Časopis Heroine je mediálním partnerem průlomového filmu Amerikánka. Příběh, který diváky nejdřív uhranul v podobě divadelní hry a poté knihy, bude mít českou premiéru v kinech 26. září. Exkluzivní ochutnávku z něj si ale na webu Heroine můžete pustit už nyní. K jejímu sledování vás zve přímo autor filmu Viktor Tauš.
„Amerikánku, skutečnou bytost, jsem potkal před pětadvaceti lety, když jsem žil na ulici,“ vypráví Viktor Tauš, člověk, jehož osobní příběh by si zasloužil samostatné filmové zpracování. „Stala se mojí sestrou, celé dny jsme si spolu povídali o všem, co nás v životě potkalo,“ dodává v rozhovoru pro časopis Heroine.
Amerikánka, vlastním jménem Zdena, vyrůstala s rodiči, provazochodci, v cirkusové komunitě v americké Sarasotě. Její mamince se tam příliš nedařilo, a rozhodla se proto vrátit se svými třemi dětmi do tehdy ještě komunistického Československa. Návrat ale nezvládla a děti skončily v dětském domově. Když to Zdena Viktorovi poprvé vyprávěla, okamžitě mu problesklo hlavou, že její příběh musí natočit. Naléhavé vnitřní volání po zfilmování Zdenina života nakonec Viktora donutilo začít si denně prát oblečení ve Vltavě a shánět práci. Po třech měsících už měl na nájem, přestal být bezdomovcem. A oficiálně začala jeho odysea za filmem o „odvaze čelit překážkám života, o vnitřní síle a neoblomné víře v naději“.
„Mám pocit, že z té ulice vycházím až teď, když je film hotový,“ říká dnes Viktor Tauš. Od onoho přelomového okamžiku uplynulo čtvrt století, během kterého natáčel reklamy a seriály pro Českou televizi, za které dostal několik Českých lvů. Celou tu dobu ale po malých krocích v připravoval Amerikánku.
„Na začátku mě všichni producenti poslali s příběhem holky z děcáku pryč,“ vzpomíná. A tak se rozhodl, že začne s divadlem. Představení Amerikánka, ve kterém hraje Tereza Ramba a Eliška Křenková, vidělo k dnešnímu dni více než sto tisíc diváků. „Každou překážku, která mi na cestě k filmu spadla přes cestu, jsem bral jako výzvu. Když otěhotněla Tereza Ramba, vypadalo to jako konec divadla,“ vzpomíná dál Viktor. Ani tentokrát to ale nevzdal a hru upravil tak, aby v ní herečka mohla vystupovat těhotná a poté i s dítětem.
„Když po pár měsících začalo být divadelní představení úspěšné, přišel covid,“ vzpomíná Viktor. „A tak jsem si řekl, ne, tohle není konec, ale začátek. Je to šance vymyslet způsob, jak hrát dál.“ A vymyslel. Vznikl projekt Film Naživo, kdy Viktor s herečkami a malým štábem hráli divadlo dál na izolovaných lokacích, například na runwayi letiště nebo v opuštěném dětském sanatoriu. Zároveň vše natáčeli a v přímém přenosu přenášeli na česká plátna. I za tento nápaditý počin získal Viktor Tauš Českého lva. S touto odvahou, neoblomností a neuvěřitelné schopnosti překonávat komplikace konečně došel až k celovečernímu filmu.
Vznikl obnažený a syrový výlet do nitra nás všech, do míst, o kterých třeba ani netušíme, že je v sobě máme. A možná jsme ani vědět nechtěli. Na konci ale vítězí víra, naděje, neoblomná práce na sobě samotném a touha stát se vědomým a zralým člověkem, kterému nic v životě neukradne jeho sílu a nezávislost. To vše je zabalené v mistrovském filmovém jazyce, který se inovativně vrací ke kořenům české nové vlny 60. let.
Hlavní role ve filmu hrají děti z dětských domovů. Z castingu, během kterého jich Viktor Tauš potkal skoro dva tisíce, nakonec vykrystalizovala skupina zhruba padesáti dětí, se kterými se Viktor a jeho tým téměř každý víkend sjížděli na jedno místo, aby se poznali a později začali zkoušet. Propojili se s organizacemi, které se o děti z dětských domovů starají (Dobré víly dětem, Nadační fond Veroniky Kašákové, Spoluživot) a získal pro ně milionové částky na podporu především kritického momentu odchodu dětí z ústavů do světa, ve kterém nemají žádnou podporu.
„Na cestě k filmu jsem měl mnohokrát dobré podmínky k tomu, ho prostě už natočit. Ale bylo by to tehdy jen opakování formy, která už mi jednou zafungovala. A to mě nezajímá. Potřeboval jsem jít dál. Vydat se do vody, kterou neznám, tedy znovu se vystavit všem mým strachům. To je pro mě život. Ta permanentní změna, které se stejně nevyhneme. Když se bojím, tak vím, že jsem správně,“ shrnuje svou pětadvacetiletou cestu za filmem Amerikánka Viktor Tauš.
Otevřený rozhovor s Viktorem Taušem i exkluzivní rozhovor se samotnou Amerikánkou si na Heroine.cz budete moci přečíst v rámci připravované speciální přílohy k filmu Amerikánka.