Antropoložce Barboře Bírové je čtyřiatřicet. Osm let je součástí platformy pro sociální bydlení, odbornické organizace, díky níž se v Česku v posledních letech zabydlely v městských bytech stovky rodin, které byly dříve bez domova.
Klíčovým úspěchem Platformy byl pilotní projekt přístupu Housing First v Brně. Od té doby, kdy Brno poskytlo několika desítkám rodin v nouzi byty s asistencí sociálních pracovníků, se o tento přístup začala zajímat i jiná města. „O bezdomovectví už se dnes bavíme jinak než před deseti lety,“ myslí si Bírová. Česko zároveň prožívá bytovou krizi. Bydlení je problémem nejen sociálně slabších, ale celé střední třídy – kromě sociálních bytů pro nejzranitelnější chybí i cenově dostupné bydlení pro mladé rodiny, studenty nebo seniory.
Když jsme spolu vedly před devíti lety rozhovor na Radiu Wave, mluvily jsme o tvém antropologickém výzkumu, při kterém jsi trávila čas s lidmi bez domova. V čem pro tebe byla tahle zkušenost důležitá?
Dlouho mě zajímal ve společnosti nejčastěji opakovaný příběh o tom, co je příčinou bezdomovectví a jak je možné problém řešit. Připadalo mi to jako pozoruhodné téma, protože na něm závisí i to, jak se nastavují politiky. V Česku dominuje představa, že si veškeré materiální zabezpečení – a to i bydlení – musíme zasloužit. Je naší zodpovědností mít dostatek prostředků. Myslíme si, že když někdo nebydlí, může si za to vlastně sám. Zajímalo mě, jak by šlo zkoumat, jestli to tak opravdu je a jestli bychom se na to nemohli podívat i z jiného úhlu. Proto jsem se nejdřív věnovala výzkumu. Ale potom pro mě bylo velmi důležité přesunout se od zkoumání k aktivnímu urychlování systémové změny. Taky jsem chtěla vědět, jak a kým je vytvářeno město, proč v něm existuje bezdomovectví a co to zrcadlí.
Podpořte naši redakci a získejte přístup ke všem prémiovým článkům a řadu dalších výhod!