Jak bude vypadat letošní vysvědčení aneb je ještě něco lepšího než známky? Odborníci i ministerstvo si myslí, že ano

Odvolávám, co jsem odvolal, slibuji, co jsem slíbil

„Ministerstvo školství za poslední dobu v postoji k letošnímu závěrečnému hodnocení opsalo zajímavý oblouk,“ říká Miroslav Hřebecký z informačního centra o vzdělávání EDUin. „V prvních týdnech po uzavření škol apeloval ministr na zavedení slovního a formativního hodnocení. Pak ale zřejmě změnil názor a výsledný manuál je minimálně pro mě zbytečně málo ambiciózním kompromisem.“

Co tedy MŠMT vlastně od škol po koronavirové pauze ohledně hodnocení očekává? Už v dubnu vydalo doporučení k průběžnému hodnocení, v němž se mimo jiné píše: „Nevyužívejte hodnocení/klasifikaci v období vzdělávání na dálku jako formu nátlaku. Maximální pozornost věnujte poskytování zpětné vazby žákům, která jim pomůže zlepšovat učení a motivuje je k další práci.“

A co se závěrečného hodnocení týče, vydalo MŠMT 27. 4. manuál. Ve stručnosti z něj vyplývá následující: Největší vliv na výsledné hodnocení budou mít známky, které žáci získali v době od konce ledna do uzavření škol. V úvahu by učitel měl vzít podklady pro hodnocení získané v časech distanční výuky – přitom by měl ale přihlédnout k individuální situaci žáka, zda měl pro vzdělávání v této době vůbec vhodné podmínky a technické vybavení. Nakonec by měl vzít v úvahu i výsledky za první pololetí roku a případné sporné situace řešit vždy v zájmu dítěte. Nikdo by také neměl letos propadnout, a to zejména na základních školách.

„Je škoda, že jsme aspoň pro letošní rok nerušili známky úplně, jako to udělalo například sousední Slovensko,“ podotýká Miroslav Hřebecký z EDUin.

Není hodnocení jako hodnocení

Jaké vůbec možnosti školy mají, co se týče hodnocení? Dle Školského zákona mohou hodnotit známkami (sumativně), nebo slovně, případně kombinací obojího. Známky a sumativní slovní hodnocení mají společné to, že se ohlížejí do minulosti a hodnotí, co a jak žák udělal. Úplně odlišně pak funguje hodnocení formativní, které (alespoň podle slov ministra Plagy) podporuje i MŠMT: „Formativní hodnocení je průběžné, pracuje s chybou žáka a nabízí možnosti pro zlepšení, jde tedy o hodnocení pro budoucnost. Vypadá to jako maličkost, ale v zásadě způsob hodnocení ovlivňuje veškeré učení a procesy ve škole,“ vysvětluje Michal Orság, ředitel EDUkační LABoratoře.

Když chce učitel formativně hodnotit, musí neustále reflektovat, co se ve třídě dělo, jak žáci reagovali, zda byl naplněn cíl hodiny. „U formativního hodnocení totiž nejde pouze o zpětnou vazbu, ale o celkové pojetí výuky, které v základu můžeme rozdělit do pěti strategií: cíle učení a kritéria úspěchu, třídní diskuse a důkazy o učení, poskytování zpětné vazby, vzájemné hodnocení a sebehodnocení žáků. Učitelé mohou vyměnit známky za škály, diagramy, slovní hodnocení, procenta či emotikony – vždy je však důležité, aby příjemce zpětné vazby současně obdržel informaci, v jaké oblasti udělal chybu a jakým způsobem se může zlepšit. Záměrem je dosáhnout toho, aby žák sám dokázal definovat cíl svého vzdělávání a následně byl schopen posoudit, zda ho již dosáhl. Jde o základ pro celoživotní vzdělávání,“ vysvětluje Michal Orság.

Formativní hodnocení (a celý „balíček“, který ho doprovází, tedy reflexe, práce s cílem hodiny a kritérii úspěchu atd.) je ideální pro učitele, kteří na sobě chtějí pracovat. Problém je, že učitelé jsou velmi zaměstnaní nejrůznější byrokracií a navíc se jejich pole působnosti výrazně zužuje v páté a deváté třídě, kdy vzniká velký tlak v podobě jednotných přijímacích zkoušek. „Pokud se práce v hlavních předmětech smrskne na přípravu na přijímací zkoušky a memorování faktů bez ponechání času pro pochopení souvislostí, bude systém ve většině škol vždy vítězit nad efektivní zpětnou vazbou,“ dodává Michal Orság.

Známkovat budeme, ale s rozumem, říkají některé školy

Škol, které své žáky a studenty hodnotí známkami, je naprostá většina. Jak se postaví k letošnímu vysvědčení? „Začátkem krize jsem si udělal takovou anketu. Podle ní se zhruba čtvrtina škol v rámci asociace chystá nějak pozměnit způsob hodnocení oproti normálu, většinou chtějí známky doplnit nebo nahradit slovním hodnocením. Tady je důležité to slovo ‚chtějí‘, nikoli ‚musí‘. Mnohým z nás by teď bylo líto nehodnotit, když vidíme, jak se většina dětí i v době dálkové výuky velmi snaží a zodpovědně plní úkoly,“ říká Michal Černý, ředitel Masarykovy ZŠ v Praze-Klánovicích a prezident Asociace ředitelů základních škol.

„U nás na ZŠ zůstáváme na vysvědčení u klasických známek. Nicméně momentálně se sborem pracujeme na dotazníku sebehodnocení, který budou žáci vyplňovat online a posléze budou s učiteli individuálně probírat. Samozřejmě i u nás jsou žáci, kteří byli pasivní, jejich sebehodnocení bude zajímavé. Co se týká známek na vysvědčení u těchto pasivních žáků, ti dostanou známku jako v pololetí, většinou to nejsou známky moc dobré,“ vysvětluje Libuše Kohutová, angličtinářka z Moravskoslezského kraje.

A ředitel Základní školy profesora Švejcara v Praze 12 Ondřej Lněnička dodává: „Bereme jako výchozí známky z prvního pololetí. Ty nezhoršíme, ale na základě aktivity je mohou učitelé libovolně zlepšit. Pokud by přesto žák chtěl ještě danou známku vylepšit, máme na to vyhrazené tři týdny v červnu v rámci individuálních konzultací.“

Podle doporučení MŠMT se budou řídit i na pražském Gymnáziu Thomase Manna. Jak ale zdůrazňuje ředitelka Zuzana Svobodová, nejpodstatnější pro učitele bylo, aby studenti zůstali během uzavření školy aktivní: „Pokud si žák udělal koronaprázdniny, musel učitel hlavně informovat rodiče - vaše dítě se nehlásí do online výuky, neplní úkoly, nekomunikuje. Nepomůže, když si mezi kolegy budeme stěžovat, že některé děti nic nedělají. Jejich rodiče to možná vůbec netuší, protože řeší řadu jiných závažných problémů. Nemyslím si, že je v tuto chvíli zásadní známka, důležitá je zpětná vazba a informace, jak si žák celkově stojí.“

Slovní hodnocení? Pro nás má jenom výhody, dodávají další

Na Střední ScioŠkole v Praze si naopak studenti v červnu odnesou vysvědčení výhradně se slovním hodnocením. Známky tu vůbec nemají. „Abychom mohli hodnotit slovně a formativně, museli jsme úplně přizpůsobit cíle vzdělávání i jeho způsob,“ vysvětluje průvodce Štěpán Moravec.

Vzdělávání ve škole je organizováno formou povinných, volitelných a dobrovolných bloků. „Vždy na konci kurzu průvodce studentovi napíše hodnocení, kde shrne, čemu se v kurzu věnovali, aby měli přehled i rodiče. Potom zohlední, jak moc byl student aktivní, zda prospěl svojí skupině, a co si – soudě podle povinného výstupu, jako je například esej – z bloku odnesl. Zda si umí práci zorganizovat, odevzdal ji včas a je u něj patrný posun,“ dodává Moravec.

Ve ScioŠkole se hodnotí nejen výuka, ale také účast na povinných shromážděních a takzvaná služba, kdy studenti uklízejí a vylepšují školu. Takovýchto hodnocení dostává student během pololetí zhruba osm. Jak podotýká Štěpán Moravec, všechno, co průvodce musí vzít v úvahu, by se jen těžce vyjadřovalo jednou známkou. Když ale průvodce hodnocení píše, musí mít představu, na jakou známku by ho převedl, kdyby bylo třeba; například v případě, že by student odcházel na jinou školu.

„Je pravda, že psaní těchto hodnocení je dost časově náročné. Na druhou stranu finální vysvědčení už potom znamená spíš jakési shrnutí všech dosavadních výstupů a jejich editaci,“ dodává Moravec.

Jakkoliv slovní hodnocení vypadá trochu „exoticky“, jak vysvětluje Miroslav Hřebecký z EDUinu, pokud ho škola chce zavést, není to problém: „Legislativně je vše připravené; existují i formuláře vysvědčení s vodoznakem, navíc děti mají ,bokem´ i sumativní vysvědčení pro případ přechodu na jinou školu. Problém je, že si se slovním hodnocením často nevědí rady rodiče, a místo něj vyžadují známky.“

Vezmeme to nejlepší z obojího

Existují ovšem školy, jako například Masarykova ZŠ v Praze-Klánovicích, kde už dlouhá léta kombinují známky a slovní hodnocení. Konkrétně v Klánovicích mají známky od třetí třídy dál. Ředitel Michal Černý vysvětluje, že slovní hodnocení má v časech distanční výuky spoustu nevýhod: „Podklady pro slovní hodnocení se mnohem lépe sbírají při prezenční výuce. Špatně napsané hodnocení je daleko větší ostuda než špatně udělená známka.“

V soukromé ZŠ Sedmikráska v Rožnově pod Radhoštěm mají děti výhradně slovní hodnocení do páté třídy, v šesté třídě dostávají obě formy hodnocení a dál už převažují známky doplněné slovním úvodem, kde může učitel zmínit vše, co se do známek „nevešlo“. „Slovní úvody na druhém stupni budou letos rozsáhlejší; budou obsahovat zpětnou vazbu k období mimo školu; popis zapojení žáka a vyzdvihnutí toho, v čem se zdokonalil, co se mu podařilo, s čím se popral... Určitě využijeme i sebehodnocení. Obecně bychom chtěli právě úlohu sebehodnocení výrazně posílit,“ říká zástupkyně ředitele Ivana Procházková.

Co když se žák vůbec nehlásí?

Podle některých odhadů až deset tisíc českých dětí zůstalo během vynucené koronavirové pauzy bez jakékoliv výuky a kontaktu se školou. Jsou to často děti samoživitelek, které si nemohou dovolit mít pro každé dítě počítač, zaplatit internet a ještě tisknout pracovní listy. Další „zapomenuté“ děti pak pocházejí z nepodnětného prostředí, žijí ve velmi chudých rodinách, často na ubytovnách, kde nemají ani za normálních okolností vhodné podmínky pro vzdělávání. Možná už jim v pololetí vycházela pětka nebo nebyli klasifikováni, a jejich učitelé teď řeší, co s nimi. Zdá se, že na tyto děti čekají v září komisionální zkoušky.

V ZŠ Chomutov, Zahradní 5265 se snaží tyto děti zapojit. „Jsou to děti, které mají s docházkou problémy i normálně. Problém není v tom, že zanedbají výuku. Problém je, že mravenčím způsobem makáme na tom, aby do školy aspoň občas přišly, aby pochopily, že to má smysl, že dokážou ledacos, když chtějí... Bojím se, jak je zase dokážeme vrátit do správných kolejí. To, že musíme ještě vymýšlet známky a hodnocení, nám vůbec nepomáhá,“ říká češtinářka Markéta Moravcová.

Článek vyšel 9. června v Akademii Lidových novin.

Tento text původně vyšel na EDUzín - Magazín o vzdělávání.