Jak vybrat školu ve druhém kole: Světlé zítřky čekají řezníky nebo optiky. A je tu ještě nový hit mezi povoláními

Přijímačky nechaly tisíce dětí za branami středních škol, stále je ale možné přihlásit se do druhého kola. I tam lze ještě najít školy, které se v prvním kole nenaplnily, i když poskytují dobré vzdělání a můžou zajistit dobré pracovní uplatnění.  

Kdybychom školu pro potomka vybírali podle toho, po čem volá trh, rada by byla jasná: na řezníka s ním! Zástupců tohoto povolání se nedostává už několik let, podle Českého svazu zpracovatelů masa chybí v Česku aktuálně více než pět tisíc řezníků. „Letos vyjde ze školy 130 řezníků, bylo by jich ale potřeba desetkrát tolik. Vždyť zpracování masa tvoří pětinu celého potravinářského průmyslu,” říká ředitel Českého svazu zpracovatelů masa Radek Slanec. Podle něj mladé lidi odrazuje především fakt, že jde o těžkou fyzickou práci. „Na jatkách je vedro, na bourárně zas zima, a všude se nadřou. Obor se ale masivně modernizuje a díky strojům se práce zjednodušuje,” láká zájemce Radek Slanec. Největší bonus je podle něj ve stabilitě oboru. „Jíst budou lidé vždycky,” uzavírá. 

V Česku je 24 škol, kde se lze vyučit řezníkem-uzenářem. Polovina z nich nyní otevírá druhé kolo přijímacího řízení. Jinde už to vzdali. „K nám nastupuje každoročně kolem pěti řezníků, na Klatovsku podobně. Druhé kolo přijímacího řízení už po zkušenosti ani neotvíráme – kdo má o obor zájem, přihlásil se už v prvním kole,” říká ředitel Hotelové školy v Plzni Miroslav Široký. „Obávám se, že do pěti let obor zcela zanikne, jako k tomu došlo už v Karlovarském kraji,” míní. 

Na Střední odborné škole ve Frýdlantu se také před pěti lety kvůli nezájmu vůbec nepodařilo otevřít ročník. Ještě před dvaceti lety přitom na škole studovaly dvě třicetihlavé třídy řezníků. Jde přitom o celkem lukrativní zaměstnání – za práci na jatkách si lze vydělat až 40 tisíc hrubého. Hospodářská škola se budoucí řezníky snaží nalákat i na stipendijní program, který rozjela s pomocí Libereckého kraje. Díky němu mohou řezníci získat každý měsíc 500 korun. A k tomu za dobré známky ještě v pololetí studijní stipendium.

Hledají se skladníci

Další obor, který má ve světě s nepřetržitým pohybem zboží budoucnost jistou, je operátor skladování. Není to jen obyčejný skladník. „Je spojován s logistikou do podoby moderního oboru, kde jsou studenti připravováni i na počítačovou obsluhu skladových systémů,“ vysvětluje Hana Novotná z Národního pedagogického institutu.

Absolventi nebudou mít problém najít práci v logistických centrech, skladech velkých společností nebo ve spedici. Po vyučení mohou pokračovat nástavbovým studiem v oborech obchodního zaměření nebo v oborech orientovaných na podnikání. V druhém kole přijímacího řízení je tento obor stále k mání na školách v Praze, Středočeském, Jihočeském a Jihomoravském kraji. V Ústeckém kraji s nejvyšší nezaměstnaností ho lze studovat dokonce na čtyřech školách od Chomutova až po Lovosice. 

Zdravotnictví je jistota

Další veličinou, kterou je dobré sledovat při výběru studijního zaměření, je nezaměstnanost absolventů jednotlivých oborů do roka po ukončení školy. Hrozba nezaměstnanosti je tím nižší, čím vyšší je dosažené vzdělání. Zatímco jsou v Česku jen dvě procenta nezaměstnaných gymnazistů, mezi držiteli výučního listu v nejméně kvalifikovaných, takzvaných e-oborech, jich je téměř 17 procent.

Z učňovských oborů je mezi absolventy nejméně nezaměstnaných absolventů v oblasti Elektrotechniky, telekomunikace a výpočetní techniky (4,7 %), Zdravotnictví (5,2 %) a Umění a užitého umění (5,6 %). Nejvyšší hodnoty byly naopak zaznamenány ve skupinách oborů Osobní a provozní služby (15,3 %), Hornictví, hutnictví a slévárenství (14,3 %) a Obchod (14,1 %). 

Z maturitních oborů jsou v tomto směru nejméně lukrativní ekologické obory (12,9 % nezaměstnaných absolventů) a textilní výroba a oděvnictví (12,8 %). Na opačném pólu je zdravotnictví, kde nezískal zaměstnání jen každý padesátý absolvent. Ze čtyřiačtyřiceti loňských absolventů oboru optika zůstal bez práce jeden jediný. Když nebereme pouze absolventy, ale celou věkovou strukturu, tak je z dělnických profesí nejméně nezaměstnaných mezi řidiči zemědělských strojů, instalatéry, zámečníky a klempíři. Naopak výrazně nadprůměrnou míru nezaměstnanosti mají uklízeči veřejných prostranství a čističi kanalizací (14,4 %), dále číšníci a servírky (7,8 %), kuchaři (7,0 %) pekaři, cukráři (6,1 %).

A koho nejvíc poptávají zaměstnavatelé? „Obecně jsou to určitě technické profese napříč všemi obory a kvalifikovaní řemeslníci,” říká mluvčí Úřadu práce Kateřina Beránková. Zaměstnavatelé mají podle ní největší zájem o dělníky výstavby budov, obsluhu vysokozdvižných vozíků, montážní dělníky, řidiče nákladních automobilů a tahačů, zedníky, ostatní pomocníky ve výrobě nebo uklízeče a kuchaře. Úřad práce nabízí žákům a jejich rodičům bezplatné kariérové poradenství.  

Obchodníci jsou zklamaní

Při výběru školy je také možné zaměřit se na spokojenost absolventů s vybraným oborem a na důvody případné nespokojenosti. V kategorii vyučených jsou nejspokojenější absolventi stavebních oborů, geodézie a kartografie, kde by si stejný obor zvolilo více než 60 procent dotazovaných absolventů. Na opačném pólu stojí obor Obchod, který by si znovu zvolila jen méně než třetina vyučených, především z důvodu obtížného hledání zaměstnání. Absolventi obchodních oborů, ale také potravinářských a gastronomických, si také nejčastěji stěžují na nízké platy. 

Tento text původně vyšel na EDUzín - Magazín o vzdělávání.