Americkým dívkám z bohatých rodin jde matematika hůř než těm z chudšího prostředí. Proč?
Pokud jde o školní prospěch a výsledky, děvčata chlapcům ukazují záda. Nejvíce se to ukazuje ve čtení, ale už i v matematice se, alespoň v běžných amerických školách, dívky s chlapci přinejmenším vyrovnaly. A podle údajů amerického ministerstva školství byl v roce 2017 poměr mužů a žen na tamních univerzitách 57:43 v neprospěch mužů. Nedávná studie vědců ze Stanfordovy univerzity vedená profesorem pedagogiky Seanem Reardonem ale ukázala, že všechny skupiny dívek nezáří stejně.
Studie ukázala překvapivou věc: v průměrné škole jsou dívky v matematice lepší, ale v okrscích, kde většinu obyvatelstva tvoří bohaté rodiny bílé pleti a kde muži vydělávají výrazně více než ženy, jsou dívky v počtech naopak pozadu.
Kdežto na druhém pólu majetkového spektra se odehrává prakticky opačný fenomén: v chudých komunitách, v nichž převládají Latinoameričané nebo Afroameričané, mívají dívky v průměru až o 20% lepší výsledky v matematice a ještě výrazněji chlapce předhánějí ve čtení.
Pavel Kraemer, matematik a učitel, spolupracovník redakce Rodiče vítáni: „Moje zkušenost jako učitele matematiky na základní a střední škole v zásadě souzní s americkými výzkumy. Kluci bývají lepší v počtech a v řešení slovních úloh. Nicméně pouze za jednoho předpokladu: že výuku matematiky vůbec vnímají. Ve vyloučených lokalitách většina kluků výuku ve škole ignoruje. Veškerou výuku. Mimo jiné i matematiku. Proto si neosvojí ani základy. Bez znalosti základů se jejich větší dispozice neprojeví a nakonec i v matematice dopadnou hůře než děvčata. V Praze, kde je obecně ve školách vyšší úroveň, protože děti bývají k učení motivovanější, kluci více využívají svůj potenciál a bývají lepší než holky. Naopak v mateřském či cizím jazyce bývají dívky jednoznačně lepší než chlapci. Jako v amerických výzkumech.“
Čím to je? Vědci mají teorií hned několik. Je možné, že v bohatých čtvrtích, kde muži bývají jedinými živiteli, získají děvčata snadněji pocit, že matematika je pro kluky. Navíc lépe situovaní rodiče vycházejí víc vstříc přáním dětí a jsou ochotnější synům koupit stavebnici robota a dcerám zase platit hodiny baletu. Existuje dokonce studie, která analyzuje chování rodin ve vědecké expozici v muzeu. Ačkoliv si rodiče s dětmi obou pohlaví povídali stejně, až třikrát častěji se snažili vysvětlit vědecké principy chlapečkům než holčičkám.
I klukům je potřeba pomáhat
„V chudších oblastech obývaných černochy a Hispánci ovšem máme jinou situaci: tradiční normy mužnosti v těchto komunitách obecně na vzdělání nekladou důraz. Chlapci se tam na školu příliš nesoustředí, což je jasně vidět z našich dat,“ vysvětluje Erin Fahle. A dodává: „V uplynulých letech jsme věnovali tolik pozornosti tomu, aby měly dívky šanci prosadit se v matematice a přírodních vědách, až nám úplně uniklo, že tu máme velkou skupinu chlapců, kteří potřebují zvýšenou péči.“
Opět se tedy potvrdilo, že na akademický úspěch dětí má vliv více faktorů, než by se na první pohled zdálo – a normy jejich sociálního okolí pak hrají velmi důležitou roli. Vědci ze Stanfordovy univerzity si přitom dali záležet na tom, aby studii měli podloženou dostatkem dat. Shromáždili na 260 milionů standardizovaných testů z více než 10 000 školních okrsků za posledních sedm let.
Tento text původně vyšel na EDUzín - Magazín o vzdělávání.
