Ve dvaceti nezodpovědná, po třicítce stará. Jak se bránit komentářům, kdy máme rodit a kolik dětí
Kdo rozhoduje o tom, jestli a kdy budeme mít dítě? Taky si myslíte, že jste to vy a váš partner, případně ještě faktor „přírody“? Co třeba širší rodina, přátelé a známí, sousedé, komunita či celá společnost? Máloco je podrobeno většímu tlaku a otevřeným komentářům okolí než naše reprodukční chování. Zdá se, že všichni okolo mají názor na to, jestli máme děti moc brzo, moc pozdě, máme jich málo, nebo příliš mnoho. Jak se to dá ustát?
Mít dítě je zodpovědné rozhodnutí. Měli bychom zvážit, s kým je máme, jaký je náš zdravotní stav, finanční situace, zvládneme-li dítě dlouhodobě zaopatřit… I když realita bývá z různých důvodů často odlišná, mít dítě je v ideálním případě rozumové a vcelku osobní rozhodnutí primárně budoucích rodičů. Přesto mají všichni, koho jsem se ptala, zkušenost s tím, že byla jejich volba podrobena komentářům a kritice okolí – ať už se v této otázce rozhodli jakkoliv. Často přitom přišla kritika i od lidí, kterých se důsledky našich rozhodnutí v oblasti reprodukce prakticky vůbec nedotknou.
Podle údajů Českého statistického úřadu stále roste průměrný věk matky při narození dítěte. V roce 2022 byl průměrný věk matky při narození dítěte 30,4 let, průměrný věk při narození prvního dítěte pak 28,8 let. Matky dnešních třicátnic a třicátníků přitom měly první dítě, když jim bylo v průměru 22,5 roku. Odkládání mateřství je popsaný společenský jev, který má své příčiny. Patří k nim nejen dokončení vzdělání, ale i nejistoty v oblasti bydlení
nebo zaměstnání. Proti tomu jde ovšem tlak rodiny a okolí: „Ještě nemá děti? Na co čeká? Až už to pak nepůjde?
