bály. Nám je nepříjemné právě to vaše mlčení. Nedokážu se uvolnit v rukou muže, který není rozhořčený násilím, které jeho pokolení páchá na tom mém. Nezvládnu se mu podívat do očí. Protože, jak se sakra on může podívat do očí mně?
Řešení je zdlouhavé, ale celkem jednoduché. Pokud jste rozhořčení, mluvte o tom. Mluvte o tom s muži kolem sebe. Říkejte o tom ženám ve svém životě. Vezměte to jako součást své povinnosti vůči ženám, vůči společnosti. Udělejte z násilí na ženách mužský problém.
Já potřebuju vědět, že v tom ženy nejsou samy. Protože já nechci věřit, že všichni chlapi nám buď chtějí ublížit, nebo je jim to jedno. A potřebuju, abyste tenhle boj vedli po našem boku. Jinak nemáme šanci.
