Vychovat z dítěte narkomana je překvapivě jednoduché, říká autor dokumentu Česko na drogách
Nerozdělovat drogy na tvrdé a měkké. Nespojovat je pouze se závislostí a nechat dospělé užívající být. Podle režiséra Iva Bystřičana, který v rámci kampaně Zkratky natočil pro Českou televizi dokumentární sérii Česko na drogách, nemá smysl říkat dětem, že drogy jsou špatné. A současná adiktologie mu dává za pravdu.
Proč je „Česko na drogách“?
Celý svět je na drogách a vždycky byl, Česko nevyjímaje. Zároveň jsou drogy něco, v čem jsme jako Češi premianti – ať už je to chlast nebo užívání marihuany mezi mladými lidmi. A prvenství možná máme i v dodavatelství pervitinu v Evropě.
Není to rozdělení na legální a nelegální drogy vlastně pokřivené? Legální jsou i ty drogy, které mají nejbrutálnější zdravotní, finanční i společenské následky – a sice alkohol. Proč tolerujeme i rizikovou konzumaci alkoholu?
Je to zvyk. Alkohol byl skoro vždy legální na rozdíl od mnoha jiných substancí. Když se opilý strýček na rodinné oslavě chová jako kretén, tak je to přece legrace a vyspí se z toho. Kdyby se úplně stejně choval člověk intoxikovaný čímkoli jiným, tak se řekne: „To je hrůza, ten člověk by měl jít na léčení, je nebezpečný jak druhým, tak sám sobě.“ Dlouho trvající nelegálnost těch látek z nich dělá něco speciálního, přitom u mnoha z nich jde množství i stav daleko líp kontrolovat a riziko psychické a fyzické závislosti není tak závažné jako u alkoholu.
