Chcete vidět, kde vaše dítě udělalo chybu v písemce. Ale paní učitelka ji nechce dát z ruky a vy zase nemůžete do školy...

„Syn se v tercii osmiletého gymnázia zhoršil v matematice. Manžel je v matematice výborný, rád by s ním jeho písemky prošel a dovysvětlil mu, v čem dělá chyby. Paní učitelka nám domů poslat odmítá, a ani vyfotit na mobil si je nesmí,“ svěřuje se Slávka z Plzeňska. „Říká, že s focením nemá dobrou zkušenost, že se pak písemné práce objevily na Facebooku. Navíc údajně nemá k dispozici dost příkladů, aby vytvářela nová zadání každý rok. Děti by si podle ní písemky ukládaly a předávaly je nižším ročníkům, které by tak měly výhodu, “ dodává Slávka.

Učitelka matematiky Slávce jednu možnost, jak se na synovy testy může podívat, nabídla. Má se po domluvě zastavit o velké přestávce ve škole a práce si prohlédnout tam. „Já ale bývám dopoledne v práci. Testy by chtěl vidět i muž, máme si brát dovolenou oba? Nechápu, proč je to takový problém. V bývalé škole nám normálně posílali písemky domů k podpisu. A tak by mě zajímalo, jestli třeba neexistuje nějaký předpis, na který bych paní učitelku mohla odkázat? Opravdu mě to trápí,“ říká roztrpčeně Slávka, ale takových rodičů je víc. Nedávno se s podobným problémem obrátil na redakci tatínek řidič, kterému jeho profese taky neumožňuje chodit se na písemné práce dívat do školy.

Podívejte se do školního řádu

Ač by si to Slávka velmi přála, centrálně žádná pravidla pro poskytování testů rodičům stanovená nejsou. Podle Ondřeje Andryse z České školní inspekce existuje všeobecně formulované právo na informace o průběhu a výsledcích vzdělávání. Jak bude informovat, to si určuje sama škola, a podrobnosti jsou uvedené v jejím školním řádu. „Pokud má škola tuto problematiku z pohledu rodičů nastavenu ´nevstřícně´, je možné využít školskou radu. Ta má totiž zákonem danou kompetenci navrhovat změny školního řádu. Ve školské radě je zástupce rodičů, případně zletilých žáků. Skrze školskou radu mají rodiče možnost tuto věc ovlivnit,“ vysvětluje Andrys. Dotčení rodiče tedy mohou nejdřív zjistit, jak se celá věc pozdává rodičům spolužáků jejich dětí, a získat je pro svůj pohled, případně rovnou s přesvědčivými argumenty kontaktovat školskou radu.

Někde to jde…

Na mnoha školách v ČR děti písemky domů dostávají. Učitelům záleží na tom, aby se mohly k problematickým jevům vrátit a lépe je pochopit. Pro děti je totiž při učení velmi důležitá práce s chybou. „Testy půjčuji domů každému, kdo chce,“ popisuje svou praxi Ondřej Balík, učitel druhého stupně na jedné pražské základní škole.  „Nebo si je mohou vyfotit,“ upřesňuje. Každý jeho žák má příležitost se k opravenému testu vyjádřit, ptát se, „reklamovat“ jej hned poté, co ho obdrží. „Není výjimkou, že na základě toho změním známku. Pak ani není důvod ho nějak zveřejňovat a komentovat na síti,“ dodává tento učitel.

Ani učitel Vojtěch Hála z jedné pražské střední školy se s testy svých žáků nijak netají: „Nechci je zpátky a případné reklamace řešíme na místě. Nechávám na studentech, jestli se pochlubí doma a jak. Někdy se studenti dovolí, zda si mohou vyfotit zadání testu. Vždy souhlasím a ani by mi nevadilo, kdyby je někdo shromažďoval na internetu pro budoucí studenty. Jen ať se z nich klidně učí,“ říká velkoryse pan učitel Hála.

… a jinde zase ne

Existují samozřejmě i důvody, proč dětem do rukou práce nedávat. Jak vysvětluje paní učitelka z jedné další pražské základní školy, která nechce být jmenována, někteří žáci a rodiče zneužívali situace. Stávalo se, že problémoví žáci se svými rodiči písemku již nevrátili, zřejmě s úmyslem, aby  učitel neměl podklad pro výslednou známku či pro případné využití komisionální zkoušky.

Právě to je důvod, proč ani ČŠI školám nenařizuje, aby dětem jejich testy dovolily odnášet ze školy.  „Je třeba vzít v úvahu, že pokud zapůjčenou písemku žák škole nevrátí, pak nemá škola nic ´v ruce´. Hodnocení žáka by mělo být doložitelné a v případě potřeby přezkoumatelné,“ vysvětluje Ondřej Andrys.

Ideální by zřejmě bylo, kdy by si učitelé uschovali originály písemek a zájemcům rozdávali kopie. To ovšem stojí peníze a také čas pedagoga. „Dělat kopie škola není povinna. Takže skutečně záleží na domluvě mezi ní a rodiči,“ uzavírá Ondřej Andrys.

Tento text původně vyšel na EDUzín - Magazín o vzdělávání.