Doučování o prázdninách? Kdo nečekal, až to zařídí stát, je ve výhodě

„Hrozně mě frustrovalo pozorovat, jak jsou zavřené školy, děti doma, ale přitom se vůbec nemluví o tom, jak jim pomoci,“ říká Andrea Hoffmannová, která je náměstkyní ostravského primátora pro oblast školství a sportu. „Rozhodli jsme se, že nebudeme čekat na podporu státu, ale zkusíme pro naše děti něco udělat sami.“ Už na podzim proto v severomoravské metropoli proběhlo dotazníkové šetření, ze kterého vyplynulo, že z výuky ve městě úplně vypadlo více než tisíc dětí. „Jsou to děti ze sociálně znevýhodněného prostředí, ale nejen ony,“ říká Andrea Hoffmannová. „Týká se to i žáků s poruchami učení, ADHD. Pro ně byla distanční výuka extrémně náročná.“

Následně město oslovilo školy na svém území, zda by měly sílu se do prázdninového programu pro děti nějak zapojit. „MŠMT školy z příměstských kempů vyloučilo, protože se předpokládá, že učitelé jsou vyčerpaní a potřebují spíš odpočinek. Mile nás proto překvapilo, že z 55 základních škol se 23 nabídlo, že dětem nějaký prázdninový program uspořádá,“ říká Hoffmannová. Jak to tedy v Ostravě bude letos v létě vypadat?

„Zapojí se školy, střediska volného času, neziskovky i rozpočtové organizace města,“ plánuje Andrea Hoffmannová. Děti budou část týdne trávit ve školách a na jejich sportovištích, kde se budou věnovat sportu i učení, a k tomu se budou účastnit pravidelných projektových dnů třeba ve Světě techniky, v ZOO nebo v Planetáriu Ostrava. Cílem není, aby se jen sedělo v lavicích a doháněly se resty, ale také to, aby si děti prázdniny ve městě užily. „Problém je s tím, abychom na kempy dostali sociálně znevýhodněné děti. Ředitelé a učitelé je oslovují, ale tady budeme muset intenzivně zapojit neziskovky, které s nimi pracují dlouhodobě a mají jejich důvěru,“ vysvětluje Andrea Hoffmannová. 

Stát něco chystá. Co to ale konkrétně je, se zatím neví

Co se týče pomoci dětem po náročném roce, jsou tu v zásadě dvě zprávy. Ta dobrá je, že už se rýsují dlouhodobější i krátkodobé plány. A jaká je ta špatná? „Trochu se bojím, že státní pomoc přijde dětem pozdě a že bude příliš plošná, vymyšlená od stolu,“ říká analytik informačního střediska o vzdělávání EDUin Karel Gargulák.

Co se tedy přesně chystá? V první fázi jde o letní příměstské kempy. Původně se mluvilo tom, že na nich bude probíhat doučování, nakonec je jejich cílem „resocializace dětí“. O peníze se mohly hlásit nejrůznější organizace pracující s mládeží do konce dubna, školy se však hlásit nesměly. Původně se mělo rozdělovat 100 milionů korun, žádostí se ale sešlo tolik, že se už od dubna řeší, jak částku navýšit a podle jakého klíče ji následně rozdělit. „Možná jsem příliš přísný, ale říkám si – pokud se nějaká organizace na přelomu května a června dozví, kolik má peněz, dokáže skutečně garantovat, že uspořádá kemp a sežene na něj dost dětí? Nejsem si jistý tím, že se to v tuto chvíli dá ještě stihnout,“ říká Gargulák. Dalším nástrojem na pomoc dětem je pak doučování, které by mělo probíhat na školách minimálně do roku 2023 a míří do něj více než miliarda z Národního plánu obnovy. Na podzim bude podle MŠMT k dispozici dalších 250 milionů korun z národních peněz. Ani v jednom případě však zatím není jisté, jak bude probíhat výběr podpořených dětí a kdo přesně se jim bude věnovat.

Praha 7: někdo se bude víc učit, někdo si víc hrát

Na opatření MŠMT nečekali ani v Praze 7 a už v lednu začala tato městská část oslovovat školy a neziskové organizace na svém území s tím, že bude třeba dětem zajistit jak program na prázdniny, tak následné doučování. „Dlouhodobě se snažíme propojovat školský a sociální odbor naší radnice a neziskový sektor,“ říká radní pro školství Hana Šišková.

Praha 7 letos otevírá letní příměstské tábory pro každé dítě, které o ně projeví zájem. Kempy bude pořádat několik organizací, zázemí ve školních budovách nabízí městská část zdarma. „Chystáme v podstatě takové tři úrovně táborů – od těch, kde se bude hodně hrát a učivo spíš opakovat, až po ty, kde se učení věnuje značná část času. Snažíme se, aby se přihlásili ti, kteří to potřebují. Třídní učitelé oslovují konkrétní děti, další rodiny zase kontaktuje sociální odbor,“ vysvětluje Hana Šišková. „Skupina dětí ohrožených školním neúspěchem neustále narůstá, a na každého platí něco jiného. Romské děti často navštěvují nízkoprahová zařízení, těm důvěřují i jejich rodiče. Starší žáky a středoškoláky zase nejvíc inspirují jejich vrstevníci, takže se jim snažíme zprostředkovat vrstevnické doučování.“

I Praha 7 ale začala s přípravami mnohem dřív a nespoléhala se na podporu z ministerstva. Obávali se totiž, že by organizace nemusely naplnit podmínky přidělení peněz. „Když žádáte o peníze z ministerstva, musíte zajistit, že začnete každý den v devět a programu se zúčastní aspoň patnáct dětí. Jenže děti, které mají problém i s docházkou do školy, přijdou o prázdninách třeba jednou nebo dvakrát a pak už nechtějí vstávat. Co s tím? Budou se vracet peníze? Nepřijde mi to domyšlené, raději si proto řešíme tyto prázdniny po vlastní ose,“ krčí rameny Hana Šišková.

Pohled za hranice: letní školy, doučování a možná zkrácené prázdniny

České školy byly v evropském srovnání zavřené nejdéle, s následky pandemie se však potýkají i jinde. Podle doporučení OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj) je třeba dělat vše pro to, aby se děti do škol skutečně vrátily – organizace radí například nabídku bezplatných obědů nebo dopravu do školy zdarma, což motivuje zejména sociálně slabé děti. Pro řešení výpadků vzdělávání jsou doporučovány letní školy, doučování a další opatření se zaměřením na znevýhodněné skupiny žáků. A navíc, jak zdůrazňuje OECD, je třeba myslet i na podporu duševního zdraví žáků i učitelů.

Například ve Velké Británii se mluvilo o prodloužení školního roku, nakonec se budou pořádat ve školách příměstské tábory s cílem umožnit rodičům chodit do práce a dětem dohnat učivo. Primárně jsou zaměřeny na děti, které přecházejí z prvního stupně na druhý, zúčastnit se ale mohou i starší nebo mladší. Podobně jako v Česku se ale řeší, jak to zařídit, aby se skutečně programu účastnily děti, které to potřebují. Už od loňského listopadu vláda zavedla Národní program doučování, kdy více než 100 000 žáků základních škol pomáhají doučovat vysokoškoláci.

V Nizozemsku se po podzimní vlně koronaviru zjistilo, že se děti doma naučily až o pětinu méně, než kdyby chodily do školy. Stát proto vyčlenil v přepočtu asi 200 miliard korun na vyrovnání dopadů pandemie. Nizozemský přístup je specifický v tom, že si samotné školy vyhodnocují, v čem jejich žáky „tlačí bota“, a vybírají si z nabízených programů a opatření ty, které odpovídají jejich potřebám. Podle toho také každá škola musí upravit svůj vzdělávací plán na následující roky. 

A například Bavorsko půjde cestou letních kempů zaměřených na němčinu, matematiku a angličtinu – ty se koneckonců konaly už loni v létě. Organizují je mládežnické organizace i školy. Sociální demokraté prosazují v příštím školním roce nabídku čtyř hodin doučování týdně pro všechny děti, další strany soudí, že by se mělo vše stihnout probrat při běžné výuce. Pro děti, kterým se za pandemie nedařilo, existuje možnost opakovat ročník. A z čeho možná němečtí žáci nebudou úplně nadšení, je možnost, že příští rok přijdou o některá volna a budou mít kratší prázdniny.

Tento text původně vyšel na EDUzín - Magazín o vzdělávání.