Vánoce ve střídavé péči. Nebrečte dětem do telefonu, radí právnička. Sváteční dny jsou zkouškou
Já to mám jednoduché. Vánoce pro mě nemají žádný zvláštní význam, provozuju je jen kvůli dětem, takže je mi úplně ukradené, že nejsem s dcerami na Štědrý den, ale třeba den předem nebo den potom. Nebo prostě nějak jinak, podle toho, jak se s jejich tatínkem dohodneme. Ale jako rozvodová právnička vím, že dohodnout se je pro spoustu rodičů hodně těžké.
Jsou lidé, pro které jsou Vánoce a rodina pohromadě u jednoho stromečku naprosto nepodkročitelné minimum a slavit Štědrý den třeba 26. 12. nemohou, protože by jim to zlomilo srdce. Nesměju se jim, respektuju, že to tak někdo má, protože každý jsme jiný a pro někoho je prostě Štědrý den tím nejdůležitějším dnem v roce.
Problém není v tom, toužit po přítomnosti svých dětí u stromečku zrovna na TEN JEDEN konkrétní večer. To je pochopitelná touha mnoha rodičů. Problém je, když se kvůli tomu konkrétní rodiče chovají tak, že znechutí a zničí Vánoce právě dětem. Každý rozvodový advokát vám vysype z rukávu desítky kauz, ve kterých se rodiče hádali o to, s kým budou děti na Vánoce či v jaké části svátků to bude – včetně barvitého popisu únosů za přítomnosti policie, nepředávání dětí a skrývání se s nimi na neznámých místech.
Máme zkušenosti s podáváním předběžných opatření na poslední chvíli z různých taktických důvodů, s hysterickými telefonáty té či oné strany o tom, že strana druhá předala děti a nechala si jejich nové hračky u sebe, popřípadě děti nevybavila při předání slavnostním oblečením, takže dítě muselo absolvovat večeři s příbuzenstvem v otrhaných tepláčcích.
Rozvodová nadílka
My rozvodoví právníci vlastně máme Vánoce docela rádi – každý rok na nich dost vyděláváme. A co teprve po nich! Každoročně máme alespoň jednu novou rodinnou kauzu, jejímž hlavním protagonistou je rodič, který se u stromečku / sváteční tabule významně vztyčí a sdělí zkoprnělé rodině, že již nebude a nemůže dále lhát, má novou lásku a za tou odchází právě teď / za hodinu / zítra. A zároveň máme leden a únor plný práce s rodinami, kdy jeden z rodičů vydržel Vánoce kvůli dětem, a teď už prostě nemůže a žádá o rozvod. Je jedno kvůli čemu – důvodem můžou být nevěry, domácí násilí, příšerná tchyně, nedostatek lásky, to nehraje roli. Prostě přes Vánoce se to ještě nějak překlepe a první lednový týden nám pak v advokátní kanceláři zvoní telefony o sto šest.
Vánoce jsou v myslích mnoha lidí příliš důležité na to, aby se kvůli nim byli ochotni zastavit a zamyslet se, jestli bojují jen za sebe, nebo i za své děti. Tady jsme u celého základu všech opatrovnických řízení. Ta totiž mají sledovat takzvaný nejlepší zájem dítěte. A pojďme si položit ruku na srdce – nejlepším zájmem dítěte je, aby strávilo Vánoce v prostředí, kde mu bude dobře a kde nebude muset být v tenzi kvůli druhému rodiči, který mu štká do telefonu, jak strašně, ale opravdu strašně smutno je mu bez něj u stromečku.
Ego rodičů nemá být na prvním místě
Stejně tak je nejlepším zájmem dítěte být v klidu a nemuset se stresovat, zda si k druhému rodiči zítra může vzít svoje nové hračky. Z praxe známe případy, kdy si nové dárky dítě brát nesmí, protože musejí zůstat u rodiče, který mu je dal, nebo naopak představu dárků od jednoho rodiče ve svém bytě nesnese druhé rodičovské ego. Zájmem dítěte je, aby se věci udělaly tak, jak jsou dobré pro něj. Zájmy rodiče jsou v tomto až na druhé koleji a je to tak správné.
U střídavé péče soudy v rozsudcích většinou rovnou nastaví úpravu péče během Vánoc tak, že se rodiče o děti střídají ob rok, případně se svátky dělí napůl a rodiče si pořadí svých částí prázdnin střídají. To samé platí u výlučné výchovy jednoho z rodičů, kde soud nastavoval styk s druhým rodičem rozsudkem. Potom tu máme společnou péči obou rodičů či výlučnou péči jednoho z nich bez úpravy styku, kdy soud žádný „jízdní řád“ neposkytuje a rodiče se musejí dohodnout na všem sami.
A jsme u toho. Dohoda, to krásné slovo, na které každý opatrovnický soudce pohlíží s láskou a péčí, neboť to znamená, že pokud jsou rodiče schopni se dohodnout, nebudou mu přidělávat práci. Nezbývá než doufat, že tyto dohody směřují k nejlepšímu možnému zájmu dítěte a že rodiče dokážou nadřadit dobro dítěte nad dobro své.
Často se bavím s klientkami a klienty o tom, jak si úpravu Vánoc představují. Mám ráda lidi, kteří mi jsou schopni přiznat, že Vánoce jsou pro ně naprosto zásadní, ale vědí, že se svět nezboří, když si je udělají o týden později. Protože duch Vánoc znamená rodinu pospolu, a nikoliv dodržování kalendáře a počítání hodin tak, aby někdo neměl víc nebo míň.
Den pro sebe
Pokud milujete Vánoce, ale musíte na Štědrý den sedět doma sami a čekat na to, až se k vám děti dostanou o pár dnů později, mrzí mě to. Opravdu. O Vánocích by nikdo neměl být sám, pokud nechce. Víte ale, že na tom třeba vaši kamarádi nebo kamarádky mohou být stejně? Jděte se s nimi projít, dejte si spolu u stromečku cukroví a pokecejte o tom, jak vám chybí děti. Ale proboha, nebrečte dětem do telefonu, ano?
Byli jste někdy na Štědrý večer sami?
Nebo to prostě vezměte jako jeden velký volný den a svátek pro vás – dárek klidu a míru, kdy nemusíte nic řešit, ale můžete si číst a těšit se na děti. Taky existují různé skupiny na Facebooku, kde se sdružují lidé, kteří jsou na svátky sami – najdete tam někoho na společné vaření štědrovečerní večeře nebo i na prostý pokec on-line, až se vám zasteskne.
Protože přece chcete, aby si Vánoce užily v první řadě děti. Děti, ze kterých se dříve či později stanou dospělí, co se budou sami snažit zajistit krásné svátky zase svým potomkům. A určitě u toho budou raději vzpomínat na pohodu s rodiči, kteří se dokázali dohodnout, než na předávací hysterii a sobectví.
